Jelikož někdejší tanečnice své těhotenství Slavíkovi zatajila, nemohla se divit, že jí pak, když mu konečně oznámila, že mají dceru, praštil s telefonem a byl na ni naštvaný.
Tonka zůstala na vše sama a v nuzných podmínkách. „Dominika vyrostla na umělé výživě, což s sebou přinášelo mnoho starostí. Bylo to v době, kdy jsem neměla pračku, bydlela jsem ve čtvrtém patře v domě bez výtahu a se studenou vodou. Pleny se vyvářely v hrnci, prala jsem v neckách na valše, to si dnešní ženy nedokážou představit,“ vzpomínala Antonie.
Poprvé se Gott přišel na dceru podívat asi po půl roce. „Mám pocit, že byl dost rozpačitý. Nebyl v žádném případě připraven být otcem. Bylo to něco, co mu bylo vnuceno, musel se s tou realitou smířit, ale úplně to necítil. Ani moc nevěděl, jak se zachovat, jak ji vzít. Neměl to v sobě,“ řekla s tím, že pak na dceru pravidelně přispíval a doplatil i první půlrok.
Na rok ji dala pryč
Ani ona sama se ale nemohla dceři věnovat tak, jak by chtěla. Musela totiž pracovně do teplického divadla. „Byla tam k dispozici jen taková místnůstka pro členy divadla, kteří nemají v Teplicích jinak kde bydlet, ale s dítětem jsem tam být nemohla. Svěřila jsem ji naší dobré známé, která měla Dominiku odmalička moc ráda,“ přiznala Antonie, že se snažila za dcerou jezdit jednou týdně.
„Někdy jsem byla z práce tak vyčerpaná a unavená, že jsem musela vynechat. Navíc mě už začala zlobit krční páteř, ozývalo se lumbosakrální spojení, takže jsem musela ležet, a to jsem přijela po čtrnácti dnech,“ dodala Zacpalová s tím, že to tak bylo rok. Poté odešla do invalidního důchodu.
