Video se připravuje ...
Ukrajinský velvyslanec Zvaryč v Epicentru: Skutečná hrozba? Ruští veteráni! Anebo spíše vrazi…
Hrozí útok Rusů na Evropu? Pavel se přel s Ficem, Foltýn varuje před Putinovými zelenými mužíky
Kolem ohrožení NATO ze strany Ruska je nyní pořádně rušno. O článek číslo 5 - a tedy reakci na napadení jedné ze zemí NATO - se přeli český prezident Petr Pavel a slovenský premiér Robert Fico, který tvrdí, že chce mír a ne válčení. A zlehčuje ruskou hrozbu. Šéf BIS Michal Koudelka však varoval před tím, že střety s Ruskem jsou možné v horizontu měsíců a ne let... A Otakar Foltýn v ČT upozornil před „zelenými mužíky“, se kterými Vladimir Putin už v minulosti vyrukoval třeba na Krymu.
Bezpečnostní analytik a někdejší náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn ve vysílání ČT uvedl, že válka na Ukrajině směřuje k eskalaci. Také šéf BIS Michal Koudelka nyní v rozhovoru pro The Guardian varoval, že ruský útok na NATO může přijít v rámci měsíců.
„Tím v řádu měsíců rozumějte, že to klidně může být příští týden,“ míní Foltýn. „Hybridní útoky běží už několik let a jednoznačně ta tendence je vzestupná nejenom vůči zemím východní Evropy, ale už i například vůči Německu,“ upozornil.
Průvodce senátními volbami 2026: Způsob hlasování, termíny a přehled všech kandidátů
Hrozí invaze?
Koudelka míní, že vedle zvýšené aktivity ruských dronů by součástí plánů Kremlu mohla být i invaze malého rozsahu na území některého ze států NATO, který sousedí s Ruskem.
„Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou, rozsáhlou kampaň na ovlivnění veřejného mínění,“ uvedl pro The Guardian. Tento scénář by se podle něj mohl naplnit už během měsíců, nikoli let. „Spousta lidí ale dělá vše, co je v jejich silách, aby se to nestalo,“ dodal.
Foltýn: Pozor na zelené mužíky
„To, o čem mluvil pan generál Koudelka, je varování napříč evropskou bezpečnostní scénou před eskalací. Ty útoky, které probíhají už teď - kybernetické útoky, informační útoky, extrémně silná propaganda, ale třeba i sabotáže, jako byla ta ve Vrběticích nebo teď čerstvě v Lipsku, ale také narušování vzdušného prostoru členských států NATO na východním křídle, to jsou všechno věci, na které jsme zvyklí a které tou salámovou metodou postupně přitvrzovaly. To, co může být teď nové, je úplně nová intenzita toho, o čem jsem mluvil. Klidně o dva řády větší rozsah takových útoků,“ upozorňuje nyní Foltýn.
Vše o komunálních volbách 2026: Kdy proběhnou, jak správně volit a kde sledovat výsledky
„Ale existují i v podstatě horší scénáře, jako třeba napadení třeba Estonska, byť ta operace by mohla být teoreticky územně velmi omezená a opět to by to mohli být takoví zelení mužíci, ať už v Podněstří, Moldavsku, Rumunsku nebo právě třeba v Pobaltských státech. Nabízí se právě to Estonsko,“ upozornil ve vysílání ČT expert.
Pokud by měla eskalace pozemní rozměr, bylo by to podle Foltýna velmi závažné a vyžadovalo by to kolektivní reakci v NATO. „Pokud by klidně i jen relativně velice malý odřad zpravodajských operátorů bez označení příslušnosti k Rusku napadl po zemi jakoukoliv členskou zemi NATO, tak v takovém případě NATO musí reagovat, protože pokud by nereagovalo, tak by byl zpochybněn základní princip, čili soudržnost,“ varoval Foltýn.
Kremelský režim se chce udržet u moci
Upozornil přitom na to, že válka mezi Ukrajinou a Ruskem je válkou opotřebovávací. „V případě přímého střetu mezi Ukrajinou a Ruskem je to už dávno válka opotřebovávací, která zaměstnává v případě Ukrajiny téměř všechny průmyslové kapacity, v případě Ruska čím dál větší průmyslové kapacity. Téměř 40 procent ruského rozpočtu jde na bezpečností, rozumějte válečné účely,“ upozornil Foltýn.
