Video se připravuje ...
Macinka o setkání s Pavlem v New Yorku: Potkali jsme se krátce na snídani.
Macinka pro Blesk: Kohabitaci v New Yorku vyměnil za koordinaci. A proč se s Pavlem míjeli?
Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zůstalo „soupeření“ s prezidentem Petrem Pavlem v Česku, během účasti na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku je dle jeho slov na místě spíše koordinace. Zároveň se vymezil proti slovům velvyslance USA při NATO Matthewa Whitakera, který nedávno kritizoval výši českých výdajů na obranu.
S Pavlem jste mluvil na snídani a seděl vedle něho při projevu Trumpa. O čem jste spolu hovořili?
„Ráno jsme se krátce potkali na snídani, takže byla to příležitost si něco říct k tomu OSN. Krátce se zkoordinovat. To je teď módní slovo všech lidí, kteří rozebírají vztah prezidenta a ministra. Slovo koordinace. Předtím to byla kohabitace.“
Poslední měsíce říkáte, že zahraniční politiku určuje vláda a prezident se jí musí řídit. Tak řídí se podle ní jak na summitu NATO, tak tady?
„Předpokládám, že se proslov prezidenta na valném shromáždění asi bude držet v intencích té rámcové pozice, kterou pro všechny členy delegace připravilo ministerstvo zahraničí. To asi nečekám, že by to mělo být jinak. I ráno mě prezident říkal a oceňoval, že to ministerstvo připravilo poctivě a dobře. Bavili jsme se o tom, co si do toho svého vystoupení přidal. Čili to asi je v pořádku.“
Vy jste nepřišel do Českého domu, kde byli prezidenti Česka a Slovenska a po akci s vámi tam dorazil i slovenský ministr zahraničí Blanár, který se divil, že tam nejste vy.
„Tento týden probíhá opravdu velké množství vedlejších eventů, kde má člověk možnost potkat se a bavit se s lidmi z nejrůznějších koutů planety. Na výstavu plakátů se člověk může podívat jindy. Česká republika tam byla reprezentovaná na úrovni prezidenta, což asi je v pořádku. A já jsem byl na jiné akci, kde jsem měl možnost zase mluvit s lidmi, s kterýma se nepotkávám. A já myslím, že je asi správné, aby se všichni členové delegace nekoncentrovali na jednom místě.“
Lidé se na internetu baví fotkou z projevu Trumpa, kdy je mezi vámi velvyslanec Kmoníček a nazývají ho modrou přilbou OSN mezi znepřátelenými stranami. Vnímá to podobně?
„K tomu jenom musím říct, že ta modrá přilba v zahraničí fakt není potřeba. To domácí nebo vnitropolitické soupeření lidí z vládního a opozičního názorového proudu platí a trvá u nás doma. Ale když jedeme do zahraničí, tak tady to opravdu nikoho nezajímá. Jak já, tak i prezident to určitě necháváme doma. Možná doma probíhá nějaká ta kohabitace, ale tady v zahraničí je na místě koordinace, protože tady jde o něco jiného. A já jsem si do svého příručního zavazadla prostě tu kohabitaci nepřibalil, bylo by to hloupé a myslím, že to neudělal ani prezident.“
Minulý týden Američané kritizovali Česko za to, že patří mezi nejhorší členy aliance, co se týče utrácení na obranu. Co si o té kritice myslíte? A co by s ní měla vláda dělat?
„Je zvláštní, že když americký velvyslanec při NATO Whitaker přijel minulý týden, tak jsem se trošku divil, že jsem ho neviděl na Dnech NATO v Ostravě. Pak jsem zjistil, že on nemohl, protože jel na Oktoberfest do Mnichova. Takže to mě trošku zarazilo. Ale budiž. Já nevím. Mně se moc nelíbí, že nás někdo odjinud jezdí kritizovat. Já myslím, že naše vláda dává na obranu rekordní peníze. Nikdy v životě tolik peněz na obranu nebylo. A nikdy v životě žádná česká vláda nedala 2 % HDP na obranu. Takže to možná je něco, co by taky bylo fér tak vnímat.“
Co vím, tak naši spojenci v NATO se bojí, že česká vláda zůstane další roky jen na těch dvou procentech HDP. Plánuje vaše vláda navyšovat aspoň o desetinný procentní bod každý rok?
