Video se připravuje ...
Opozice šije do Babiše a chce nedůvěru vládě: Nechceme Babišistán, vzkázal Kupka
Vražda jako nepromlčitelný trestný čin? Senát nejspíš nabídne Sněmovně vlastní novelu
Senát zřejmě nabídne Sněmovně vlastní novelu trestního zákoníku, která počítá s uzákoněním nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. Doporučil to tento týden senátní ústavně-právní výbor. Horní parlamentní komora o předloze rozhodne ve středu. V případě souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a Sněmovna, která obdobné návrhy koalice i opozice bude schvalovat zřejmě v říjnu. Senátní návrh by v takovém případě byl pouze jakousi zálohou.
Senátorskou novelu předložila sedmičlenná skupina členů horní parlamentní komory v čele s její místopředsedkyní Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) letos v červnu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) poté návrh podpořil, ovšem s tím, že podobnou úpravu chce koalice prosadit v rámci novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného. Koaliční úprava má mezi nepromlčitelné navíc zařadit i některé další trestné činy s úmyslným usmrcením.
Podobný návrh, podle něhož by se úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením mohly zařadit mezi nepromlčitelné, připravila také skupina poslanců ANO, SPD a Motoristů. Svou úpravu, která se má vztahovat i na některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest, chtějí připojit k novele o rozšíření trestnosti neplacení výživného.
Obdobnou úpravu tento týden ve Sněmovně navrhla do novely doplnit místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Její návrh předpokládá nepromlčitelnost vraždy ve všech formách a dalších trestných činů s možností uložení výjimečného trestu, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt.
Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, pak trestní odpovědnost zaniká. Autoři senátní novely její potřebnost zdůvodnili rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti. Zrušením promlčecí doby vražd by se Česko podle Seitlové připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa.
Novela Seitlové by se vztahovala na vraždy spáchané po nabytí její účinnosti, tedy od 1. července 2027. Nepromlčitelnost by se tak mohla poprvé uplatnit až v červenci 2057.
Témata:
Související
V trestním zákoníku jsou definovány "tři druhy" vražd:
Podle českého trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) je výraz vražda definován v § 140 jako trestný čin proti životu. Zákoník rozlišuje tři základní formy vraždy podle závažnosti a míry promyšlení:
1. Prostá vražda (§ 140 odst. 1): Dopustí se jí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí. Zákon zde vyžaduje úmysl (buď přímý, nebo nepřímý, kdy je pachatel srozuměn s tím, že může způsobit smrt). Trestní sazba činí 10 až 18 let odnětí svobody.
2. Plánovaná vražda (§ 140 odst. 2): Týká se situace, kdy pachatel jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení. Rozmysl znamená chvilkové, ale zřetelné zvážení činu před jeho spácháním. Předchozí uvážení představuje plánování, promýšlení způsobu, místa či zajištění stop. Trestní sazba je vyšší, konkrétně 12 až 20 let.
3. Kvalifikovaná vražda (§ 140 odst. 3): Nastává, pokud je vražda spáchána za přitěžujících okolností – například na dítěti mladším 15 let, na těhotné ženě, na svědkovi, ziskuchtivým způsobem, zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo na dvou a více osobách. Zde hrozí trest 15 až 20 let nebo trest výjimečný (včetně doživotí).
Trestní zákoník zná také mírnější privilegovanou skutkovou podstatu úmyslného usmrcení, kterou je Zabití (§ 141). Ta se uplatní tehdy, pokud pachatel někoho usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání oběti."
Bude zajímavé, zda se doluví na všech třech případech vraždy nebo na nějaké výjímce.....