Co by Rusko sledovalo útokem na celé NATO? „To je ta nejčastější a logická otázka všech civilistů, kteří si říkají, když Rusko není schopno porazit Ukrajinu, proč by zaútočilo na ještě daleko silnějšího hráče, ale je to proto, že se na to díváte optikou racionálního posouzení zájmů Ruska, ale jako státu. Ale ruský stát je v držení mafie, které říkáme kremelský režim, a jejím privátním cílem není prospěch ruské populace, ruského státu, protože v takovém případě by vůbec do té války s Ukrajinou nešli. Hlavním cílem kremelského režimu je udržení moci,“ varuje Foltýn,
„(Kremelský) režim sám sebe ohrozil tím, že nebyl schopen vyhrát. on teď potřebuje ruské populaci ukázat, že to ohrožení, které celou dobu, desítky let v nich doslova buduje a vyvolává v nich pocit strachu ze Západu, tak že je hmatatelné. A tím tu populaci chce dál ovládat a mobilizovat k podstatně větším nákladům,“ dodal Foltýn.
Pavel se přel s Ficem
To, že někteří představitelé NATO, jako je třeba nyní Robert Fico, zpochybňují článek 5 Severoatlantické smlouvy, Rusku velmi nahrává, míní Foltýn. Východní křídlo NATO je ale v tomhle poměrně rozhodné a vojensky velmi efektivní, podotkl.
Mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a českým prezidentem Petrem Pavlem nyní proběhla slovní přestřelka kvůli solidaritě mezi členy NATO. Pavel si totiž dovolil - na dotaz reportéra Blesku – zhodnotit neochotu Fica postavit se za spojence...
Za „naprosto závažné“ označil prezident Pavel v neděli Ficovo sdělení, že nechce, aby se Slovensko „stalo součástí nějakého vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět“.
Klíčový článek považuje útok na jednoho člena NATO za napadení všech, přičemž ostatní členské státy musí napadené zemi poskytnout pomoc. „Pokud kdokoliv řekne, že je rád za to, že je členem NATO, jinými slovy, že nás NATO chrání, ale zároveň že není ochoten se zapojit v případě, že bude napaden kdokoli jiný, tak nepochopil slovo solidarita. A já pevně doufám, že Česká republika touto cestou nepůjde,“ odpověděl Pavel před odletem do New Yorku Blesku.
Fico, který udržuje dobré vztahy s Ruskem, se k Pavlově výtce vymezil ještě v neděli večer. „Respektuji, že český prezident Petr Pavel by jako bývalý generál NATO rád bojoval. Přivítal bych proto, kdyby respektoval, že já upřednostňuji mír,“ vzkázal Fico na facebooku, přičemž dodal, že Slovensko pod jeho vedením nepošle žádné vojáky do „jakéhokoliv vojenského dobrodružství vyprovokovaného kýmkoliv včetně NATO.“
Otestování reakce i jednoty NATO
Někteří analytici jsou však nyní zdrženlivější, Rusko podle nich nyní nemá zájem na otevřeném vojenském konfliktu s NATO a za pravděpodobnější proto považují pokračování sabotáží a dalších nepřátelských aktivit. Také Koudelka však očekává zesílení ruské sabotážní kampaně v Evropě.
Rovněž polský premiér Donald Tusk minulý týden s odkazem na informace zpravodajských služeb varoval před ruskými hybridními útoky s využitím dronů a raket proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že Rusko vede proti Česku hybridní válku.
„Rusko aktuálně nemá vojenskou kapacitu na konvenční invazi do Evropy a otevření další fronty. Dostatečné schopnosti má ale na omezenou vojenskou akci, například útok pomocí dronů nebo přeshraniční pozemní operaci na východním křídle NATO, například v Pobaltí,“ míní Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Cílem takové akce by podle Smetany mohlo být otestování schopnosti členských států NATO reagovat na dílčí ruskou provokaci. Moskva může podle něj pracovat s předpokladem, že se spojenci včetně USA neshodnou na aktivaci článku 5 o kolektivní obraně ani na podobě společné odpovědi. „To může vést k politické krizi uvnitř aliance a k jejímu oslabení,“ uvedl Smetana.
Provokace vůči Polsku?
„Určitě není nyní na místě panika, ale racionální pozornost věnovaná reálné hrozbě a možným preventivním opatřením,“ varuje však Smetana. Za důležité označil mimo jiné přípravu na krizovou komunikaci, zvýšenou ochranu kritické infrastruktury a koordinaci postupu členských zemí NATO vůči Rusku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nechtěl v pondělí po jednání vlády Koudelkovo varování ohledně možného útoku Ruska na stát NATO komentovat.
„To jsou věci, které jsou v režimu, které řešíme na BRSce (Bezpečnostní radě státu - pozn. red.), a nevím, proč pan ředitel o tom mluví, nemáme od něj žádnou takovou informaci a taky nemáme žádnou informaci, že by Česká republika měla být napadena drony, nebo raketami, uvedl Babiš.
Připomněl však, že problémy s ruskými drony mají třeba sousední Poláci. “My jsme přece jenom v jiné pozici jak Polsko, které je blízko toho konfliktu, a pokud by se něco stalo, tak my samozřejmě v rámci článku 5 Polsku pomůžeme," dodal Babiš.
Témata:
Související
Navíc jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov na něj tlačí k použití jaderných zbraní.