Srbský velvyslanec v Praze: O Babišovi i šancích pro české firmy na Expo v Bělehradě

Pane velvyslanče, jak byste zhodnotil současný stav a politické vztahy mezi Bělehradem a Prahou?

„Jsou vynikající. Byly povýšeny na nejvyšší politickou úroveň, a to i díky nadstandardním vztahům mezi prezidentem Vučićem a premiérem Babišem. Obě země sdílejí téměř totožný geopolitický a geoekonomický pohled na světové dění i přístup k migrační krizi. Ekonomika vykazuje trvalý růst vzájemného obchodního obratu i přítomnost nových českých investic v Srbsku. Obě země pojí dlouholeté historické vazby. Sahají až do 14. století a staví na dobrých vztazích tehdejších evropských panovníků Karla IV. a Dušana Silného. Během první světové války i po ní upevnily trvalé přátelství mezi oběma státy vztahy mezi králem Aleksandarem Karađorđevićem a Tomášem Garriguem Masarykem. Dnešní vynikající vztahy prezidenta Vučiće s premiérem Babišem i bývalým prezidentem Milošem Zemanem jen potvrzují tuto historicky zakořeněnou blízkost obou států.“

Jaké jsou v současnosti nejvyšší priority v diplomatických a politických iniciativách mezi oběma zeměmi?

„Lze je rozdělit do čtyř hlavních směrů: Integrace Srbska do EU, kde Česká republika veřejně podporuje srbské členství. Druhým je otázka tzv. Kosova a regionální bezpečnost. Třetím obchod a investice a čtvrtým Expo 2027 v Bělehradě. Česká republika již potvrdila svou účast na této akci.“

Jsou postoje ve všech směrech totožné?

„Největším rozdílem zůstává pohled na tzv. Kosovo. Větší prostor pro společné iniciativy se naopak otevírá v otázce evropské cesty Srbska - v ekonomice či investicích.

Jak mezivládní setkání přispívají k posilování strategického partnerství mezi Českem a Srbskem?

„Hned po svém vzniku dala nová česká vláda najevo zájem o intenzivnější vztahy se Srbskem. Česká politika vůči Srbsku spojuje dvě strategické roviny: Srbsko by mělo být v EU a EU by měla zůstat Srbsku otevřená. Tento přístup je nesrovnatelně významnější než pouhá deklarativní podpora. Náš ministr zahraničních věcí Marko Đurić byl v dubnu vůbec prvním ministrem zahraničí, který navštívil Černínský palác a setkal se s ministrem Petrem Macinkou. V červenci pak Bělehrad navštívil premiér Andrej Babiš, který jednáním s prezidentem Aleksandarem Vučićem a premiérem Đurem Macutem zaměřil pozornost právě na podporu vstupu Srbska do EU a rozvoj hospodářské spolupráce.“

Které konkrétní sektory v Srbsku nabízejí českým investorům a pro expanzi podnikání nejslibnější potenciál?

Zahraniční obchodní výměna se mezi lety 2012 a 2025 pětinásobně zvýšila – ze 433 milionů eur na 2,4 miliardy eur. Ekonomická součinnost se opírá především o obchod se zbožím, zatímco v oblasti služeb a českých investic v Srbsku zůstává stále značný prostor pro růst. Významné české investice už dnes působí ve finančnictví, telekomunikacích a na realitním trhu.“

Jaké jsou v Srbsku významné konkrétní české investice?

„Nejvíce se obchoduje s produkty automobilového průmyslu. Z konkrétních investičních projektů vyniká výstavba komplexu Marina Dorćol a projekt „Avala Film“ v Košutnjaku české společnosti Sebre Holding. Mezi další významné české investory patří Mattoni 1873, Avia Prime, Central European Industries, UDI Group, PPF Group, Czechoslovak Group, Expobank CZ, Penta Investments a další.

Jaké konkurenční výhody a stimuly nabízí Srbsko českým investorům ve srovnání s ostatními zeměmi západního Balkánu?

„Pohledem české firmy, která zvažuje investici v Srbsku v letech 2026–2027, nabízí země několik velmi konkrétních výhod. Je však nutné rozlišovat mezi obecnou konkurenční výhodou a státní investiční pobídkou, která se uděluje pouze při splnění specifických kritérií. Pro českého investora je Srbsko atraktivní nejen díky domácímu trhu s přibližně 6,6 milionu obyvatel, ale především jako výrobní a exportní základna.  Rozvojová agentura Srbska (RAS) zdůrazňuje zejména možnost vyrábět v Srbsku pro vývoz na velké trhy s celními výhodami, jež závisí na pravidlech původu zboží a konkrétním produktu. Pro českého výrobce to může být zajímavé napříč řadou odvětví, od automobilového průmyslu až po zemědělsko-potravinářský sektor. Srbsko se nestaví do role pouhé „levné lokality“, ale profiluje se jako regionální výrobní a exportní centrum. Na vybrané projekty v oblasti výroby a mezinárodních služeb poskytuje přímé finanční dotace. Jejich výše závisí na konkrétním místě, počtu vytvořených pracovních míst, objemu investice a specifikách daného záměru.“

Existují cílené vládní mechanismy, podnikatelská fóra nebo institucionální platformy, které tyto společné projekty přímo podporují?

