Zaskočení i vystrašení z návrhů, které se pečou ve Strakově akademii, jsou zástupci průmyslu, obchodu i služeb. Vláda Andreje Babiše (ANO) totiž zvažuje, že by si prostředky na snížení dluhu a financování svých plánů vybrala ze speciálních daní. To nejen podle ekonoma Petra Janského přináší hned několik rizik a také nejistý výsledek.
Babišova vláda hledá miliardy: zdaní banky, řetězce či operátory? A zaplatí to zákazník?
1.V rukou koalice
Už za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) zavedl rezort financí dočasnou daň, tzv. windfall tax na „mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv“. Současná vláda dle Hospodářských novin chce jít ještě dál. K již dříve navržené dani z rafinérských marží by přidala daň na zisky bank, pojišťoven, energetických firem, mobilních operátorů, obchodních řetězců i obranného průmyslu. Informací je zatím málo, ministerstvo financí Aleny Schillerové (ANO) se odvolává na to, že návrhy napřed musí posoudit koaliční rada.
„Do té doby nemůžeme předjímat konkrétní podobu jednotlivých opatření ani jejich rozpočtové dopady,“ sdělila Blesku Gabriela Krušinová z tiskového oddělení. Už teď je ale jisté, že peníze někde vzít bude muset. „Schodek státního rozpočtu je na příští rok naplánovaný na 386 miliard. To je obrovské číslo. A vláda slibuje, že schodek celých veřejných financí do roku 2030 sníží o víc než 200 miliard,“ připomíná Petr Janský z Centra veřejných financí.
2.Střelba do vlastní nohy?
Testovací balónek nicméně již byl vypuštěn a to v řadách dotčených odvětví vyvolalo zděšení. Například podle Svazu průmyslu a dopravy sektorové daně mohou oslabit konkurenceschopnost českých firem, zhoršit investiční prostředí a omezit dlouhodobý hospodářský růst. „Firmy potřebují stabilní a předvídatelné prostředí (…) Pokud budou muset neustále počítat s rizikem nového zdanění, Česká republika bude jako investiční destinace ztrácet na atraktivitě,“ uvedl prezident svazu Jan Rafaj.
Také zástupci bank jako hrozbu v dlouhodobějším horizontu zmiňují oslabení konkurence. „Která je přitom jedním z hlavních faktorů udržujících tlak na nízké ceny bankovních služeb,“ dodal pro Blesk Adam Duffek z České bankovní asociace. „Nejvíc by vynesl finanční sektor, hlavně banky. Ty loni vydělaly dohromady skoro 130 miliard. Velký výnos by mohl být i v energetice, zvlášť když ceny energií znovu rostou,“ odpovídá ekonom Petr Janský na dotaz, kde by tak vláda mohla díky dani »vyškrábnout« nejvíce.
3.Co zaplatí zákazníci
Počítá se i se zkasírováním zisků z maloobchodu. „Nemám k dispozici žadné konkrétní informace a nemohu tedy nic komentovat,“ napsal Blesku Tomáš Prouza, jindy sdílný šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Řetězce mají obrovské tržby, ale nízké marže, ze stovky tržeb jim zůstanou dvě až tři koruny zisku. Daň z obratu by proto zaplatili hlavně zákazníci v cenách potravin. U obchodních řetězců ani u operátorů nevidím dobrý důvod pro zvláštní daň,“ říká Janský. Přenesení nákladů na klienty se ostatně v debatách kolem zavádění sektorových daní pravidelně objevuje a riziko je to podle experta i teď.
4.Může dojít na soudy?
Podle Janského není dobrý nápad danit odvětví podle toho, zda se jim právě daří. A právě teď mají i kvůli válce na Ukrajině čeští zbrojaři žně. Také v této branži ale možné sektorové zdanění vyvolává oprávněné otázky. „Která firma je zbrojovka, která už není? Bude se to týkat čistě zbrojního průmyslu nebo i výrobců duálních technologií. Taková typicky česká zbrojovka dělá 80% práce pro civilní sektor a zbytek třeba pro obraný sektor,“ zamýšlí se pro Blesk Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Ten očekává, že mnoho firem by se mohlo se státem také soudit, protože mohou mít pocit, že jsou extra zdaněni neprávem.
5.Jde to i jinak
Dalším odvětvím, kde by se koalice mohla zahojit, je vodárenství. A tak už projednala návrh na zvýšení poplatku z podzemní vody ze současných dvou korun za tisíc litrů na 5,20 až devět korun za kubík podle povodí. Ten sice účty maloodběratelům nezvedne, ani přínos do státní kasy ale nebude kdovíjaký.„Vyšší poplatek za vodu má přinést kolem 2 miliard. To je malé číslo oproti 200 miliardám (o které chce do 2030 schodek snížit, pozn. red.),“ uvádí Janský. Kroky ke konsolidaci financí, ke které se vláda zavázala, vidí jinde. Mezi ně řadí nezvyšování výdajů a důslednější výběr stávajících daní. Dvacet opatření celkem za víc než 200 miliard do roku 2030 chce Centrum veřejných financí zveřejnit ve čtvrtek.
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.