Slováková před pár dny přiznala, že tlak spojený s otevřením nového obchodu, a zároveň Roušalova intenzivní příprava na zápas dávaly vztahu zabrat. „Život se zápasníkem MMA je extrémně složitý a nechtěl bych být v její kůži. Mít za partnera zápasníka fakt není jednoduché – dvou až tříměsíční příprava znamená obrovskou zátěž, změny nálad, diety a zničenost. Měl jsem úplně otočený režim, chodil jsem spát ve dvě ráno a vstával v jedenáct dopoledne, zatímco Nelča to měla přesně naopak,“ potvrdil Blesku i Roušal.
Přiznal, že měl své „dny“. „Nebyl jsem zlý schválně, ale člověk je v tom drilu prostě vyčerpaný. Nelča to ale zvládla, dala svoje ego na druhou kolej a náš vztah podržela. Jasně že byly hádky a neshody, to by bylo lhaní říkat, že ne. Byly to ale blbosti pramenící z toho, že ona dala sto procent do svého byznysu, já sto procent do svého a náš společný čas byl na nule,“ říká Ruchy. „Dokážeme si být ale velkou oporou. Když máme čas jeden pro druhého, funguje to skvěle. Teď měla otvíračku Neonek, tak jsem všechno zrušil a řekl si: 'Lásko, budu tu pro tebe.' Měli jsme teď sice náročné období, protože se její otvíračka i můj zápas kryly a mlátilo se to, ale jdeme dál.“
Vyvrcholení Neliných snah si nemohl nechat ujít ani kvůli operaci. „Mám skvělého doktora, který věděl, co je pro mě nejlepší. Domluvili jsme se, že mě v sobotu pustí. Hned po snídani jsem spěchal sem na otvíračku. Všechno je to pod lékařským dohledem, protože chci být zdravý a zápasit co nejdéle, ale zároveň jsem chtěl vidět budoucnost Neonek. Tři týdny musím mít dlahu, pak s ní můžu začít hýbat a po nějakých šesti až sedmi týdnech můžu začít zase boxovat,“ prozradil.
Promluvil i o osudovém zápasu Oktagonu, který po vítězné šňůře poprvé prohrál. „Nejvíce mě mrzelo, že jsem zklamal sám sebe, protože jsem chtěl vyhrát. A pak samozřejmě svůj tým a přítelkyni,“ přiznal zápasník, jehož těsně po zápasu vyfotili, jak sedí smutný stranou své partnerky. „Lidi na internetu řešili fotku po zápase a psali, proč mě nepusinkuje a proč stojí metr ode mě. Kdyby mě pusinkovala, psali by zase, že mi nemá brát prostor. Člověk chtěl být v té chvíli sám se svými emocemi a jsem rád, že mi tým i přítelkyně ten prostor dali, abych se s tím vyrovnal. Ať uděláte cokoliv, pro lidi je to špatně. My ale víme, jací jsme, milujeme se a jsme šťastní. Těm, co nás podporují, moc děkuji.“
Do bitvy prý dal sto procent. „Soupeř byl o patnáct let zkušenější, patří do světové padesátky a byl to pro mě velký krajíc, ale já mám výzvy rád. Bohužel to nevyšlo, ale život jde dál. Tu ruku jsem si zlomil už v prvním kole. V tom adrenalinu to tak necítíte, abych se tady na něco vymlouval, ale při pauzách jsem věděl, že je něco špatně. V tu chvíli je vám to ale jedno, jdete si za vítězstvím. Moje nevyspělost v MMA mě stála zápas. Ponaučil jsem se a teď na ní budu pracovat. Že to tentokrát nedám, mi došlo až ve chvíli, kdy mě soupeř začal škrtit. Celou dobu jsem si věřil, byl jsem silnější i rychlejší, ale jakmile mě chytil, věděl jsem, že je pozdě. Doléčím ruku a pokračujeme. Miluju tenhle život i všechno kolem. Cílem je teď vyléčit se a jít do dalšího zápasu, chci O2 arenu,“ těší se.
