Sliby politiků v Praze: Omezí bezdomovce i drogy? Šéf strážníků ukázal na problémy

Bezpečnější Praha, slušnější ulice nebo městské části jako bezpečný domov. Podobné sliby patří před říjnovými komunálními volbami k viditelným tématům kampaní jednotlivých hnutí, stran i koalic. Šéfa pražských strážníků už ale po více než třech desetiletích ve službě, z čehož je v čele organizace takřka 2 roky, předvolební slogany příliš nevzrušují.

„Tu profesi dělám poměrně dlouho, víc než 33 let, a už jsem asi méně senzitivní. Já to opravdu beru jenom jako informaci,“ řekl v Epicentru Blesku. Sám je prý zvědavý na to, jak se to pak po volbách promítne do reality.

Bezpečnost a pocit bezpečí nejsou totéž

Podle policejních statistik a mezinárodních srovnání považuje šéf strážníků Prahu nadále za mimořádně bezpečné město. Jedním dechem ale upozorňuje, že objektivní bezpečnost a pocit bezpečí jsou dvě různé věci. „Statisticky opravdu od renomovaných subjektů, kterým já rozhodně věřím, vychází Praha dlouhodobě jako velmi bezpečné město a dokonce v evropském a světovém měřítku jako jedna z nejbezpečnějších metropolí,“ uvedl.

Jenže běžný Pražan neposuzuje město pouze podle počtu loupeží, napadení nebo jiné závažné kriminality. Všímá si také toho, co vidí cestou do práce, v metru nebo kolem nádraží, a tam Klema připouští, že to nevypadá dobře

V Epicentru mluvil ředitel Městské policie hlavního města Prahy o mantinelech, v nichž se musí strážníci pohybovat, a proč je to leckdy brzdí při řešení problémů metropole. | Blesk:Martin Přibyl

„Pocit bezpečí dlouhodobě v Praze v některých průzkumech nevychází dobře,“ připustil ředitel. Dojem podle něj ovlivňuje například „výskyt lidí bez domova, toxikomanů“, ale u některých lidí také přítomnost osob jiné barvy pleti – ne kvůli rasismu, ale kvůli léta trvajícím obavám z migrace. Z pohledu strážníků přitom často nejde o člověka, který by právě páchal něco nezákonného. „Oni se necítí komfortně, ale ti lidé, kteří se pohybují v těch místech, se z našeho pohledu nedopouštějí ničeho protiprávního ani obtěžujícího,“ vysvětlil.

Anděl: Kontrola, odchod a zase zpátky

Nejviditelnější je problém na místech, jako je okolí pražského Anděla. Lidé tam narážejí na osoby pod vlivem alkoholu či drog, lidi bez domova, křik nebo veřejné vyměšování. Právě tam se ale ukazuje, jak omezené možnosti strážník v některých situacích má. „Ve chvíli, kdy se ta osoba nedopouští protiprávního jednání, vůbec není možné proti ní zakročit. Laická představa, že někoho vezmete a někam ho buď odvedete, nebo odvezete, je naprosto mimo rámec toho, co strážníci nebo policisté mohou dělat,“ vysvětlil.

Forenzní psycholožka Čírtková v Hráčích: David K. z Filozofické fakuly byl masový vrah. Všímejme si svých dětí!

Podle šéfa městské policie přitom strážníci těmto problémům věnují více času než dříve. Hovoří dokonce meziročně o „pěti až deseti procentech více energie a častějších kontrolách se stejným výsledkem“. A co tedy dělat lze? Pokud se člověk dopustí přestupku, mohou jej strážníci řešit, ale tím problém ani třeba po udělení pokuty nekončí.

„Ve finále to znamená, že se ta osoba na místo třeba vrátí za několik minut nebo několik hodin, jednání opakuje a systém jako takový – a to není o policistech nebo strážnících – jí v tom není schopen zabránit ani ji účinně potrestat,“ popsal. U lidí bez majetku navíc naráží systém například na obtížnou vymahatelnost pokut.

Působí to jako boj s větrnými mlýny

A právě opakování stejného scénáře podle ředitele dopadá i na jeho lidi. „To, co vidíte třeba v okolí svého bydliště nebo po cestě do práce, působí jako boj s větrnými mlýny. A tak to vidí i naši strážníci,“ přiznal. Hlídka přitom nemůže problém jednoduše ignorovat. Znovu přijede, znovu situaci řeší a případně nabízí možnost využít sociální služby.

Podle něj existují také lidé, kteří nabízenou pomoc odmítají. „Ten život na ulici se jim třeba líbí nebo nechtějí zkusit nic jiného. Nechtějí se podřídit tomu, že nebudou konzumovat alkohol, že budou využívat sociální služby, které jim zajišťuje město,“ krčí rameny Klema.

Šéf Policie Vondrášek v Hráčích: Přesvědčovali jsme prezidenta Pavla, ať se po nehodě nechá vyšetřit!

Řešením podle něj není jednoduše zpřísňovat tresty. Místo toho v Epicentru zmínil těsnější propojení policie se sociálními službami. Ty jsou dnes pro klienta zpravidla dobrovolné. Klema si dokáže představit systém, ve kterém by člověk, který se opakovaně dopouští protiprávního jednání, za určitých okolností už nemohl veškerou pomoc jednoduše odmítnout a musel třeba nastoupit léčbu.

Případně by opakované protiprávní jednání mohlo mít dopad na poskytování některých dávek. Zmínil i princip „třikrát a dost“ nebo někdejší možnost zákazu pobytu a připouští, že by ty změny byly velmi citlivé. „Mění ten systém poměrně zásadním způsobem, mnohdy na úkor svobod lidí,“ řekl o možných zásazích a tvrdí, že je na zvolených politicích, zda si něco takového budou moci obhájit.

Zákaz prodeje alkoholu vše nevyřeší

Naopak samotný zákaz prodeje alkoholu v nočních hodinách, o kterém se jedná jak na komunální, tak na celostátní úrovni, jako řešení nevnímá. „Přesune se to (konzumace – pozn. red.) jistě do šedé nebo černé zóny. Je to podobné jako u drog nebo u jakýchkoliv jiných závislostí,“ mírní očekávání. Sám Klema by smysl naopak viděl v možnosti města nebo jednotlivých městských částí regulovat konkrétní místa a podmínky prodeje.

Video se připravuje ...

Šéf pražských strážníků v Epicentru: Bezdomovci, drogy, alkohol? Je to pořád dokola!