Šéf Rozhlasu Zavoral: Jsem připraven jednat o penězích, ale nechte poplatky!

„Umím si představit situaci, kdy by některé skupiny poplatníků byly od platby osvobozeny. Koneckonců něco podobného v Poslanecké sněmovně v určité podobě v poslaneckém návrhu leží. To je podle mě legitimní debata,“ uvedl Zavoral v Epicentru. Podmínkou je ale podle něj zachování současného systému, který považuje za nejlepší možné řešení pro Českou republiku. Konkrétně by se debata mohla týkat například akademického sektoru, zdravotnických nebo sociálních zařízení. Už v prosinci loňského roku přitom Zavoral v rozhovoru pro Hráče na Blesk.cz připustil diskusi o úlevách, jejichž dopad na rozpočet rozhlasu by se mohl pohybovat v řádu desítek až stovek milionů korun.

Vzdal by se stovek milionů?

Na přímou otázku, zda by přijal nabídku premiéra Andreje Babiše (ANO), že poplatky zůstanou zachovány, ale rozhlas přijde například o 200 milionů korun ročně kvůli zúžení okruhu plátců, Zavoral jednoznačné ano či ne nevyslovil. „Jsem připraven se bavit o úpravě limitů nebo parametrů stávajícího poplatkového zákona, ale zásadně trváme na zachování poplatkového systému. Myslím si, že to je alfa a omega celé naší diskuse. Peníze jsou na druhém místě, jakkoliv jsou podstatné a důležité,“ vysvětloval.

Video se připravuje ...

Stávka v ČT: Průvod na podporu stávkujících zaměstnanců vyšel z Kavčích hor

Zdroj: ČTK / Blesk Zprávy

Ani po opakovaném dotazu, zda by byl skutečně ochoten vzdát se části rozpočtu, však konkrétní částku nepotvrdil. „Jsem ochoten se o té věci v tuto chvíli bavit a diskutovat, zda lze zachovat stávající poplatkový systém a upravit některé jeho parametry,“ odpověděl. Podle Zavorala je totiž zásadní především princip financování veřejnoprávních médií. Obává se, že pokud by byly poplatky jednou zrušeny, žádná budoucí politická reprezentace už by neměla vůli je obnovit.

Minimum jsou 2,4 miliardy

Přestože Zavoral zdůrazňuje, že peníze jsou pro něj až na druhém místě, v případě prosazení vládní novely má konkrétní finanční požadavek. Současný návrh počítá pro Český rozhlas s částkou přibližně 2,1 miliardy korun ročně. Vedení instituce ale požaduje minimálně o 300 milionů více. „Pro nás je to 2,4 miliardy korun. To je částka, kterou budeme požadovat, aby v návrhu zákona minimálně byla,“ řekl Zavoral.

Argumentuje tím, že částka navržená vládou neodpovídá aktuálním potřebám rozhlasu ani rozsahu jeho veřejné služby. „Pokud chcete naplňovat memorandum a veřejnou službu, musí být rozpočet adekvátní,“ zdůraznil. Diskusi o případném omezení některých plateb v rámci stávajícího systému proto odlišuje od situace, kdy by rozhlas přešel na financování přímo ze státního rozpočtu. Takový krok nadále odmítá.

Zavoral Chudárkovi nerozumí

Otázkou také zůstává, zda by byl podobný postup přijatelný pro vedení České televize. Zavoral připouští, že spíš ne. „Musím vycházet z toho, že už v minulosti Česká televize tuto debatu do jisté míry odmítala. A já dodnes, upřímně řečeno, nerozumím proč,“ uvedl na adresu současného generálního ředitele Kavčích hor Hynka Chudárka. Zachování poplatků při případné úpravě jejich parametrů podle něj přitom představuje lepší cestu pro obě instituce než vládou prosazovaný přechod na financování ze státního rozpočtu.

Epicentrum Exředitel ČT Dvořák o poplatcích a Sněmovně: Co ho šokovalo? A proč je Babišovo srovnání "úsměvné"

Od 1. května 2025 se po 17 letech zvýšil měsíční televizní poplatek ze 135 na 150 korun a po 19 letech rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun, takže domácnosti nově za obě média platí dohromady 205 korun měsíčně. Takzvaná velká mediální novela, kterou připravila vláda Petra Fialy (SPOLU), zároveň rozšířila okruh poplatníků i na domácnosti bez klasického televizoru či rádia, které vlastní například chytrý telefon, tablet nebo počítač s připojením k internetu, a u firem zavedla odstupňování plateb podle počtu zaměstnanců.

Příští rok to platit nebude

Generální ředitel Českého rozhlasu zároveň odmítá, že by kvůli současnému sporu plánoval předčasný odchod z funkce. Jeho mandát končí 20. ledna 2028 a chce do té doby setrvat bez ohledu na výsledek politického jednání. „Jsem člověk, který stojí v čele instituce, která má přibližně 1400 zaměstnanců a 3000 externích spolupracovníků. Je tam spousta úkolů a práce, kterou chci dokončit,“ vysvětlil.

Nevěří navíc, že by vládní novela mohla reálně začít platit už od 1. ledna 2027. Za nepravděpodobné považuje i zavedení nového systému v polovině příštího roku. „Přechod z poplatkového na rozpočtový systém by opravdu nebyl tak jednoduchý, jak se někomu může zdát,“ upozornil s odkazem na nutnost změny účetnictví i existující roční platby některých poplatníků. Pokud by tedy vláda změnu prosadila, Zavoral očekává její účinnost nejdříve od ledna 2028. Pro příští rok proto zatím žádné výrazné úspory či personální škrty nechystá.

Politika Podivné předávání cen za kulturu: Klempíř nepřišel kvůli viróze! „Minimálně zvláštní,“ vzkázal Pavel

Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet vyvolal v posledních týdnech vlnu protestů. Koalice ANO, SPD a Motoristů jej přes odpor opozice poslala do druhého čtení v sobotu 24. října ve 4:36 ráno, po vyhroceném nočním jednání Sněmovny. Už během něj demonstrovaly před Parlamentem stovky lidí, o den později se tisíce odpůrců změny sešly na pražském Staroměstském náměstí. Protesty vyvrcholily v úterý 3. listopadu celodenní stávkou zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, kterou doprovodila shromáždění v Praze i dalších českých městech. Na Václavském náměstí se sešly tisíce lidí. Další velkou demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na neděli 15. listopadu od 14 hodin na pražskou Letnou. Organizátoři požadují stažení vládního návrhu, který podle nich ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš nicméně opakovaně uvedl, že koalice od svého záměru zrušit poplatky neustoupí.