Papeži Lvu XIV. (71) lékaři při operaci odstranili dolní lalok pravé plíce, ve kterém našli zhoubný nádor. Následný rozbor potvrdil plicní adenokarcinom. Zákrok proběhl úspěšně, o dalším postupu však rozhodnou až výsledky podrobnějšího vyšetření odebrané tkáně a mízních uzlin. Co přesně papežova diagnóza znamená a jaké má vyhlídky?
Papež bojuje s rakovinou plic: Co znamená jeho diagnóza, jaká je prognóza a jaká léčba ho může čekat?
1.Co je plicní adenokarcinom?
Plicní adenokarcinom vzniká ze žlázových buněk, které produkují látky, jako je například hlen. V plicích se vyvíjí především v buňkách vystýlajících plicní sklípky. Nejčastěji se nachází v okrajových částech plic, kde může poměrně dlouhou dobu růst, aniž by vyvolával výrazné zdravotní obtíže.
Jde o nejčastější podtyp takzvaného nemalobuněčného karcinomu plic. Do této skupiny patří přibližně 80 až 85 procent všech nádorů plic. Samotný adenokarcinom představuje asi 40 procent všech případů rakoviny plic, uvedla agentura Reuters s odvoláním na údaje americké organizace Lung Cancer Foundation of America.
Ve srovnání s některými jinými nádory plic roste adenokarcinom zpravidla pomaleji. To může zvyšovat šanci, že jej lékaři zachytí ještě před rozšířením do okolních tkání nebo dalších orgánů. Onkolog Stephen Liu z Georgetown Lombardi Comprehensive Cancer Center uvedl, že tento typ nádoru mívá mezi rakovinami plic příznivější prognózu. Rozhodující ale zůstává stadium, ve kterém byl objeven.
2.Proč se objevil u nekuřáka?
Kouření zůstává nejvýznamnějším rizikovým faktorem rakoviny plic. Adenokarcinom je však zároveň nejčastějším typem plicního nádoru u lidí, kteří nikdy nekouřili. Papež podle dostupných informací kuřákem nebyl.
Přibližně pětina případů rakoviny plic se podle odborníků objeví právě u nekuřáků. Riziko může zvyšovat dlouhodobé vystavení radonu, znečištěnému ovzduší, pasivnímu kouření nebo některým chemickým látkám. U části nemocných se ale jednoznačnou příčinu vzniku nádoru určit nepodaří.
U nekuřáků se v nádorových buňkách také častěji objevují určité genetické změny. Ty mohou být důležité při rozhodování o léčbě. Pokud je lékaři odhalí, mohou v některých případech nasadit cílené léky, které útočí přímo na konkrétní vlastnost nádoru.
3.Proč papež neměl žádné příznaky?
Rakovina plic v počátečním stadiu často nezpůsobuje žádné zřetelné obtíže. Nádor proto může být objeven náhodně během preventivní prohlídky nebo při vyšetření prováděném z jiného důvodu. Právě tak tomu podle Vatikánu bylo i v případě Lva XIV.
Papež údajně nepociťoval žádné příznaky a ještě den před nástupem do nemocnice pokračoval v běžném programu. Japonský kardinál Tarcisio Isao Kikuči, který se s ním krátce před operací setkal, uvedl, že pontifik působil dobře a neměl viditelné zdravotní problémy.
Pokud nemoc postupuje, může se projevit přetrvávajícím kašlem, dušností, sípáním, vykašláváním krve nebo bolestí na hrudi, v rameni či zádech. Objevit se může také nevysvětlitelné hubnutí a dlouhodobá únava. Lev XIV. věřícím v neděli řekl, že lékaři útvar zachytili včas a že byl dobře ohraničený.
4.Jakou operaci papež podstoupil?
Lékaři v římské nemocnici Gemelli odstranili papeži celý dolní lalok pravé plíce, ve kterém se nádor nacházel. Tento typ zákroku se nazývá lobektomie a patří ke standardním postupům v případech, kdy je nádor omezený pouze na jeden plicní lalok, popsal Reuters.
