Video se připravuje ...
Ministr práce Juchelka: Penzistům poroste důchod, dostanou i dva tisíce na ruku.
500 Kč měsíčně pro seniory od 80 let a víc peněz mladým na penzijko. Sněmovna kývla na změny
Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila rozsáhlé vládní změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření, které mají přilákat mladé lidi ke spoření na penzi v co nejnižším věku. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty, snížením poplatků pro penzijní společnosti i s koncem transformovaných fondů za deset let. Novinky mají začít platit od příštího roku. Sněmovna zároveň podpořila vládní novelu, která lidem od 80 let věku jejich důchody zvýší v pětiletých intervalech o 500 korun měsíčně. Koalice chce do novely vpravit jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 2000 korun, na čemž se tento týden shodla vláda, uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Sněmovna dnes podpořila změnu v penzijním spoření, mladí dostanou od státu víc. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Novinky mají začít platit od příštího roku.
Zákon především sníží odváděné poplatky penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Vše o komunálních volbách 2026: Kdy proběhnou, jak správně volit a kde sledovat výsledky
„Rozumím tomu, že tento krok nevyvolává v penzijních společnostech nadšení,“ poznamenala ministryně Schillerová. Poukázala na to, že reálný výnos fondů byl vlivem inflace dokonce záporný, a v kombinaci s poplatky označila tento výsledek za nehorázný.
Změnu kritizovaly penzijní společnosti
Schillerová před poslanci dosavadní nastavení poplatků zkritizovala. Kritizovala také vysokou ziskovost penzijních společností v kombinaci s nízkým reálným výnosem pro klienty.
Podle ní nastal čas přesměrovat ziskovost od bank a pojišťoven k jejich klientům. Poukázala na to, že stát pomocí příspěvků a daňových úlev podporuje spoření v penzijních fondech až 18 miliardami korun.
Tuto změnu zákona už dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Asociace penzijních společností tvrdí, že nově nastavený strop půl procenta ochromí tento takzvaný třetí pilíř. Nový poplatek by podle asociace poslal celý sektor do ztráty.
Asociace zdůrazňuje, že poplatky jsou jediným klientským příjmem penzijních společností a stát jejich výší fakticky nastavuje rámec ekonomické udržitelnosti celého systému. Ministryně ale uvedla, že podle odborníků se propad ziskovosti v delším horizontu vyrovná nárůstem počtu klientů.
Vyšší státní podpora pro mladé
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun.
U spoření založeného pro děti bude možné získat státní příspěvek už od úložky 100 korun měsíčně.
Průvodce senátními volbami 2026: Způsob hlasování, termíny a přehled všech kandidátů
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.
Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz.
Předlohu nyní projednají rozpočtový a hospodářský výbor. Sněmovna jim na návrh ministryně financí a přes nesouhlas opozice zkrátila lhůtu k projednání na 30 dní místo obvyklých 60.
Od 80 let penze o 500 Kč měsíčně vyšší?
Sněmovna se zabývala rovněž zvyšováním penzí lidem od 80 let o 500 Kč měsíčně. Opozice doporučovala místo předvolebních dárečků raději investovat do dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. „Peníze na účtu nejsou dostupná služba,“ uvedla místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), podle níž návrh jen zvýší výdaje státu o miliardy korun. Lepší by bylo podpořit rozšíření terénních asistenčních služeb na pomoc seniorům a kapacitu sociálních zařízení, dodala.
„My potřebujeme skutečně obojí,“ reagoval Juchelka. Kriticky se za Piráty vyjádřila k předloze jejich poslankyně Hana Ančincová, podle níž nelze pravidelně předvolebně soutěžit o částku, o kterou se zvýší penze, nebo Jiří Havránek (ODS) a Zdeňka Blišťanová (TOP 09), kteří navíc neúspěšně navrhovali zamítnutí novely jako nesystémového, nekoncepčního a nahodilého předvolebního dárečku.
Valorizace penzí podle věku představuje podle vlády dodatečné ocenění penzistů, kteří odcházeli do důchodu v jiné ekonomické situaci než nynější senioři. Zvýšením penzí pracujících důchodců chce vláda docílit vyšší zaměstnanosti seniorů a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
Novela počítá se zvýšením důchodu o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu po dovršení 100 let. V porovnání se současným stavem si přilepší důchodci, jimž bude 80, 90 a 95 let. Nyní totiž stát přidává tisícikorunu k penzi v 85 letech a 2000 korun ve stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela tedy nic nemění.
Přilepšit pracujícím důchodcům chce vláda až od roku 2028, navrhuje zvýšit procentní výměru vypláceného důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu ročně. Zaměstnancům by sociální správa přidala automaticky, živnostníci by o přidání museli požádat. Důchody se už dřív za práci v penzi zvyšovaly, ale méně. Minulá vláda místo toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat.
Roční výdaje na obě opatření by podle nejmírnějšího scénáře příští rok činily 2,6 miliardy korun a suma by se postupně zvyšovala. V roce 2029 by byla tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy.
Juchelkovo ministerstvo počítá i s růstem zaměstnanosti lidí mezi 65 a 75 lety o půl procentního bodu ročně, tedy do roku 2060 celkem o 16,5 procentního bodu. Roční výdaje na zvýšení penzí by se tak od roku 2028 do roku 2060 zvedly nominálně z 0,8 miliardy korun na 95 miliard, příjmy státu z 1,5 miliardy korun na 89,2 miliardy.
Témata:
Související
Jistěže si toho koupí míň...ceny prostě rostou (a ještě porostou), protože ne vždy a všechno závisí jen na české ekonomice, ale i na situaci v zahraničí....a ta se stále mění, především díky různým válkám.
Každopádně ale dnešní opozice (bývalí Fialovci) i tak kritizují a nesouhlasí s valorizací důchodů a jakýmkoliv přilepšením seniorům.
Takže zase až tak "hodní" nebyli a ani nejsou, ve vztahu k seniorům, jinak by nezměnili Babišovou vládou navržený systém valorizace.
"• Původní systém (nastavený za Babišovy vlády): Pravidla pro mimořádnou valorizaci v případě vysoké inflace byla ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění z dřívějších let. Podle tohoto tehdy platného vzorce měla v červnu 2023 proběhnout mimořádná valorizace, která by kvůli rekordní lednové inflaci znamenala průměrné zvýšení důchodů o 1 770 Kč měsíčně.
• Krok Fialovy vlády (únor/březen 2023): Vládní koalice Petra Fialy v únoru 2023 rozhodla, že plné navýšení podle původního vzorce by znamenalo neudržitelný nápor na státní rozpočet (výdaje by jednorázově vzrostly o cca 34 miliard Kč). Vláda proto narychlo prosadila jednorázovou novelu zákona, kterou původní Babišův mechanismus změnila a navýšení snížila.
• Výsledné snížení: Místo očekávaných 1 770 Kč vzrostly důchody v červnu 2023 v průměru pouze o 760 Kč. Každý senior tak v průměru dostal o 1 010 Kč měsíčně méně, než kolik mu zaručoval původní zákon.".