„Ano. Každoročně se konají zasedání Smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci, která propojují práci několika ministerstev – především průmyslu a obchodu – a definují prioritní oblasti hospodářské součinnosti pro nadcházející rok. Pořádají se rovněž ekonomická fóra. Poslední z nich se uskutečnilo v červenci během oficiální návštěvy premiéra Andreje Babiše. Zúčastnilo se ho přes 50 srbských a českých firem. Pravidelný kontakt udržujeme také s Hospodářskou komorou ČR a agenturou CzechTrade.“

Jak hodnotíte dynamiku přistupovacího procesu Srbska k EU a jak významná je dlouhodobá podpora Prahy v otázce rozšiřování EU na západní Balkán?

„Nacházíme se ve fázi stagnace. Hlavním problémem je neotevření kapitoly č. 3. Otázka pro Srbsko dnes nestojí pouze tak, zda „udělalo dost pro jednu konkrétní kapitolu“, ale zda mezi členskými státy existuje politická shoda na pokračování celého procesu. Srbsko splnilo dodatečné podmínky pro jeho otevření, což potvrdila i Evropská komise. K samotnému otevření je však nutný konsensus všech členských zemí.“

Politika Top momenty Pavlových metálů: Ostrý projev i pohled Klause, Babiš s Monikou i Nečasovi

K této shodě ale nedošlo. Proč?

„Proti otevření této kapitoly se postavilo osm členských států a několik dalších vyjádřilo výhrady. Premiér Babiš během své červencové návštěvy Bělehradu výslovně podpořil členství Srbska v EU i jeho začlenění do schengenského prostoru. V srpnu pak během jednání s předsedou Evropské rady António Costou zopakoval svou podporu rozšiřování Unie při splnění stanovených podmínek. V září na zasedání skupiny Přátel západního Balkánu ministr zahraničí Macinka prohlásil, že budoucnost tohoto regionu vidí uvnitř EU a že přistupovací proces musí být spravedlivý, předvídatelný a založený na zásluhách, přičemž konečným cílem zůstává plnohodnotné členství.“

Které klíčové politické a legislativní reformy jsou pro Srbsko prioritou, aby splnilo kritéria potřebná ke zrychlení své cesty k plnému členství v EU?

„Mezi hlavní priority patří oblasti jako právní stát, demokratické instituce, svoboda médií a ustavení Rady pro elektronická média (REM), boj proti korupci, svoboda projevu a občanská společnost, reforma veřejné správy a ekonomiky, zelená tranzice a životní prostředí, slaďování se se zahraniční a bezpečnostní politikou EU a normalizace vztahů s tzv. Kosovem.“

Jak si Srbsko vede v boji proti korupci?

„Přijalo novou Protikorupční strategii na období 2024–2028 i návazný akční plán a zahájilo jejich naplňování. V posledních letech se značné úsilí věnovalo profesionalizaci státní správy, digitalizaci veřejných služeb a efektivnímu řízení veřejných financí.“

Jak složité je téma vztahu Srbska s Ruskem?

„Srbsko sice zvýšilo míru shody se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, Evropská komise však nadále požaduje zavedení sankcí a restriktivních opatření vůči Ruské federaci. To proto zůstává jedním z nejsložitějších politických témat, neboť Srbsko si nechce narušit své staleté přátelské vazby.“

Jaké hlavní příležitosti Srbsku přináší pořadatelství Expo 2027?

„Je to mnohem více než jen turistický či infrastrukturní projekt. Svou účast již potvrdilo 139 zemí. Z hlediska hospodářského rozvoje a mezinárodního postavení spočívá hlavní přínos v tom, že Srbsko získává několikaletou platformu k lákání kapitálu, propojování domácích firem se zahraničními a k prezentaci země před celým světem. Organizace této akce by mohla do roku 2037 vygenerovat přibližně 9 miliard eur hrubé přidané hodnoty a dalších 3,8 miliardy eur na daňových příjmech.“

Jak velký zájem návštěvníků očekáváte?

„Zhruba 4 miliony návštěvníků během tří měsíců. Z toho asi 1,6 milionu ze zahraničí. Důležitou strategií Srbska proto je, aby hosté nezůstávali pouze v Bělehradě, ale navštívili také další města - Novi Sad, Niš, Zlatibor, Vojvodinu a další regiony.“

Jakým způsobem se mohou české firmy podílet na této akci?

„Hlavním tématem její expozice má být vesmír, otevírá se tedy prostor pro propojení vesmírných technologií, vědy, průmyslu, digitálních řešení, vzdělávání a startupů. Nabízí se tak možnost proměnit EXPO v platformu pro konkrétní česko-srbské projekty v oblastech technologií, infrastruktury, kultury i průmyslu. Konkrétní přínos mohou nabídnout české firmy specializované na inteligentní řízení budov a energetiky, digitální návštěvnické platformy, obnovitelné zdroje a akumulaci energie, nakládání s odpadními vodami a komunálním odpadem, městskou infrastrukturu, řešení „Smart City“, robotiku a další obory. Pro Srbsko je obzvláště výhodné, pokud se české firmy zapojí nejen jako samostatní dodavatelé, ale v konsorciích se srbskými partnery. To zajistí, že část know-how, technologií a referencí zůstane v domácím prostředí.

