Video se připravuje ...
Šéf rozhlasu Zavoral: Babiš mění věci pod tlakem. Návrh je diletantský.
Moravec o ČT a rušení poplatků: Vnitřní rozklad televize a Chudárek jako poslušný ředitel!
Václav Moravec se znovu ostře opřel do vedení České televize. I když z Kavčích hor odešel u před tři čtvrtě rokem, sleduje velmi nelibě proces okolo zrušení koncesionářských poplatků. Současného šéfa ČT Hynka Chudárka označil Moravec za poslušného ředitele a jako mezník vnitřního rozkladu ČT označil již rok 2020, kdy do Rady ČT usedli lidé, které podporovaly dnes vládní strany ANO a SPD.
„Myslím, že se ulevilo ČT i mně,“ řekl Václav Moravec letos v březnu krátce po té, co oznámil po více než 20 letech odchod z České televize. Svá slova nyní potvrdil i v Press klubu na Frekvenci 1, když komentoval aktuální dětí okolo veřejnoprávních médií v souvislosti s rušením koncesionářských poplatků a hlasování o zákonu v prvním čtení ve Sněmovně nezvykle nad sobotním ránem ve 4:36 hodin, na což nyní často upozorňují odpůrci rušení poplatků.
Mimo demonstrace
Naposledy stávkovali zaměstnanci ČT minulý týden a demonstranti vyrazili na Václavské náměstí. Další protesty se chystají 15. listopadu na Letenské pláni. Na podporu ČT a Českého rozhlasu se však protestuje průběžně i ve velkých městech napříč republikou.
A aktivní jsou často studenti. Sám Moravec se ale do protestů za veřejnoprávní média nijak nezapojuje. „Myslím, že je skvělé, když studenti promlouvají do budoucnosti země, která se týká především jich. Moje generace to dělala v roce 1989. Co se týče mé účasti na demonstracích, myslim si, ze novinář se jich účastnit nemá kvůli své profesi,“ uvedl nyní při dotazu Blesk Zpráv.
Byl by terčem?
Moravec si nyní zároveň myslí, že kdyby na Kavčích horách dál zůstal, politici by ho používali v současné situaci jako terč, na který se dá mířit v dohadech o veřejnoprávních médiích.
„Jsem rád, že v České televizi nejsem, a to rozhodnutí s odstupem tří čtvrtě roku je skvělé. Myslím si, že by se část toho politického hněvu, že Česká televize, nebo obecně média veřejné služby jsou aktivistická, nesla na mě,“ je přesvědčený moderátor, který rozjel vlastní projekt.
Ačkoliv již v České televizi nepůsobí, všiml si, že nadále během debaty o rušení poplatků zůstává terčem politických útoků. „I po těch tři čtvrtě roku, co tam nejsem, o mně Tomio Okamura opakovaně mluví, když poukazuje na neobjektivitu České televize,“ připomněl Moravec.
Jedním z klíčových témat, která předcházela Moravcovu odchodu, byl spor o zvaní či nezvaní předsedy SPD Tomia Okamury do diskusních pořadů. Moravec dlouhodobě odmítal, aby do obsahu vysílání zasahovala Rada České televize, která má být podle něj apolitickým kontrolním orgánem.
„Trval jsem na tom, že pozvání předsedy Poslanecké sněmovny pod tím politickým vynuceným diktátem Rady ČT není správné. Rada nemá být kvazipolitickým orgánem a zasahovat do obsahu pořadů,“ vysvětluje i nyní. Současné vedení televize podle něj nedokáže dostatečně hájit redakční autonomii.
Kritika ředitele Chudárka
A současný ředitel Hynek Chudárek je podle Moravce v boji o zachování koncesionářských poplatků slabý. Moderátor ho dokonce označil za člověka, který je především transformačním ředitelem. „Je mu jedno, jestli bude ve státní televizi, nebo v televizi veřejné služby. Jsem rád a díky bohu, že už jsem mimo Kavčí hory,“ prohlásil v rozhovoru pro Frekvenci 1 Moravec.
