Česká televize a Český rozhlas se ocitly v centru politického sporu, který vygradoval protestním vysíláním a vyhnal tisíce lidí do ulic. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice i část odborné veřejnosti varují před oslabením nezávislosti obou médií. O čem v tomto sporu tedy jde?
Otázky a odpovědi kolem rušení mediálních poplatků: Jde to i bez nich? A je ohrožena svoboda?
1.O čem celý spor je?
Vláda označuje současný systém koncesionářských poplatků za zastaralý a jejich zrušení si vytyčila v programovém prohlášení. Za rozhlas a televizi číní měsíční poplatek celkem 205 korun, kabinet mj. argumentuje, že by platit neměli lidé, kteří veřejnoprávní média nesledují, případně ani nemají televizi nebo rádio. Kritici záměru zase mluví o ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a upozorňují na absenci odborné debaty, která by návrhu zákona předcházela. Kvůli tomu se konají v českých městech demonstrace, akci svolal na neděli na Letnou spolek Milion chvilek pro demokracii.
2.Co vadí odpůrcům?
Vedle obav o nezávislost se vedení obou institucí brání plánovanému snížení příjmů. Původní vládní návrh počítal pro Českou televizi s částkou 5,74 miliardy korun a pro Český rozhlas s částkou 2,065 miliardy. Dohromady tedy přibližně 7,8 miliardy korun ročně. Oproti současným příjmům by si obě instituce pohoršily zhruba o 1,4 miliardy. Méně peněz bude podle šéfů médií znamenat omezení pořadů a propouštění.
3.Jak má být provoz médií hrazen?
Vláda měla původně v plánu nahradit stávající systém poplatků financováním ze státního rozpočtu. Od samotného záměru Babiš ustoupit nemíní, připouští ale, že financování by ještě mohlo doznat změn. A slíbil, že debatu ve druhém čtení vládní koalice nebude omezovat. „V lednu má opozice možnost s námi normálně diskutovat, pokud chce,“ sdělil ve středu v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „To, jak Andrej Babiš připouští úpravy návrhu, naznačuje, že reálně to nebylo připravené, promyšlené,“ řekl Blesku mediální analytik Filip Rožánek.
4.Může být nezávislost médií skutečně ohrožena?
Podle odborníků není hlavním problémem to, že by financování pocházelo ze státního rozpočtu, ale to, kdo nad ním bude mít kontrolu. „Musí se to brát v kontextu naší politické situace a naší vládní koalice,“ říká mediální expert Jan Potůček. „V tom návrhu v podstatě nejsou žádné pojistky proti tomu, aby vláda nemohla z roku na rok při sestavování rozpočtu České televize a Českého rozhlasu sebrat další peníze,“ myslí si Potůček.
Že by poplatky byly zárukou nezávislosti, odmítá třeba bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Politický vliv samozřejmě existuje už dnes. Většina může kdykoliv změnit zákon o poplatcích a jejich výši. Tlak, ze kterého panují obavy, už tam tedy je,“ řekl iDnes.cz. V podcastu na Aktuálně.cz dal i jiný příklad: „Kdyby vláda nechtěla změnit zákon o poplatcích, ale udělala by novelu zákona o poplatcích, že by odpustila poplatky všem seniorům 70 +, tak by to na rozpočet České televize mělo naprosto fatální dopad. A přitom kdo by se mohl postavit proti pomoci seniorům?“ Podle Kalouska by se mělo nejdříve definovat, co je veřejná služba, a od definice by se měly odvíjet peníze...
5.Kdy mají poplatky skončit?
Babiš zároveň nevyloučil, že se zrušením poplatků počítá už v průběhu příštího roku. To je ale podle Jana Potůčka nereálné. „Jedna věc je prohlasovat zrušení poplatků a zavedení financování ze státního rozpočtu, a druhá věc je najít miliardy pro média ve státním rozpočtu, protože na příští rok tam určitě nebudou, takže není reálné poplatky zrušit v průběhu příštího roku,“ míní analytik.
6.Může dojít na kompromisní řešení?
Premiér rovněž nedávno zmínil možnost, že kdo chce, mohl by poplatky hradit dobrovolně. „Takový princip v zahraničí ani neexistuje,“ uvedl Rožánek s tím, že by šlo o rizikový i administrativně náročný systém. Podle šéfa ČRo Reného Zavorala jiné řešení, než zachování současného systému, nepřipadá v úvahu. „Když někdo poplatkový systém zruší, už se v této zemi nikdy neobnoví (…) nikdo už k tomu nebude mít politickou vůli,“ řekl nedávno v pořadu Blesku Epicentrum.
7.Jak to funguje jinde?
Jednotný evropský model neexistuje. Deset zemí EU vybírá koncesionářské poplatky, jedenáct je zrušilo a nahradilo financováním ze státního rozpočtu či speciální daní, která se platí např. ve Švédsku či Finsku. Výnosy z ní nesměřují do státního rozpočtu, ale přímo veřejnoprávním médiím a podle oslovených expertů by mohla být vhodným řešením i pro ČR. Její problém ale je, že by mohla dopadnout i na lidi, kteří jsou už dnes od hrazení poplatků osvobozeni, např. zrakově a sluchově postižení, či chudí.
Video se připravuje ...Demonstrace na Staroměstském náměstí kvůli poplatkům pro ČT
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.