Video se připravuje ...
Hampl v Hráčích: Pánem státního rozpočtu je Babiš, ne Schillerová! A varování kvůli důchodům
Hampl v Hráčích: Pánem státního rozpočtu je Babiš, ne Schillerová! A varování kvůli důchodům
Video se připravuje ...
Kdo skutečně rozhoduje o státním rozpočtu? Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla to není ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ale především premiér Andrej Babiš (ANO). V pořadu Hráči Blesku Hampl otevřeně kritizoval hospodaření současné vlády, která na rok 2027 připravila rozpočet se schodkem 386 miliard korun. Varoval před pokračujícím zadlužováním, zpochybnil slibované úspory a vysvětlil, proč se mladí Češi sice důchodů dočkají, ale jejich hodnota může být výrazně nižší než dnes.
„Já říkám, že skutečným pánem toho rozpočtu je opravdu pan inženýr Babiš a pak pan inženýr Tyll na ministerstvu financí, který ho technicky sestavuje,“ prohlásil v Hráčích nekompromisně Hampl. Podle něj mají právě premiér a vrchní ředitel rozpočtové sekce ministerstva financí při sestavování rozpočtu zásadní vliv.
A ministryně financí Alena Schillerová? Hampl ji za hlavního člověka s rozhodovací pravomocí nepovažuje. „No, není ekonomka. V některých těch debatách je to vidět. Ale zase v minulosti byla řada ministrů, kteří nebyli ekonomové,“ podotkl. Za podstatnější než ekonomické vzdělání považuje skutečnou moc uvnitř kabinetu, a ani to jí podle Hampla nejde. „To podstatné je, kam chcete letět. A jestli máte možnost, jestli máte sílu, jestli máte výtlak určit, kterým směrem to poletí. A tady bych řekl, že Zbyněk Stanjura určitě měl v tomto větší výtlak,“ srovnal současnou ministryni s jejím předchůdcem z Fialovy vlády.
Vláda si dává drinky na dluh
Hampl nešetří kritikou celkového směřování veřejných financí. Ačkoli na návrhu rozpočtu pro rok 2027 oceňuje, že podle něj neobsahuje některé problematické položky známé z minulých let, například nadhodnocené příjmy či chybějící výdaje, výsledný schodek považuje za obrovský.
„My to přeháníme s tím celkovým číslem (výdajů - pozn. red.). A samozřejmě můžete říct: ‚Budeme stavět víc dálnic nebo budeme dávat víc na obranu.‘ Pak je ale otázka, na co všechno si máme půjčovat. Protože rozhazovat cizí peníze na dluh umí každý. Ale držet se v mezích a mít správné priority, to už je umění vládnutí,“ vysvětlil. Současné hospodaření vlády pak přirovnal k večírku, jehož účastníci neřeší, kdo nakonec zaplatí útratu. „Já mám pocit, že teď jsme spíš v tom módu: ‚Ještě chvilku, ještě chvilku umíme pár drinků na dluh pořídit.‘ A jak se bude platit účet na konci té párty, ještě nevíme.“
Slibované úspory? Hampl jim příliš nevěří
Koaliční politici hovoří o dalších úsporách ve výši 20 miliard korun. Hampl ale upozorňuje, že taková částka představuje jen malý zlomek státních výdajů a skutečný problém neřeší. „Je možné, že ještě nějaké úspory přijdou. Ale abych byl úplně upřímný, 20 miliard by bylo fajn, ale nemění to celý obrázek. My máme ve veřejných financích problém, který je o řád větší,“ uvedl.
Za ještě problematičtější považuje výhled na roky 2028 a 2029, kdy by podle plánů měly přijít výraznější úspory nebo zvyšování daní. Právě rok 2029 je přitom rokem dalších řádných sněmovních voleb. „Když je ta dráha namalována tak, že vlastně největší hubnutí bude ve volebním roce, troufneme si říct, že to považujeme za málo důvěryhodné," zpochybňuje tvrzení politiků. Podle Hampla se totiž vlády v předvolebních období zpravidla snaží voličům spíše přidávat než jim něco brát.
Na důchody bude. Ale co si za ně koupíme?
Jedním z nejcitlivějších témat výdajové stránky rozpočtu jsou tradičně důchody. Vláda plánuje seniorům vyplatit mimořádný příspěvek až 2000 korun, který státní kasu vyjde přibližně na 4,8 miliardy korun. Je to krok, který má dorovnat fakt, že kvůli nízké inflaci vzrostou starobní důchody příští rok o tři stovky. Hampl ho ale považuje za nesmyslný. „Proč bychom měli v situaci, kdy je inflace nízká, dělat valorizace, které jsou vyšší, než je zákonný mechanismus? Odpověď politické elity je: ‚Senioři si to zaslouží, senioři zažili nespravedlnosti.‘ Jenže co budeme říkat, až bude inflace vyšší? Budeme přidávat ještě víc?“ upozornil. Podle něj právě taková rozhodnutí ukazují, proč je obtížné očekávat skutečné ozdravení veřejných financí.
A co mladá generace, která má do důchodu ještě několik desetiletí? Hampl odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by v budoucnu stát přestal penze vyplácet úplně. „Vždycky nějaké penze budou. Ten problém je jenom v tom, jaká bude jejich kupní síla, jak budou vysoké. A jak budou vysoké v poměru ke mzdám, které v té době budou běžné. A to je ta potíž," vysvětluje.
