Zamořené Česko? Toxických lokalit jako na Šumavě jsou tisíce, varuje šéf sanačních firem
Stát likviduje historické ekologické zátěže pomalu. Situace v Národním parku Šumava, kde se podle ministerstva životního prostředí nachází asi 100 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s chemikáliemi, není ojedinělá. Podle Jiřího Unčovského z Asociace sanačních společností je u nás 7 tisíc lokalit, u kterých míru nebezpečí neznáme.
Prezident výkonné rady Asociace sanačních společností Jiří Unčovský věří, že zmedializování situace na Šumavě přispěje k rozsáhlejším kontrolám. „Já si myslím, že bohužel kontaminovaná místa a staré ekologické zátěže nejsou až tak významné téma ve společnosti,“ řekl Unčovský. Proto vítá, že kauza na Šumavě dostala debatu do médií.
V Česku podle Unčovského máme speciální databázi, jde o Systém evidence kontaminovaných míst. „V této databázi se evidují všechny lokality, kde buďto je prokázaná, anebo potenciálně předpokládaná kontaminace konkrétních míst,“ popsal. Aktivních záznamů v tomto systému bylo v květnu letošního roku podle Unčovského přes 10 tisíc. Dodal, že jsou ještě roztříděny do kategorií.
Například Unčovský v Blesku vysvětlil, že kategorie A znamená, že je nutné provést nápravná opatření, tedy sanaci.
„Dále se to potom dělí, jestli zapotřebí provést sanační práce, že jsou tam nalezená rizika, nebo to překračuje legislativní limity, nebo je to jenom pouze vhodné z hlediska samospráv nebo obecného využívání lokalit,“ popsal Jiří Unčovský s tím, že takových míst je u nás skoro 500.
„Ty se nějakým způsobem buďto řeší, nebo čekají na řešení dlouhodobě,“ dodal. Větší problém z jeho pohledu činí druhá kategorie P1 až P4. Především kategorie P3 a P4 jsou lokality, u kterých je informací o kontaminaci pomálu, anebo nejsou vůbec..
„O té lokalitě se ví, že je potenciálně kontaminovaná, je zavedená v databázi, ale nejsou k ní žádné informace, aby bylo možné řádně vyhodnotit, zda pro člověka nebo životní prostředí plynou rizika,“ řekl.
Takových míst je u nás podle Unčovského 7 tisíc. „My u 70 % lokalit, které sami vedeme v databázi kontaminovaných míst, nevíme, jestli jsou, nebo nejsou nebezpečné,“ vysvětlil.
Dozvuky devadesátek
Kromě toho, že zamořené lokality nejsou příliš atraktivním tématem, za nynější stav zčásti můžou i dozvuky minulosti. Jak prezident výkonné rady Asociace sanačních prací Jiří Unčovský vysvětlil v Epicentru.
„Stát totiž v rámci velké privatizace prodával majetek, na kterém vázly ekologické škody. A protože nechtěl dávat nabyvatelům privatizovaného majetku slevu, tak s nimi uzavíral smlouvy, že jim v budoucnu ty škody odstraní na vlastní náklad,“ popsal s tím, že takových smluv v 90. letech uzavřel za 175 miliard v cenách v 90. letech minulého století. A jak to vypadá dnes po více než 3 dekádách?
„Ten proces začal v roce 91, tak dejme tomu po 35 letech zbývá z těch 175 miliard téměř 90 miliard v cenách z 90. let, aby stát odstranil to, k čemu se tehdy zavázal,“ vysvětlil Unčovský. Nechtěl ale říct, zda stát selhává, nebo ne ve věci likvidace historických ekologických zátěží.
„Jde to velmi pomalu,“ řekl. To ale podle něj i koresponduje se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten kontroloval v roce 2017 a 2023 podle Unčovského garanční smlouvy s nabyvateli.
„Opakovaně Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že proces je pomalý, neefektivní, že nese pro stát rizika, a že by se s ním něco mělo dělat.“ Unčovský dodal, že by určitě stálo za to více prozkoumat i podobné další areály, jako je Dobrá Voda na Šumavě.
8 stovek neprobádaných míst ročně
„Zbývá 7 000 lokalit, které musíme prozkoumat. To je skoro 800 lokalit ročně, je nejvyšší čas otevřít diskuzi a nastavit systém, kde nejenom reálně místa popíšeme,“ popsal Unčovský.
„Já rozhodně netvrdím, že z těch 7 tisíc míst bude 90 % kontaminovaných, nebude. Nebudou z toho plynout nějaká třeba významnější rizika,“ domnívá se šéf Asociace sanačních firem. Unčovský si myslí, že v tisících neprobádaných míst ve většině případů nepůjde ani o rozsáhlé lokality.
„Rozhodně tam budou nějaké desítky až stovky míst, které budou potřebovat nějaká nápravná opatření, sanaci, jako je prostor v Prášilech. Čeká nás hodně práce,“ dodal Unčovský v Blesku.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.