Chudárek o výrobě a rušení pořadů: „S poplatky počítáme, sportu bude méně!“
Česká televize v příštím roce nechystá omezení tvorby nových pořadů a pravděpodobně jich dokonce vyrobí víc, než původně předpokládala. Některé pořady ale zruší nebo rozvolní například kvůli poklesu sledovanosti nebo zdražení výroby. Omezí také nákup sportovních přenosů. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel Hynek Chudárek.
Dlouhodobé plány rozvoje ČT do roku 2030 počítají pro příští rok s 2,2 miliardy korun na tvorbu pořadů, což je zhruba stejně, jako v roce 2025. Letošní náklady ve výši 2,85 miliardy ovlivnily, stejně jako v každém sudém roce, vyšší výdaje na sportovní akce, jako byla olympiáda nebo mistrovství světa ve fotbale, a potřeba zvýšit výrobu po úsporách z předešlých let před zvýšením TV poplatku.
Plán výroby na rok 2027 televize pravděpodobně zvýší kvůli lepšímu výběru televizních poplatků proti původnímu očekávání. „Rozpočet stavíme i nadále na plánovanou výši příjmů z televizních poplatků pro rok 2027. Pokud dochází k rozvolnění některých pořadů či k jejich rušení, nejedná se o žádný drastický zásah do programové nabídky,“ uvedl Chudárek.
Životní cyklus pořadů
Každý televizní pořad má podle Chudárka svůj životní cyklus. Příkladem může být ukončení dětských pořadů Draci v hrnci a Šikulové, které se budou vysílat už jen v reprízách. Dalšími příklady rušených pořadů jsou např. pořad Na stopě, vysílání velmi nákladné pěvecké soutěže Eurovize nebo noční kontinuální zpravodajství.
Zároveň ale vedení ČT schválilo výrobu čtyř nových dětských formátů pro kanál ČT:D a sedmi nových řad večerníčků. Natáčí se také nový třináctidílný hraný rodinný seriál Pachatelé dobrých skutků.
Úsporná opatření začala televize naopak přijímat u nákupu sportovních práv, a to již v letošním roce, kdy se objevily návrhy na změnu financování z poplatků na příspěvek ze státního rozpočtu. Mezi nejvýznamnější rozhodnutí patří prodej poloviny vysílacích práv k mistrovství světa ve fotbale FIFA televizi Nova. Nebo neúčast v dalším souboji o práva na finálová utkání Wimbledonu, jejichž cena překročila původní předpoklady. A také skutečnost, že se během léta na obrazovce ČT sport neobjevil ani jeden zápas českých klubů z kvalifikace evropských fotbalových pohárů.
„Zásadním rozhodnutím bylo také to, že se Česká televize poprvé v historii nezúčastnila tendru na vysílací práva k evropským klubovým fotbalovým soutěžím pro další období,“ zmínil Chudárek. Prioritou podle něj zůstává zachování veřejnoprávní role ČT sport. Při pořizování sportovních práv proto ČT klade důraz především na události s významným celospolečenským přesahem, na reprezentaci ČR.
Chudárek připomněl, že významná část televizních práv je zajištěna prostřednictvím dlouhodobých smluv, často uzavíraných na několik let dopředu. Tyto kontrakty představují nejen finanční, ale také konkrétní vysílací závazky a jejich předčasné ukončení by zpravidla znamenalo vysoké smluvní sankce. Nákup některých finančně náročných práv ale nepředstavuje pouze náklad, ale i významné obchodní výnosy, které část nákladů kompenzují.
„Na jedné straně musíme odpovědně hospodařit s dostupnými prostředky a reagovat na neúměrný růst cen televizních práv, na straně druhé chceme zachovat kvalitní sportovní nabídku odpovídající očekávání diváků a poslání veřejnoprávní televize. Nejistota ohledně budoucího financování ČT však zásadně omezuje možnosti dlouhodobého plánování a nutí nás již nyní vzdávat se některých významných sportovních událostí,“ dodal Chudárek.
ČT potřebuje 8,5 miliardy
Pro zachování současného rozsahu poskytování veřejné služby by Česká televize (ČT) v roce 2027 potřebovala udržet svůj rozpočet minimálně v letošní výši 8,5 miliardy korun. I tak naráží vzhledem ke zdražování vstupů, rostoucí minimální mzdě a stoupajícím sazbám jednotlivých tvůrčích profesí na nutnost úsporných opatření, uvedl v rozhovoru s ČTK dále Chudárek.
Vedení ČT podle něj zahájilo optimalizaci a transformaci pro stabilní Českou televizi při zachování všech šesti kanálů včetně i-vysílání a digitálních služeb. „To všechno už teď realizujeme v rámci naplňování dlouhodobých plánů, včetně redukce pracovních pozic. Není zde tedy vazba na hrozící možnost zkrácení objemu prostředků,“ podotkl.
Rozpočet příštího roku podle něj vychází z dlouhodobých plánů schválených Radou ČT z roku 2025 a případná změna způsobu financování na něj nemá žádný vliv. „Rozpočet stavíme i nadále na plánovanou výši příjmů z televizních poplatků pro rok 2027,“ uvedl Chudárek. Pro letošek počítá ČT s výběrem poplatků ve výši 6,7 miliardy korun a v příštím roce se sedmi miliardami.