„Znovu opakuji: nikdy žádná předchozí vláda 2 % nedosáhla. Takže krok jedna je splnit stávající závazek 2 %, další závazek je od roku 2035 dávat na obranu 3,5 % plus 1,5 % výdajů takzvaných souvisejících s tou obranou, což asi pro nás nebude problém naplnit. Takže já nechci prorokovat, nechci říkat, nechci tady prognózovat, jak to bude, ale zatím se všichni musí spokojit s tím, že se nám poprvé podaří dosáhnout 2 % v roce 2027. A chodit nám do České republiky vykládat, jak to máme dělat a kolik máme utrácet... To by nám taky mohli tady tito lidé sdělit, kde na to máme vzít. Naše vláda a jakákoli jiná vláda je od toho, aby v té zemi vládla, ne aby utrácela za obranu. Rozumím tomu, že americký velvyslanec v NATO si může dovolit mít takto zúžený pohled na svět, protože jeho jakákoli jiná agenda mimo NATO ho logicky nemusí zajímat. Ale my jsme vláda, ne vláda obrany. A myslím, že nikdo z občanů České republiky si nemyslí, že by vláda měla rezignovat na jakoukoli jinou činnost.“
Poslanec Miroslav Ševčík uvedl, že nebude hlasovat pro rozpočet, protože ten schodek je příliš vysoký. Jako úspory navrhuje zkrátit peníze školství a obraně.
„Já se mu nedivím, že navrhuje škrty ve školství, protože Miroslav Ševčík pochází z oblasti školství. Nepochybně má vhled do toho, jaká míra efektivity a účelnosti vynakládaných prostředků ve školství je, nebo není. Školství hospodaří s téměř 300 miliardami korun. A já si nejsem jistý, jestli to neustálé navyšování prostředků vede k navyšování vzdělanosti našich dětí a k efektivitě. Prostě to školství není v dobrém stavu.“
Jaké konkrétní problémy myslíte?
„Já nerozumím tomu, že si neustále vydržujeme ten naprosto zvrácený model inkluze, kdy školy zaplevelujeme množstvím různých pedagogických asistentů, kteří ten státní rozpočet stojí obrovské peníze miliardy, a zároveň to zpomaluje výuku. To prostě není správně. My jsme se v programovém prohlášení vlády zavázali, že výrazně zredukujeme inkluzi. Tak bych očekával od ministerstva školství, že bude trošku víc tlačit na pilu. Protože pokud máme... pokud máme téměř 40 000 lidí v tom systému školství, kteří nás průměrně stojí každý 600 nebo 650 000 Kč ročně a jsou tam jenom kvůli tomu, aby začleňovali ty děti do kolektivů, tak myslím, že ten přechod zpátky na speciální třídy nebo školy by určitě prospěl jak financím, tak těm dětem samotným, ale hlavně těm dětem ostatním, které se mnohdy v těch třídách nudí a čekají, až se to vysvětlí těm nejpomalejším.“
Zpátky k obraně. Ševčík chce škrtat i v obraně v době, kdy Polsko a Francie varují před ruským útokem.
„Já bych to určitě nespojoval s Ruskem a tady s touto rétorikou zostřující se. Já myslím, že Ševčík je ekonom a dívá se realisticky na to, jak ta obrana peníze utrácí. Panebože, každý rok prostě ministerstvu obrany zbyde spoustu peněz. Já vím, že Ševčík nežije ve světě, kterým by byl svázán 2 % HDP, protože si myslí, že ta armáda to nepotřebuje. Jako to by si leckdo mohl myslet, ale dobrý, tak je to nějaký náš spojenecký závazek. Ale pokud už máme utratit tolik peněz, tak si přiznejme a řekněme si vážně, jestli se opravdu těch 190 miliard korun utratí účelně. Já bych se trošku bál, že asi ne.“
Trump ve svém projevu zpochybnil klimatickou krizi a řekl, že planeta se ochlazuje. Souhlasíte s ním?
