Tripartita se k růstu platů vrátí po pondělním zasedání vlády. Středula mluvil o stagnaci
Zaměstnavatelé, zaměstnanci a zástupci vlády se k růstu platů v příštím roce vrátí až po pondělním projednání předlohy vládou, uvedl na tiskové konferenci po dnešním zhruba dvouhodinovém zasedání ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita podle něj probrala také návrh rozpočtu na příští rok. Deficit je opravdu velký, ale priority je třeba ocenit, ohodnotil návrh předák nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Obdobně se vyjádřil za zaměstnavatele prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
„Termín pro jednání o platech nemáme. Byli jsme ujištěni, že v pondělí bude,“ uvedl Středula. Ten ocenil odložení debaty o neproplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. O navýšení platů se bude jednat v příštím týdnu po schválení rozpočtu, doplnil Juchelka. „Budeme potřebovat vidět tabulky (výdajů na platy), ideálně by se jednání mělo uskutečnit příští týden,“ reagoval Středula.
V návrhu rozpočtu je podle Středuly, co se týká platů, napsána praktická stagnace, a to na úrovni růstu inflace pro příští rok. Juchelka před jednáním tripartity novinářům řekl, že požadavky zaměstnanců vláda zná, má ale jinou představu. Počítá podle svých slov nicméně s už avizovanými 36 miliardami korun navíc pro státní zaměstnance.
Vláda se chystá rozpočet schvalovat v pondělí. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek 389 miliard korun, po koaliční dohodě z dnešního rána bude o jednotky miliard nižší. Ekonomové i opozice výši schodku kritizují. Podle nich je tak vysoká suma v době bez vážné krize a za ekonomického růstu neopodstatněná a nezodpovědná.
Výdělky rostly naposledy letos od dubna. Tarify se podle profesí navýšily o devět, pět a dvě procenta. Učitelé si polepšili od ledna, platový základ se jim zvedl o sedm procent.
Změna platových tabulek
Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24.900 korun. Ani žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědností práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Na jednání o růstu platů pro příští rok to odborům a zaměstnavatelům v srpnu navrhli Juchelka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
Ke svolání tripartity k návrhu rozpočtu vyzvali odboráři a zaměstnavatelé vládu 24. srpna na mimořádném tripartitním jednání k výpočtu minimální mzdy. Podnikatelé měli v plánu jednat o strategických investicích, obraně země i povinných výdajích, předáci třeba o změnách penzijního spoření.
Schodek rozpočtu 389 miliard korun by byl druhý nejvyšší po deficitu z covidového roku 2021, kdy činil 419,7 miliardy korun. Letos by výdaje státu měly převyšovat příjmy o 310 miliard korun. S navrženým schodkem nesouhlasí koaliční SPD a Motoristi. Jednají s ANO o případném snížení. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že vidí prostor pro škrty v jednotkách miliard korun. Opozice označuje navrhovaný deficit v době hospodářského růstu za neobhajitelný.
Návrh novely zákoníku práce schválila vláda koncem srpna. Zaměstnavatelé v Česku budou muset nastavit systém odměňování podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti prací. Vypracovávat budou zprávy o výdělcích. Pokud neodůvodnitelné rozdíly mezi odměnou mužů a žen dosáhnou pěti procent a více, bude nutné stav do půl roku napravit. Uchazeči o místo se budou muset dozvědět minimální výši výdělku a prémií před uzavřením smlouvy. Odbory, ombudsman i Hospodářská komora měly k předloze výhrady.
Novela vychází z unijní směrnice o transparentním odměňování. Pravidla měly členské státy zavést do 7. června. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) je ČR přebírá co nejúsporněji, aby úprava nezatěžovala zaměstnavatele. Nová pravidla rovného odměňování se týkají zaměstnanců, dohodářů, příslušníků i agenturních sil, a to v soukromém i veřejném sektoru, ve státní službě i v bezpečnostních sborech. Platit by měla od roku 2028. Za nedodržování můžou zaměstnavatelům hrozit pokuty až milion korun.






















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.