Pokud by došlo k výraznému poklesu příjmů, se kterým počítá vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, mělo by to podle jeho slov přímý vliv především na rozsah poskytovaných služeb. „Muselo by dojít k novému definování veřejné služby a jejímu adekvátnímu nacenění, tak jak v podstatě požaduje i evropské nařízení EMFA a EBU. To je samozřejmě nepřijatelné během krátké doby, musela by tomu předcházet odborná celospolečenská diskuze,“ dodal Chudárek s tím, že jednání o stávající podobě memoranda o naplňování veřejné služby trvalo rok.
Vytváří finanční polštář
Návrh na změnu financování z poplatkového systému na státní rozpočet počítá s příspěvkem ze státního rozpočtu 5,7 miliardy korun. To by bylo o miliardu méně, než je letošní očekávaný výběr televizních poplatků, a o 1,3 miliardy Kč méně proti očekávanému výběru poplatků v roce 2027.
Poslanci se podle Chudárka začnou změně financování brzy věnovat, a pokud se to skutečně stane, zahájí standardní cestu příslušnými výbory včetně načítání pozměňovacích návrhů. „Tam budeme velmi aktivní, musíme mít v paragrafovém znění připravené nejrůznější úpravy směřující k adekvátnímu a stabilnímu financování a budeme všemi silami bojovat za jejich uplatnění,“ uvedl.
Primárním úkolem vedení ČT je podle něj i nadále připomínat přednosti financování prostřednictvím poplatků, osvědčeného modelu se stabilním a predikovatelným množstvím peněz. „Jeho hlavní předností je ale to, že zajišťuje největší možnou nezávislost médií. Ovšem pokud většinu Poslanecké sněmovny o přednostech tohoto modelu nepřesvědčíme, musíme důrazně vysvětlovat, kde jsou hranice, za kterými by ČT nemohla poskytovat plnohodnotnou veřejnou službu. Ať už ve zpravodajství, ve sportu, nebo v dětské a dramatické tvorbě,“ dodal.
Pro případ snížení rozpočtu si televize již v současnosti vytváří rezervu, jakýsi finanční polštář, který jí umožní lépe se s případnou změnou vyrovnat. Chudárek podle svých slov stále považuje zavedení změn financování v příštím roce za nereálné z hlediska průběhu schvalování příslušného zákona a pravidel státního rozpočtu. „Je dobré vědět, že nedávné změny financování veřejnoprávních médií v západní nebo severní Evropě trvaly nejméně dva až čtyři roky,“ doplnil.
Se změnou financování podle Chudárka nesouvisí snižování počtu pracovníků, kterých má televize asi 2900. S jejich redukcí o 12 až 15 procent během pěti let rovněž počítají dlouhodobé plány. „Jde o snížení personálních nákladů vzhledem k optimalizaci a transformaci, na kterých nyní ČT intenzivně pracuje. Znovu opakuji, že zde není žádná vazba na možnou změnu financování. Optimalizace počtu pracovníků vychází nejen z navyšování mzdových nákladů při zachování stejného počtu pracovníků, ale hlavně vzhledem ke změně způsobu výroby, především dramatické tvorby formou koprodukcí a externí výrobou,“ dodal.
Modernizace budovy zpravodajství
Česká televize i nadále počítá s modernizací budovy zpravodajství na Kavčích horách, její provedení ale kvůli nejisté finanční situaci pozastavila. Vydání stavebního povolení očekává v dubnu příštího roku, zatím ale nebude zadávat zpracování stavební dokumentace ani vybírat zhotovitele, sdělil ČTK Chudárek.
Budova zpravodajství ČT vznikala před padesáti lety a kvůli tomu podle Chudárka naprosto neodpovídá současným požadavkům. „My jsme proto projekt studia SK 10 a jeho modernizaci v tuto chvíli pouze pozastavili. Dokumentace pro povolení záměru stavby byla dokončena. V současné době probíhá komunikace s příslušnými dotčenými orgány a získávání jejich stanovisek. Vydání povolení k realizaci stavby a rekonstrukci části objektu filmových laboratoří se předpokládá v dubnu 2027,“ řekl.
S přestavbou pražské budovy zpravodajství počítal pro své druhé funkční období v roce 2017 i tehdejší generální ředitel Petr Dvořák. Kvůli zhoršující se finanční situaci televize projekt několikrát odložila a znovu jej rozběhla po loňském zvýšení televizního poplatku ze 135 na 150 korun. Předpokládané náklady na modernizaci budovy se pohybují okolo 300 milionů korun.
„Pokud se nám podaří v budoucnu udržet příjmy ČT v plánované výši, jde o naši prioritu. Jsem zde optimista a věřím, že se jedná jen o krátký posun realizace,“ dodal Chudárek.
Podobný stav je podle jeho slov i s plánovanou investicí v brněnském studiu spočívající v dostavbě studia v Líšni a uvolnění areálu v Židenicích. Výnosy z prodeje Židenic by měly pokrýt investici v Líšni, nicméně i tato stavba bude přerušena ve fázi projektu.
Omezení investic je součástí plánu uspořit 350 milionů korun, který v létě oznámil management Radě ČT. Úspory se dále mají týkat optimalizace provozních a mzdových nákladů. „Na omezení tvorby a výroby pořadů to nebude mít žádný vliv,“ uvedl Chudárek.






















👍 👍 👍 👍 👍