Pravá plíce se skládá ze tří laloků, zatímco levá má dva. Papeži tedy po zákroku zůstaly dva laloky pravé plíce a celá levá plíce. Odstranění celého zasaženého laloku zvyšuje šanci, že v těle nezůstanou nádorové buňky. Současně umožňuje zachovat co největší množství zdravé plicní tkáně.
Zákrok trval přibližně 90 minut a podle BBC proběhl bez komplikací. Lékařský tým zvolil odstranění celého laloku, aby byl výkon co nejradikálnější. Podle deníku Corriere della Sera byl zákrok proveden videoasistovanou miniinvazivní metodou. Chirurgové při ní místo přibližně dvaceticentimetrového řezu používají několik menších otvorů a kameru.
Vedle videoasistované hrudní chirurgie (VATS) existuje také roboticky asistovaná hrudní chirurgie (RATS). Obě metody jsou miniinvazivní a dosahují srovnatelných výsledků. Volba závisí na typu nádoru, zkušenostech chirurgů a vybavení nemocnice. Proč lékaři u papeže zvolili VATS, Vatikán neuvedl.
Za příznivé znamení lékaři považují také skutečnost, že se Lev XIV. po krátkém pooperačním sledování mohl vrátit na běžný nemocniční pokoj. Podle odborníka, kterého oslovila agentura ANSA, to naznačuje, že se po anestezii probral bez vážnějších obtíží a jeho základní životní funkce byly stabilní.
5.Jaká je papežova prognóza?
Přesnou prognózu zatím nelze určit. Vatikán dosud nezveřejnil velikost nádoru ani informaci, zda se rakovinné buňky objevily v okolních mízních uzlinách. Právě tyto údaje rozhodnou o tom, do jakého stadia lékaři nemoc zařadí.
Pokud byl nádor malý, nacházel se pouze v odstraněném laloku a nezasáhl uzliny, může být operace léčbou, která povede k úplnému uzdravení. Podle odborníků je navíc pozitivní, že byl nádor objeven v rané fázi a podařilo se jej odstranit chirurgicky.
Americká onkologická společnost uvádí, že pětileté relativní přežití u nemalobuněčné rakoviny plic dosahuje přibližně 67 procent, pokud nemoc zůstala pouze v plíci. Při rozšíření do okolních tkání nebo mízních uzlin činí asi 40 procent. Pokud se nádor rozšířil do vzdálených orgánů, klesá přibližně na 12 procent.
Tato čísla jsou pouze obecnými statistikami, a nelze je považovat za osobní prognózu papeže. Výsledek léčby ovlivňuje velikost nádoru, stav uzlin, případné metastázy, věk i celková kondice pacienta. Lev XIV. je podle dostupných informací jinak zdravý, pravidelně se pohybuje a hraje tenis. V jeho prospěch hraje také skutečnost, že nekouří.
Odborníci zároveň upozorňují, že současní pacienti mohou mít lepší vyhlídky, než naznačují starší statistiky. Možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily především díky cíleným lékům a imunoterapii.
6.Jaká vyšetření ho nyní čekají?
Po operaci budou patologové podrobně zkoumat odstraněný nádor, okolní plicní tkáň a odebrané mízní uzliny. Určí přesnou velikost nádoru, jeho vlastnosti a to, zda se rakovinné buňky nedostaly mimo původní místo.
Výsledky umožní stanovit stadium onemocnění. Lékaři budou zjišťovat nejen to, zda byly zasaženy uzliny, ale také jejich počet a umístění. Tyto informace mají zásadní význam pro odhad rizika, že by se nemoc mohla vrátit.
Následovat může genetické a biomarkerové testování nádoru. Při něm odborníci hledají změny v DNA a RNA rakovinných buněk. Některé z těchto změn lze zasáhnout speciálními cílenými léky. Vyšetření může zároveň pomoci určit, zda by pro pacienta byla vhodná imunoterapie.