„Já sdílím přístup Donalda Trumpa a trumpovské administrativy k tady těm přebujelým zeleným ideologickým politikám. Když Trump podepsal vystoupení Spojených států ze systému Pařížské klimatické úmluvy, tak já jsem tleskal a mrzí mě, že jako Česká republika jsme svázáni s celou Evropskou unií. Takže já tady těmto jeho postojům, které jsou velmi striktní vůči zelenému náboženství, tleskám. A on vidí moc dobře, stejně jako i já, že to je spíše náboženství, že je to pokus o poroučení větru a dešti a že se nestane nic, akorát nás to bude stát obrovské množství peněz.“
Snažíte se získat u zemí hlasy pro to, aby Česko bylo nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. A to i od států, pro které je téma klimatické krize zásadní. Co jim říkáte, pokud se vás na to ptají?
„Já jsem tady tento týden spíše zaměřil na setkání s africkými ministry. Afričani tady to úplně neřeší. Nicméně bavil jsem se i s některými těmi malými ostrovními státy. Takže asi si to nějak rozdělíme. Já myslím, že trošku jiný postoj, než třeba Donald Trump tady v těchto zelených ambicích má třeba prezident Petr Pavel. Tak možná pokud bychom lobbovali u těch ostrovních zemí, tak bychom spíše radši poslali pana prezidenta.“
Co těm státům nabízíte? Minulá vláda Petra Fialy měla jako stěžejní téma zahraniční politiky Ukrajinu. Co je to stěžejní téma české zahraniční politiky? Protože Ukrajina to samozřejmě není.
„Co se týče priorit, tak logicky my jsme malá otevřená exportní ekonomika. Naším cílem je pomáhat firmám, aby se jim dařilo, aby ten export rostl, aby se diverzifikoval, aby nebyl pouze jenom do Německa nebo do zemí Evropské unie. Naším úkolem by teda hlavně mělo být otvírat jiné trhy.“
S jakým tématem by si ale ostatní státy měly spojovat Českou republiku?
„Bavíme-li se třeba o té kampani do Rady bezpečnosti OSN, tak musíme být připraveni vnímat problémy, které ty země tíží, které potřebují vyřešit. A my, když děláme tu kampaň, tak to není opravdu jenom žádost o podporu, ale spíš je to otázka, jaké problémy máte. To znamená, že když se my dostaneme do Rady bezpečnosti, tak budeme vědět, které problémy vám můžeme pomoct vyřešit. Takže je to jistá otevřenost, je to dialog, ty státy na to slyší. Leckdy ty státy mají pocit, že jejich problémy nikoho ani nezajímají.“
Na půdě OSN probíhá debata o zrušení práva veta pro 5 stálých členů Rady bezpečnosti. Jaký na to je váš názor?
„Rada bezpečnosti a OSN si zaslouží reformovat. My podporujeme reformu OSN. My jsme na straně těch, kteří by OSN rádi reformovali, ale bude to ještě složitá debata. Já třeba diskutuji s indickým ministrem, který s úsměvem říká: ‚My jsme nejlidnatější země světa, a přesto v Radě bezpečnosti jsme pouze vždycky jako nestálý člen, pokud nás tam ti ostatní zvolí. Ale jsme to my, kde žije nejvíc lidí na celé planetě.‘ Takže asi by to stálo to trošku... přenastavit. Ale ta debata bude náročná.“
Témata:
Související
A dobře dělá Pan Macinka. Protože kdo je tady zvědavý na hradní invaze blbosti? Přednášené dokonce v NYC? Nazvané prý "národní projev".Ještě že před poloprázdným, spíš prázdným sálem OSN.Pečlivě moc pečlivě stříhali záběry ve Zprávách.