Návrat superhrubé mzdy?
Šéf rozpočtové rady vidí kořeny současných problémů především v rozhodnutích z období pandemie koronaviru a následujících let. Za dvě zásadní změny označuje úpravu rozpočtového určení daní, tedy rozdělování peněz mezi stát, kraje a obce, a zrušení superhrubé mzdy. „Já si myslím, že strašnou neplechu ve veřejných financích nadělal covid a léta pocovidová. My se pořád neumíme rozumně vrátit před ně,“ řekl.
Překvapivě se v tomto ohledu shoduje také s bývalým prezidentem Milošem Zemanem, který zrušení superhrubé mzdy opakovaně kritizuje. „Já málokdy souhlasím s Milošem Zemanem, teď ano,“ připustil Hampl.
Zároveň kritizoval politiky napříč stranami. „Sleduju politickou elitu a napříč politickým spektrem, a opravdu myslím napříč, nevidím nikoho, kdo by ten velký problém chtěl řešit systémově, komplexně, dlouhodobě. Nikoho.“
Francie jako odstrašující příklad
Před tím, kam může dlouhodobé zadlužování vést, varuje Hampl na příkladu Francie. Ta se potýká s vysokým veřejným dluhem, náklady na jeho obsluhu a politickými konflikty kolem rozpočtových úspor.
„Předpokládám, že sledujete vývoj ve Francii nyní, tak vidíte, kam to vede, když během dvou nebo tří volebních období dostanete veřejné finance do stavu, kdy jsou absolutně neřiditelné,“ uvedl Hampl a uvedl, že kdyby se takováto situace opakovala i v zemích Unie blíž k nám, byl by to možná konečně impuls ke konsolidaci.
Za viníka současného českého směřování ale neoznačuje pouze Andreje Babiše a jeho vládu. „My v tom jedeme všichni,“ prohlásil. Připomněl, že Česko bylo dlouhodobě považováno za jednu z makroekonomicky stabilních zemí střední a východní Evropy. „Žádná suverenita v žádné zemi není, když nemáte pod kontrolou vlastní peněženku a potřebujete věřitele ze zahraničí, aby vám půjčili. A oni vám stanovují podmínky, za kterých se to děje. To jsou ty špatné konce. Já doufám, že se tam nedostaneme, ale na to je potřeba brzdit včas," varuje.
Krutá pravda není oslabování autority
Napětí mezi Národní rozpočtovou radou a ministerstvem financí se projevilo také v září, kdy resort označil negativní vyjádření rady k rozpočtu za politickou agitaci. Hampl se v Hráčích pousmál nad tím, že komentář ministerstva vyšel v průběhu tiskové konference NRR. „Bylo to celkem osobní, což mě pobavilo, protože my jsme v průběhu té tiskové konference jméno žádného politika neřekli snad ani jednou, dokonce ani paní doktorky Schillerové, protože to nebylo potřeba. Mluvili jsme o celé vládě a o celé vládní politice,“ vysvětlil.
Národní rozpočtová rada přitom nemůže vládě rozpočtová rozhodnutí zakázat. Jejím úkolem je hodnotit dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a upozorňovat veřejnost na rizika. Hampl proto odmítá, že by jeho ostrá hodnocení mohla nepřiměřeně podkopávat autoritu vlády. „Říkat krutou pravdu není oslabování autority. Podle mě je to naopak naplnění zákonné role. Zákon nám ukládá, abychom se zjištěními, která se typicky týkají dluhu, deficitu, seznamovali veřejnost. A musíme být schopni říct vládnoucí elitě, když je někde nějaký problém, i když to neslyší rádi," tvrdí nekompromisně.
Kdo je Mojmír Hampl?
Mojmír Hampl se narodil 13. března 1975 ve Zlíně. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v roce 2004 dokončil doktorské studium. Studoval také ve Velké Británii. Profesně působil mimo jiné v České národní bance, České spořitelně a České konsolidační agentuře. V letech 2006 až 2018 byl viceguvernérem ČNB. Od roku 2022 je předsedou Národní rozpočtové rady, tříčlenného orgánu, který dohlíží na dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti, hodnotí stav veřejných financí a upozorňuje na rizika spojená se zadlužováním státu. Je ženatý a má dvě děti.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají
00:00 - 07:21 O rozpočtu na rok 2027 i o slibech vlády, že bude nakonec deficit o něco nižší.
07:22 - 11:03 O přístupu prezidenta Pavla k rozpočtu a deficitu a o případném vetu.
11:04 - 15:18 O tom, co investice jsou a co už ne.
15:19 - 23:30 O tom, kde by on sám hledal chybějící peníze do rozpočtu.
23:31 - 24:49 O tom, zda jsou problémy na výdajové anebo na příjmové stránce.
24:50 - 29:09 O tom, co by mohlo Čechy z letargie probudit a proč je výstrahou situace ve Francii.
29:10 - 33:15 O tom, zda mají mladí lidé počítat se starobním důchodem.
33:16 - 40:47 O jeho vztazích s politiky i o tom, zda se bál, že bude NRR zrušena.
40:48 - 53:10 O tom, kdo je skutečným strůjcem státního rozpočtu.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat i v létě! To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Témata:
Související
Ale fakt je, že z důchodu je to nebylo..... 
.