Video se připravuje ...
Sesuv půdy v Nepálu
Šokující odhalení z korálů: Jevy El Niño zesilují! Může za to klimatická změna?
Záznamy ukazují, že v posledních desetiletích se častěji a častěji vyskytují jevy El Niño – a často v extrémní míře. Je to normální, nebo je to důsledek klimatické změny? Odpověď nám překvapivě můžou poskytnout korály.
El Niño je přírodní klimatický jev, který se vyskytuje každých pár let ke konci roku, ale jeho síla se liší v závislosti na převládajících podmínkách.
„El Niño je považováno za silné, pokud je povrchová teplota vody u západního pobřeží Jižní Ameriky vyšší více o než 1,5 stupně Celsia nad průměrem. V červenci letošního roku již americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) pozoroval nárůst teploty o více než tři stupně Celsia ve východním a středním Pacifiku,“ píše server DW.
Německá meteorologická služba se podle DW domnívá, že by se to „s největší pravděpodobností mohlo vyvinout v jeden z nejsilnějších jevů El Niño od začátku měření“. Nedávný článek Meteorologického institutu Maxe Plancka však uvedl, že to, zda jevy spojené s El Niño v důsledku klimatických změn zesílí, „zůstává předmětem probíhajícího výzkumu“.
Co na to korály?
Problém spočívá v tom, že pevná data o teplotách oceánského povrchu jsou spolehlivá až od 80. let – tedy od začátku satelitního pozorování. Informace o tom, jak se El Niño chovalo před industrializací a spalováním fosilních paliv, tedy dostupné nejsou.
Podle amerických vědců mohou indicie k této mezeře poskytnout korály.
Julia Coleová, klimatoložka a paleoklimatoložka z Michiganské univerzity, a její tým nedávno publikovali studii na toto téma v časopise Science.
„Už dlouho víme, že posledních 40 nebo 50 let se vyskytovalo opravdu silné El Niño,“ uvedla Coleová. „Je těžké říci, zda je nedávné silné El Niño, které jsme zažili, součástí přirozeného cyklu, nebo zda se jedná o něco trochu neobvyklého, co souvisí s pobytem v abnormálně teplém světě.“ Analýza korálů jasně ukazuje jedním směrem: Vývoj není obvyklý.
Coleová a její tým zkoumali zkamenělé i živé korály v okolí galapágských ostrovů u pobřeží Ekvádoru ve východním Pacifiku. Korály za rok vyrostou o jeden až dva centimetry – tím vytvářejí strukturu podobnou letokruhům. Mimo jiné zaznamenávají také teploty oceánu během svého růstu, a to v chemickém složení své kostry, uvedla Coleová.
O změnách teploty vypovídá poměr stroncia a vápníku ve složení kostry. „Při nižších teplotách [kostra] absorbuje více stroncia, při vyšších teplotách méně,“ vysvětluje Coleová. Vodítka mohou poskytnout také specifické izotopy kyslíku. V chladnějších podmínkách se absorbuje více kylíku-18 než při vyšších teplotách, uvádí studie.
El Niño sílí
Tímto způsobem byli vědci schopni rekonstruovat změny teploty oceánů za posledních 1000 let v závislosti na stáří korálů. Jejich závěr byl, že jevy El Niño se ve srovnání s předindustriálním obdobím výrazně zesílily.
Tato studie potvrzuje dlouhodobé podezření. „Tento vývoj odpovídá předpovědím nejlepších klimatických modelů. Předpovídají kvantifikovatelně vyšší pravděpodobnost extrémního jevu El Niño ve východním Pacifiku ve 30. letech 21. století,“ řekl pro DW Jens Zinke, profesor paleobiologie na Univerzitě v Leicesteru v Anglii.
Jiní vědci jsou však při hodnocení významu studie opatrnější. Sama Coleová si je vědoma omezení své studie. „Naše data sice vyplňují mezeru, ale chci jasně říci, že náš záznam není nepřetržitý,“ říká. „Nemáme k dispozici všechny jednotlivé roky za poslední tisíciletí. Máme k dispozici o něco méně než polovinu pokrytých let.“
Korály v ohrožení
Thomas Felis, který vede výzkumnou skupinu pro paleoklimatologii korálů v Centru pro mořské environmentální vědy MARUM na Univerzitě v Brémách, pro server DW uvedl, že pokud se předpovědi ukážou jako pravdivé a toto El Niño se skutečně stane Super El Niñem, bude nadcházející rok 2027 pravděpodobně dalším rokem rekordních vln veder.
Podle něj tento jev ohrožuje samotné korály. Rok rekordních horkých počasí „s velkou pravděpodobností povede k dalšímu globálnímu bělení korálů,“ říká Felis.
Korály získávají své charakteristické barvy z určitých řas, se kterými žijí v symbióze. Prostřednictvím fotosyntézy řasy dodávají korálům energii potřebnou k životu. Pokud je teplota oceánu příliš vysoká, řasy začnou produkovat toxiny a korály ukončí partnerství. Korál zůstává ve své kostře. Takto může přežít několik týdnů a pokud teplota opět klesne, řasy se vrátí.
„Pokud ale tento stav s abnormálně vysokými letními teplotami trvá příliš dlouho, korál onemocní natolik, že nakonec uhyne,“ vysvětluje Felis.
Celosvětová smrt korálů by znamenala nejen konec jedinečného ekosystému, ale i zničení archivu, který uchovává historii oceánů.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.