Příčinou úmrtí bylo podle médií srdeční selhání po delší době strávené na lůžku. Herečka zemřela 28. října v deset hodin večer ve svém domě v losangeleské čtvrti Bel Air, jen několik dní před svými 86. narozeninami, které by oslavila 5. listopadu.
Zlomené srdce po ztrátě manžela
Podle informací deníku Bild byla pro Sommerovou největší ranou smrt milovaného manžela Wolfa Walthera (†77). Hoteliér, s nímž prožila více než tři desetiletí, zemřel 22. července 2026 po dlouhém boji s rakovinou.
„Život bez svého milovaného ‚Papabära‘ si Elke nikdy nedokázala představit a od jeho odchodu se její stav neustále zhoršoval. Teď mohla konečně odejít za ním,“ uvedl pro Bild rodinný přítel a mnichovský fotograf Erwin Schneider. Podle jeho slov herečka pokojně usnula. V posledních měsících se o ni neúnavně staral její nevlastní syn Sebastian, který splnil slib daný svému otci na smrtelné posteli a zůstal po boku své nevlastní matky až do samotného konce.
Soutěže krásy, Hollywood až k Vinnetouovi
Cesta Elke Sommerové, rozené Schletzové, k filmu připomínala hollywoodský scénář. Původně se chtěla věnovat překladatelství, a plynně ovládala šest jazyků. Zásadní zlom přišel v roce 1958, kdy během dovolené v Itálii zvítězila v soutěži krásy Miss Viareggio. Jejího nepopiratelného půvabu si všiml slavný italský režisér Vittorio De Sica, který jí otevřel dveře do filmového světa.
Po boku Newmana získala Zlatý glóbus
V šedesátých letech se Sommerová prosadila i v mezinárodních velkoprodukcích. Po boku Paula Newmana se objevila ve snímku Cena (1963), za který v roce 1964 získala prestižní Zlatý glóbus v kategorii nejslibnější nová herečka. Čeští diváci si ji velmi dobře pamatují také z kultovní mayovky Mezi supy (1964), v níž zářila po boku Pierra Brice.
Celosvětovou popularitu jí následně přinesla role komorné Marie Gambrelliové v legendární kriminální komedii Komisař Clouseau na stopě (1964) ze série o Růžovém panterovi, kde excelovala po boku geniálního Petera Sellerse.
Horory, vyhraný soudní spor i malířský talent
Během své dlouhé kariéry se objevila v přibližně stovce filmových a televizních projektů. Vedle komedií a kriminálek účinkovala také v italských hororech či populárních televizních seriálech. Její talent se navíc neomezoval pouze na hraní – vystupovala v divadle, věnovala se zpěvu a vybudovala si mezinárodní renomé jako úspěšná malířka.
V devadesátých letech plnila přední stránky světového tisku také kvůli ostře sledovanému soudnímu sporu s herečkou Zsa Zsa Gaborovou a jejím manželem Frédéricem von Anhaltem kvůli hanlivým výrokům v médiích. Porota v Los Angeles přiznala Sommerové v roce 1993 rekordní odškodnění ve výši 3,3 milionu dolarů a verdikt následně v plném rozsahu potvrdil i odvolací soud, z něhož herečka vyšla jako jednoznačná vítězka.
Jak uvedl deník Bild, posledním přáním slavné umělkyně bylo spočinout po boku rodičů a manžela v rodinné hrobce v bavorském Marloffsteinu, kde se s Waltherem v roce 1993 vzali. Její nevlastní syn Sebastian nyní zařizuje převoz jejích ostatků ze Spojených států do Německa.