Mohou se české firmy podílet na této akci i v rámci organizace?

„České subjekty mohou pomoci posílit obchodní rozměr akce organizací sekce Czech–Serbia EXPO Business Track, která by zahrnovala investiční konference, prezentace srbských průmyslových zón a přímá jednání mezi dodavateli. Významnou roli mohou sehrát i české kulturní instituce pořádáním koncertů, výstav, divadelních představení či programů pro děti a mládež.“

Jakou úroveň oficiální účasti a tematického přínosu očekáváte od České republiky na EXPO 2027?

„Českým komisařem pro EXPO 2027 je Kryštof Šafer, se kterým jsem měl možnost osobně se setkat a navštívit pražské planetárium. Pro Srbsko by byla účast vysoce postavených představitelů České republiky velmi významná – ať už jde o účast vrcholného státního činitele na zahájení, tak o přítomnost ministrů, členů vlády a parlamentních delegací v průběhu celého trvání výstavy.“

Jaká je současná situace v Kosovu a Metohiji a jaké je postavení tamního srbského obyvatelstva, zejména pokud jde o jejich každodenní život a lidská práva?

„Srbsko označuje situaci v tzv. Kosovu a Metohiji za politicky nestabilní a bezpečnostně citlivou, se zvláštním důrazem na postavení srbské a nealbánské komunity. Za hlavní problém považuje Srbsko absenci posunu v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou spolu s jednostrannými kroky prištinských institucí. Jako ústřední téma Srbsko trvale zdůrazňuje zřízení Společenství srbských obcí.

Srbský ministr zahraničí Marko Đurić uvedl, že Bělehrad vnímá dialog jako proces normalizace a posilování práv všech komunit, nikoli jako proces směřující k mezinárodnímu uznání tzv. Kosova. Srbská vláda zdůrazňuje nezbytnost fungování srbských zdravotnických a vzdělávacích institucí, užívání srbského jazyka, přístupu k administrativním službám, ochrany majetkových práv a zachování srbského kulturního a náboženského dědictví. Jedním z nejpalčivějších témat jsou majetkové otázky, které přímo ovlivňují bezpečnost vlastnictví, návrat vysídlených osob, investiční příležitosti a dlouhodobou právní jistotu.“

Co jsou z pohledu Srbska hlavní předpoklady pro obnovení konstruktivního dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovaného EU?

„Srbsko trvá na ustavení Společenství srbských obcí, zatímco EU požaduje plnění závazků z obou stran s odkazem na Dohodu o cestě k normalizaci z roku 2023. Dialog mezi oběma stranami může jen stěží přinášet výsledky, pokud jej doprovázejí jednostranná opatření, incidenty, fyzické útoky a nátlak – to vše zaměřené proti Srbům žijícím v Kosovu a Metohiji.

Evropská unie jmenovala zvláštního představitele pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou.

„Z pohledu Bělehradu by bylo přínosné, aby zprostředkování dialogu mezi Bělehradem a Prištinou bylo předvídatelné, statusově neutrální a založené na vzájemné odpovědnosti, nikoli na jednostranném tlaku na srbskou stranu k dalším ústupkům. V roce 2025 vyjádřilo Srbsko plnou podporu práci zvláštního představitele EU Petera Sørensena a vyzvalo k silnějšímu angažmá EU s cílem dosáhnout deeskalace a ochrany práv Srbů. Udržitelný dialog si lze jen těžko představit bez institucionálních záruk pro srbské obyvatelstvo v tzv. Kosovu a Metohiji.

Jak Bělehrad hodnotí postoj a oficiální diplomatický přístup české vlády a EU k provádění předchozích dohod, jako je právě zřízení Společenství srbských obcí?

„Hodnocení českého přístupu v průběhu roku 2026 se znatelně liší od předchozí české politiky. Bělehrad nyní vnímá Českou republiku jako výrazně otevřenějšího a vstřícnějšího partnera k srbským postojům, což však neznamená změnu oficiálního stanoviska Česka k otázce statusu tzv. Kosova. Po dubnovém setkání s českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou v roce 2026 Marko Đurić uvedl, že ministr Macinka výslovně označil Kosovo a Metohiji za „srbskou záležitost“, podpořil kompromisní řešení a projevil pochopení pro postavení Srbska i Srbů v Kosovu a Metohiji. Đurić to tehdy popsal jako dosud nebývalou míru české podpory Srbsku v regionálním i evropském kontextu.“

Video se připravuje ...

Babiš s Havlíčkem navštívili Srbsko. Premiér jednal s prezidentem Vučičem.

Zdroj: Facebook - A. Babiš