Video se připravuje ...
Zdroj: Kreml
Evropa hledá, kdo za ni bude mluvit s Kremlem o konci války na Ukrajině, a ve hře je i český prezident. Vlastní evropští vyjednavači jsou podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) reální, spíš ale půjde o skupinu lídrů než o jednoho člověka. Velkou otázkou zůstává, jestli o ně vůbec stojí Moskva. Ta podle něj dává přednost jednání s Američany, případně by přizvala Čínu.
Prezident Petr Pavel (64) je podle britského listu The Telegraph mezi pěti politiky, o kterých evropští lídři uvažují jako o hlavních vyjednavačích s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (74).
Kromě něj jsou ve hře italská premiérka Giorgia Meloniová (49), finský prezident Alexander Stubb (58), dánská premiérka Mette Frederiksenová (48) a norský premiér Jonas Gahr Støre (66). Někteří z nich už byli podle diplomatických zdrojů listu osloveni.
Evropa chce podle Telegraphu silnější roli, protože americké zprostředkování nepřineslo za víc než rok a půl žádný zásadní průlom. Pavlovi podle zdrojů Telegraphu hraje do karet minulost v čele Vojenského výboru NATO, kde s Rusy jednal na vojenské úrovni.
Analytik AMO Pavel Havlíček považuje vznik evropské vyjednávací skupiny za reálný. „Myslím si, že je reálné, aby Evropa měla své vyjednavače. Budeme spíše mluvit v množném čísle než o jedné osobě,“ řekl Blesku. Připomněl, že už při minských jednáních (o ukončení války na Donbasu) vystupovaly Německo a Francie společně. „Takže nějaký formát pluralitnějšího tělesa, třeba i na úrovni států, je za mě určitě realistický,“ dodal.
Zmíněná pětice je podle něj dobrá volba. „Zastávají konzistentní pozici, která je pro nás v zásadě výhodná. Je důvěryhodná i z toho ukrajinského pohledu,“ míní Havlíček. Něco mu na seznamu ale chybí. „Chybí mi tam Německo, chybí mi tam Francie a někdo z Velké Británie. Takže mám pocit, že tohle nemusí být finální seskupení.“
Jedna věc je ale domluvit se uvnitř Evropy, druhá přesvědčit Kreml. „Jedna věc je naše práce dovnitř EU, koordinace a vystupování jednotným hlasem. A pak je ta druhá, z hlediska přijetí z ruské strany. A to je samozřejmě úplně jiná hra,“ upozornil analytik.
Rusko podle něj společný evropský postoj dlouhodobě ignoruje, protože stojí proti němu. Dřív Moskva sázela na to, že se státy EU mezi sebou nedomluví. „Tradičně ta jejich taktika byla prostě ‚rozděl a panuj‘, to znamená, aby těch 27 států mluvilo spíše různými jazyky a nemělo tu konsolidovanou pozici,“ vysvětlil.
Válka na Ukrajině ale Evropu semkla, protože ohrožuje i ji. „To se proměnilo ruskou válkou proti Ukrajině, která je pro nás prostě taky existenciální,“ dodal Havlíček.
Z posledních dní je podle Havlíčka vidět, že Moskva chce jednat hlavně se Spojenými státy, případně přizvat Čínu. „Rozhodně nebude jejich prioritou zapojovat tam Evropany. V lepším případě by to musela být Ukrajina než další evropské státy,“ řekl. Evropa podle něj ale musí dál táhnout za jeden provaz: „Koordinace i uvnitř Evropské unie a úzká spolupráce s Ukrajinou je pro nás velmi, velmi důležitá.“
Vztah s Washingtonem je teď podle analytika spíš napjatý. „Teď to vypadá spíš, že tam je zase určitá míra konfrontace,“ přiznal. Sladit postup je ale podle něj v zájmu obou stran. „Je to v zájmu všech, i Evropanů, i Američanů, aby ten postoj byl co nejvíc synergický. Protože i Američané potřebují Evropany, ne jenom obráceně.“ Hodně podle něj napoví americké volby v polovině funkčního období. „Uvidíme, co se teď stane po těch volbách v polovině termínu, takzvaných midterms.“
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff mezitím oznámil, že se příští měsíc obnoví třístranná jednání USA, Ukrajiny a Ruska. Předcházelo tomu, že Trump prominul Moskvě nové sankce a dohodl se s Putinem na nákupech ruské nafty.
Že by Evropa měla mít u jednacího stolu vlastní hlas, říká otevřeně i sám Pavel. V rozhovoru pro média ze sítě Axel Springer prohlásil, že je potřeba vybrat „člověka nebo skupinu lidí, kteří budou mluvit za Evropu“. Bruselské špičky totiž Putin podle něj přehlíží: „Nechce mluvit s Ursulou von der Leyenovou, nemluví s Kajou Kallasovou.“
Rusku by Evropa podle něj měla nabídnout „nějakou sladkost“. Německému Bildu upřesnil, že tím myslí „obnovení ekonomických vztahů, spolupráce a obchodu“, ovšem až výměnou za příměří.
Mluvčí prezidenta Daniel Drake na dotaz Blesku uvedl, že k otázkám týkajícím se neveřejných jednání se Hrad vyjadřovat nebude. Podle komentáře v Hospodářských novinách ale lidé z Hradu mimo záznam připouštějí, že se o téhle roli už neformálně jednalo.
Ministr zahraničí Petr Macinka (48, Motoristé) mezitím uvedl, že pokud by Pavel mandát od EU dostal, ministerstvo mu poskytne maximální možnou součinnost.
Video se připravuje ...









😁 no to je celá parta kmotrů. Já jen když jsem to četl, jsem si vzpomněl jak mi otec předával pozemky které vlastnil a protože nepracoval v JZD, tak jsem byl osvobozen od daně z převodu (darovací už nevím přesně) Takže kdyby dřel v JZD tak bych platil. Takto byl urozen jako šlechtic a já platit nemusel. Asi si toho bude víc, ale já se setkal s tímto.