Osm let trvající manželství skončilo u soudu, který v září konečně vynesl verdikt. Soud prvního stupně v Monackém knížectví vydal očekávané předběžné opatření. Otázka opatrovnictví byla pro oba rodiče zásadním bojištěm. Adriana od začátku požadovala, aby byla dcera svěřena do její primární péče a žila s ní. Monacký soudce však zvolil kompromisní řešení a nařídil střídavou péči v přesném poměru 50 : 50. Malá Nina tak prozatím zůstává žít v Maroku, kde chodí i do školy. Rodiče si její přítomnost dělí stejným dílem. Soud zároveň zamítl žádost Sklenaříkové o stanovení výživného.
Přestože verdikt nesplnil modelčin původní požadavek na výhradní opatrovnictví, ona sama toto rozhodnutí přivítala s neskrývanou úlevou a označila ho za své osobní morální vítězství. Bylo pro ni zadostiučiněním zejména proto, že mu předcházely měsíce vyhroceného nátlaku, očerňování a systematického zastrašování ze strany bývalého partnera.
Adriana podala na Ohaniana trestní oznámení, ve kterém podrobně popsala domácí násilí, psychický teror a neustálé výhrůžky. Také tvrdila, že Aram měl zneužívat jejich společnou dceru jako nástroj citového vydírání s jediným cílem – zničit ji. Konflikt později nabral další rozměr, když na něj podala další trestní oznámení za odcizení a protiprávní držení jejích soukromých intimních fotografií.
Podnikatel nezůstal v defenzivě a přešel do protiútoku. Na prokuratuře v Paříži vůči matce své dcery vznesl mimořádně závažná tvrzení. Obvinil ji z ohrožování mravní výchovy nezletilé, zanedbávání rodičovských povinností, a dokonce z navádění k užívání omamných látek. Svou výpověď stavěl na tom, že v dceřině iPadu údajně našel nevhodný obsah.
Francouzské orgány činné v trestním řízení však po důkladném prošetření všech podkladů v červnu 2026 Aramův podnět definitivně smetly ze stolu a vyšetřování zastavily jako zcela neopodstatněné.
