Pro někoho ve složité finanční situaci se to jeví jako spása. Jenže tyto jednoduché rady nabízejí jen líbivou půlku příběhu. Tu druhou – která může přinést tvrdé právní i finanční následky – vám v internetové diskusi nikdo neřekne.
Rada č. 1: „Přestaňte platit, nic se neděje“
V diskusích je to nejčastější doporučení: „Prvním krokem je stopnout splátky. Nechte je, ať se ozvou sami, stejně s tím nemůžou nic dělat.“ Tato rada vytváří falešný pocit, že neplacením získáte čas a vyjednávací výhodu. Ve skutečnosti tím ale spouštíte neúprosný spád událostí:
- První týdny: Naskakují smluvní pokuty a úroky z prodlení.
- Do 1–3 měsíců: Věřitel úvěr takzvaně zesplatní. To znamená, že už nechce měsíční splátku, ale požaduje okamžité vrácení celé zbývající částky najednou.
- Předžalobní výzva a soud: Pokud neplatíte dál, věc míří k soudu. Z původního dluhu se kvůli nákladům na advokáty protistrany a soudním poplatkům stává násobně vyšší částka.
- Exekuce: Po právoplatném rozsudku přichází na řadu exekutor, blokace účtů a srážky ze mzdy.
Zastavení splátek bez předchozí dohody s věřitelem nikdy problém nevyřeší. Jen se z něj během několika měsíců stane lavina. Navíc se dostanete na seznamy dlužníků a tím si zásadně zkomplikujete případné další půjčky.
Rada č. 2: „Selhali při posouzení úvěruschopnosti, takže je smlouva neplatná“
Kouzelnou formulkou dlužnických skupin je „nedostatečné posouzení úvěruschopnosti“. Rádci se zde často ohánějí odborně znějícími formulacemi: „Poskytovatel hrubě porušil zákonnou povinnost a nedostatečně prověřil vaše příjmy. Smlouva je tak od počátku neplatná a věřitel vám po podání námitky musí vrátit všechny zaplacené úroky a poplatky.“
Na první dobrou to zní jako sofistikovaný právní argument. Je pravda, že zákon věřitelům ukládá povinnost schopnost splácení prověřit. Jenže pokud se věc dostane k soudu, zkoumá se kompletní spis. A pozornost se rychle obrátí k samotné žádosti o úvěr a k údajům, které v ní dlužník uvedl.
Pokud jste v žádosti uvedli zkreslené nebo neúplné údaje o příjmech či dalších dluzích, celá strategie se obrátí proti vám. Policie ČR je v těchto případech nekompromisní – k zahájení trestního stíhání stačí i relativně malý rozdíl. Praxe ukazuje, že k obvinění stačilo například uvedení příjmu 44 tisíc korun v žádosti oproti skutečným 41,5 tisícům ověřeným z výplatní pásky. Buďte tedy opatrní – tato rada vlastně může být návodem, jak se přiznat k možnému úvěrovému podvodu. Detailně jsme tato rizika rozebírali v předchozím článku.
Rada č. 3: „Tady máte vzor, postup je pro všechny stejný“
Ve skupinách běžně kolují univerzální vzory podání: „Stáhněte si tento dopis, doplňte své jméno a pošlete to věřiteli nebo k soudu.“
Generická podání v praxi narážejí na zásadní problém. Každá smlouva, finanční situace i historie splácení je individuální. Klonované texty stažené z internetu neobsahují konkrétní důkazy ani argumenty šité na míru danému případu. Pro dlužníka to často znamená jen zbytečně ztracený čas a v konečném důsledku prohraný spor, za jehož výsledek však cizí člověk z internetové diskuse nenese žádnou odpovědnost.
Byznys skrytý za „dobrými“ radami
Některým rádcům jde jen o pocit vlastní důležitosti, za řadou skupin ale stojí ryze komerční zájmy. Dlužnické skupiny se totiž staly propracovaným obchodním kanálem.
Pokud si nejste jisti, s kým máte v diskusích tu čest, ptejte se: Kdo z toho co má? Kdo skupinu moderuje? A především pamatujte: Pokud se dostanete do finančních problémů, bezplatnou a bezpečnou pomoc nabízejí akreditované poradny (např. Poradna při finanční tísni) či licencovaní advokáti.
Rada z Facebooku nic nestojí. Její následky ano – a nese je jen ten, kdo ji poslechl.