Moderátor přitom rozlišuje mezi situací v České televizi a Českém rozhlase. Jako příklad uvedl současné politické útoky na vedení obou institucí. Všímá si přitom v posledních dnech většího tlaku na Rozhlas. „Teď se to krásně ukazuje, když Andrej Babiš útočí na generální ředitele, tak neútočí na Hynka Chudárka, ten je poslušný a transformační ředitel. Útočí na Reného Zavorala a na Český rozhlas,“ popsal Moravec.
Rozklad začal už v roce 2020
Václav Moravec ve vysílání také jasně definoval dobu, která podle něj odstartovala vnitřní rozklad. Novinář se kvůli tomu vrátil do roku 2020 – kdy podle něj přišel jasný mezník zvolením Pavla Matochy a Lubomíra Xavera Veselého hlasy ANO a SPD do Rady ČT. „Tam si dovedu tvrdit, že začal začátek sebezhroucení České televize jako silného média veřejné služby,“ míní Moravec, který v České televizi začínal v roce 2004.
Ve vysílání Press klubu, který navíc v minulosti také moderoval, připomněl také takzvanou televizní krizi během Vánoc a na přelomu let 2000 a 2001. Ta měla mimo jiné přispět k odpolitizování volby členů Rady ČT. Podle Moravce se ale politici postupně naučili hledat cesty, jak do fungování veřejnoprávních médií zasahovat.
Rozhodující podle něj není pouze zákon, ale především lidé, kteří televizi vedou. „Vnitřní svoboda toho média se odvíjí od statečnosti managementu. Od toho, že umožním tvůrcům dělat co nejsvobodnější žurnalistiku, experimentovat v rámci dramatické tvorby,“ zdůraznil. Jako příklad ztráty tvůrčího prostoru zmínil seriál Most!, jehož tvůrci dnes pracují hlavně pro konkurenční komerční projekty a platformy.
Poplatky nejsou jediným nebezpečím
Moravec zároveň upozorňuje, že samotná změna zákona nebo způsobu financování ještě automaticky nemusí znamenat zestátnění veřejnoprávních médií. Za zásadní považuje především zachování jejich nezávislosti a dostatečně silné vedení. „Neuslyšíte ode mě, že každá změna zákona, včetně způsobu financování, může to médium zestátnit,“ upozornil.
Ostatně něco podobného tvrdí i další komentátoři aktuálního dění - třeba exministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého také nejde o zestátnění ČT tím, že by byla financována ze státního rozpočtu.
„Je samozřejmě legitimní vést debatu, jestli tu veřejnou službu v mnoha ohledech nedělají ta soukromá média lépe, než média veřejné služby. Ale to se těžko vede v rámci hysterie na obou dvou stranách,“ míní Moravec, podle kterého zároveň ale hlasování o zákonu ve Sněmovně ve 4:36 v sobotu nad ránem nebylo zrovna nejšťastnější. A od vládní koalice čekal mnohem důraznější vysvětlování.
Současně ale připomněl, že cestu k oslabení veřejnoprávních médií mohla podle něj otevřít i předchozí vláda Spolu a STAN, když nakonec až těsně před volbami prosadila navýšení koncesionářských poplatků. „A že nebyla schopná ty poplatky zvednout dříve, a vést k tomu silnější veřejnou diskusi, jak důležité je kvalitní zpravodajské prostředí,“ míní Moravec.
Chystají se další demonstrace
- Po celodenní stávce zaměstnanců obou veřejnoprávních médií 3. listopadu se debata o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu přesouvá opět do ulic.
- V úterý 10. listopadu plánují studenti Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol protestní pochody a shromáždění na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií. Univerzita Karlova kvůli tomu vyhlásila půldenní rektorské volno.
- Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na neděli 15. listopadu na pražskou Letnou.
- Ve stávkové pohotovosti jsou pak například také herci Národního divadla v Praze.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.