Video se připravuje ...
Schillerová ve Sněmovně šila do Pavla. Kvůli jeho vetu
Babišova parta uspěla se změnou rozpočtových pravidel: Poslanci přehlasovali Pavlovo veto!
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Sněmovna přehlasovala veto hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Proti hlasovalo 72 přítomných zákonodárců opozice. Vládní tábor nechal už ráno k nelibosti opozice stanovit pro hlasování pevný čas. Vetované předloze se zákonodárci věnovali na nynější schůzi zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců.
Hlava státu zdůvodnila veto mimo jiné tím, že novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. „Potřebujeme upravená pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla, aby bylo možno sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Znásilnění rozpočtové odpovědnosti“
Opoziční řečníci mluvili v souvislosti s novelou o kreditní kartě, bianco šeku na další stovky miliard výdajů na dluh nebo dokonce o rozpočtovém megazločinu. „Je to znásilnění rozpočtové odpovědnosti. Je to krádež budoucnosti našich dětí,“ řekl stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. „Naši zemi povedete k nárazu do zdi,“ varoval vládu šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Když se aktivuje zákonná dluhová brzda, budou se muset podle něho zvýšit daně a budou nutné brutální rozpočtové škrty.
Lídři ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL po hlasování potvrdili záměr obrátit se kvůli novele na Ústavní soud. Podle Kupky je ÚS poslední instancí, kde je možné ochránit se před drancováním země. Návrh podle něj opozice dopracuje na základě posledních událostí do několika dnů.
„Shledáváme na postupu, který zvolila koalice, celou řadu vad, proto podáváme stížnost,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V případě procedury bude opozice upozorňovat na to, že ne všichni poslanci přihlášení do rozpravy se dostali ke slovu.
„Rozhodnutí Sněmovny prezidenta Petra Pavla nepřekvapilo a respektuje ho. Argumenty, které ho vedly k vetování zákona, nadále platí,“ sdělil ČTK Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Prezident podle něj očekával, že se s jeho argumenty vláda při projednávání ve Sněmovně věcně vypořádá, což se nestalo.
Co se mění
Zákon v původní podobě zejména mění způsob sestavování výdajových rámců. Budou se zpracovávat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Úprava vychází z evropské směrnice.
Kritiku opozice budí především návrhy Schillerové, o něž Sněmovna novelu při květnovém schvalování doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně podle předlohy bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Letos představuje mezní částka 240 miliard korun. V některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
Nově bude také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje.
Zákon obsahuje nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl platit pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze by se nezapočítávaly do výše zadlužení státu podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Témata:
Související
Ano, řídí se pokyny Pavla...
o to horší to je. 