Postaral se o ně jejich otec, malíř Jan Samec (†71). Jirka byl nejstarší a po matce si v dospělosti vzal příjmení Štěpnička. Pak přišla na svět s další otcovou manželkou sestra, malířka Varvara (72, dnes Divišová). Dva roky po ní přibyl Jan Samec (70), který je po tátovi taky malíř. A nejmladší je Simona (62, dnes Kugler), jež má vlastní maminku. Odešla žít do tehdy ještě západního Německa. A právě Simona se stihla s bratrem v sobotu rozloučit, přijela za ním do pražského domova s péčí z Mnichova, kde žije, a strávili spolu celé odpoledne!
Topil bráchu
I když se nijak nezviditelňovali, stáli celé ty roky při sobě. „Jirka s námi vyrůstal, když byla jeho máma ve vězení za pokus přejít státní hranici. Byli jsme prostě brácha a sestra, nic jsme neřešili," řekla Blesku Varvara. „Brácha mě jednou málem utopil. Nechal mě v rybníku chodit po dně, koukala jenom moje čepička. Polykal jsem vodu, byli v ní pulci,“ připojil zážitek z dětství Honza. Ve zralém věku Jiří často recitoval na bratrových vernisážích, byli stále ve spojení. „Hodně nás všechny bavilo lyžování, scházeli jsme se pravidelně v Korutanech. Ale jezdili jsme za Jirkou v létě taky na jeho chalupu,“ doplnil bratr Jan.
Rozvětvená slavná rodina
Do širší rodiny slavného herce patřil také klan skladatele Vadima Petrova (†88), autora hudby ke Krkonošským pohádkám. A s ním samozřejmě i jeho vnučka, světová topmodelka Linda Vojtová (41). Maminka Varvary a Honzy byla totiž hudebníkova sestřenice! Sestra jeho otce Samce byla zase pro změnu maminkou komika Miloslava Šimka (†63). V téhle rodině se to slavnými prostě jen hemžilo...
Hrob si vybral sám
Když ho před čtyřmi roky navždy opustila manželka Jana (†75), koupil Jiří Štěpnička hrob na Vyšehradě. Rozhodl se, že na prestižním místě uloží nejen svou ženu, ale také maminku Jiřinu. Nechal sem v roce 2022 převézt její ostatky z Olšanských hřbitovů, kde byla představitelka slavné filmové Maryši původně pohřbena. Obě nejdůležitější ženy jeho života tak spočívají na posvátném historickém místě. „A mě sem uloží taky, až přijde můj čas,“ rozhodl už tehdy Jirka.