Kompletní výsledky rozboru by lékaři měli znát během několika dnů. Teprve potom budou schopni stanovit přesnější prognózu a doporučit další postup.
7.Bude papež potřebovat další léčbu?
Pokud vyšetření potvrdí, že byl nádor omezený pouze na odstraněný lalok a lékaři jej vyjmuli celý, další protinádorová léčba nemusí být potřebná. Papež by v takovém případě docházel na pravidelné kontroly, při nichž by lékaři sledovali, zda se nemoc nevrací.
Kontroly obvykle zahrnují zobrazovací vyšetření plic a pokračují několik let. Podle italské agentury ANSA může sledování pacienta po operaci trvat nejméně pět let. Intervaly mezi vyšetřeními se postupně prodlužují podle toho, jak se zdravotní stav vyvíjí.
Jestliže se ale nádorové buňky objeví v mízních uzlinách nebo dalších tkáních, mohou lékaři doporučit doplňkovou léčbu. Připadat v úvahu může chemoterapie, ozařování, imunoterapie nebo cílená biologická léčba. Jednotlivé možnosti lze také kombinovat.
Vatikán zatím neuvedl, zda Lev XIV. bude některou z těchto metod potřebovat. Rozhodnutí bude záviset na stadiu nemoci, molekulárních vlastnostech nádoru a papežově celkovém zdravotním stavu.
8.Jak bude probíhat zotavování?
Za nejcitlivější období odborníci považují prvních 24 až 48 hodin po operaci, uvedl pro ANSA šéf hrudní chirurgie římského onkologického institutu Edoardo Mercadante. Lékaři během nich sledují dýchání, množství kyslíku v krvi, srdeční činnost a případné známky krvácení nebo infekce. První noc po zákroku však podle Vatikánu proběhla klidně.
Pokud se neobjeví komplikace, mohl by podle Mercadanteho papež nemocnici opustit přibližně za pět až šest dní. Corriere della Sera uvádí obvyklou hospitalizaci dlouhou sedm až deset dní. Po návratu ho bude čekat další odpočinek a dechová rehabilitace. Ta pomáhá posílit dýchací svaly, předcházet zápalu plic a zlepšit využití zbývající plicní kapacity.
V prvních týdnech se může podle CNN rychleji unavit nebo zadýchat. Zbylé části plic se však postupně přizpůsobí a začnou část chybějící funkce nahrazovat. Corriere della Sera uvedl, že odstranění jednoho laloku u lidí, kteří měli před operací normální dechovou kapacitu, zpravidla nesnižuje kvalitu života.
Papež si bude muset dávat větší pozor na infekce dýchacích cest, které by pro něj mohly být krátce po operaci nebezpečnější, upozornila CNN. Důležitá bude také pravidelná fyzická aktivita odpovídající jeho aktuálnímu stavu.
9.Kdy se může vrátit k povinnostem?
Lev XIV. zrušil svůj pracovní program nejméně do 20. října, uvedla BBC. Délka jeho dalšího odpočinku bude záviset na pooperačním vývoji a výsledcích vyšetření. Vatikán zatím zdůrazňuje, že se papež zotavuje podle očekávání.
Nejistá zůstává také jeho plánovaná listopadová cesta do Latinské Ameriky. Během ní měl navštívit mimo jiné Peru, kde před svým zvolením dlouhá léta působil jako misionář a biskup. Delší let a náročný program by pro něj krátce po odstranění části plíce mohly představovat značnou zátěž.
O uskutečnění cesty proto rozhodnou lékaři podle toho, jak rychle se obnoví jeho kondice a zda nebude potřebovat další léčbu. Zásadní budou především výsledky vyšetření mízních uzlin a molekulárního rozboru nádoru.
Video se připravuje ...Víte, že... Lev XIV. má i občanství Peru?
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.