Video se připravuje ...
Představení Strategie rozvoje paliativní péče a návštěva specializovaného pracoviště v PN Bohnice, 21. 7. 2026
Vojtěchův návrh na modernizaci nemocnic: Drahé přístroje by mohly nakupovat společně za lepší ceny
Fakultní nemocnice by mohly společně nakupovat drahé zdravotnické přístroje, mohou tak získat lepší ceny. Na dotaz ČTK to dnes řekl k pondělní schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a řediteli pražských nemocnic ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZd) má podle něj po schůzce lepší představu o tom, jaké stroje bude třeba v příštích letech pořídit. Nákupy bude koordinovat.
Podle dat MZd bylo na konci předloňského roku v Praze přes 7900 dražších nemocničních přístrojů, jejichž rozmístění úřad sleduje. Z nich bylo téměř 39 procent starších osmi let a jen 2,5 procenta mladších jednoho roku.
„Bavili jsme se o tom, že by bylo dobré, aby nemocnice spolupracovaly, některé přístroje třeba nakupovaly společně, což je i můj záměr,“ řekl Vojtěch. Už se to podle něj zkoušelo za jeho prvního působení ve vládě.
Na pořízení nových přístrojů do pražských nemocnic chce využít také evropské fondy, určené budou podle něj hlavně pro jejich urgentní příjmy. Půjde o stovky milionů korun, plánuje je podle Vojtěcha využít například Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Rozdíly mezi regiony
Právě podmínky evropského financování jsou podle Vojtěchova pondělního vyjádření důvodem, proč vypadají pražské nemocnice ve srovnání s regiony někdy podfinancované. Praha je v EU braná jako bohatý region, kam může směřovat jen část podpory. Zatím podle ministra není jasné, jaké podmínky budou mít evropské fondy po roce 2028 a zda z nich bude možné nemocniční přístroje dál platit.
„Pražské zdravotnictví kromě IKEM v porovnání zaostává za nemocnicemi typu Plzeň, Hradec Králové, Olomouc nebo Masarykův onkologický ústav. Je potřeba, aby také mělo nejmodernější přístroje, proto jsem požádal ministra zdravotnictví o to setkání,“ komentoval situaci v pondělí po jednání vlády premiér Babiš.
Schůzka s řediteli měla dát lepší přehled o tom, jaké přístroje budou potřeba. Konkrétní částka ale podle Vojtěcha sečtena nebyla. „My dnes máme od nemocnic sběr investičních plánů i plánů přístrojového vybavení a na základě toho se s nimi bavíme o tom, že by se měly (pro nákupy) spojovat,“ dodal.
V Praze byla na konci roku 2024 zhruba pětina z celkového počtu nemocničních přístrojů. Z moderních diagnostických přístrojů, které stojí řádově miliony či desítky milionů korun, to bylo šest pozitronových emisních tomografů (PET), 30 výpočetních tomografů (CT) a 34 magnetických rezonancí (MR). Radionuklidových ozařovačů a lineárních urychlovačů, které se používají při léčbě rakoviny, bylo v Praze dohromady 17.
Mezi staršími osmi let bylo například 185 operačních a terapeutických laserů, přes 700 ultrazvuků, osm urychlovačů, pět ozařovačů, 12 přístrojů MR nebo osm CT. Minulý týden Babiš řekl, že ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka mají pět počítačových tomografů (CT), kterým je 11 let.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) jsou podle mluvčí Marie Heřmánkové desítky přístrojů, které podléhají schválení ministerské komise. „V oblasti nákladnější zdravotnické techniky, jako jsou magnetické rezonance, výpočetní tomografy, angiografické systémy nebo některé RTG přístroje, evidujeme zařízení, která se postupně blíží hranici své plánované životnosti nebo jsou již na její hranici,“ sdělila na dotaz ČTK. Deset nejstarších přístrojů této kategorie má průměrné stáří 16 let a v následujících letech je bude třeba obměnit.
V IKEM je podle Barbory Brunclíkové z tiskového oddělení těchto evidovaných nemocničních přístrojů 32. „Jedná se například o přístroj pro perfuzi srdce nebo výpočetní tomografie,“ uvedla. Nemocnice má podle ní komisí schválen nákup chirurgického robota, požádala také o pořízení celotělového PET/CT.
Premiér minulý týden řekl, že jde o přístroj za 300 milionů korun, který by byl první v Česku. Kombinuje počítačovou tomografii, která stanovuje přesné umístění postiženého ložiska, s PET, která umí určit míru poškození buněk. Celotělový přístroj umožňuje rychlejší vyšetření s použitím menšího množství kontrastní látky v těle pacienta.
Odbor komunikace Ústřední vojenské nemocnice, kterou nezřizuje MZd, ale armáda, na dotaz ČTK uvedl, že nemocnice stav přístrojového vybavení průběžně sleduje. „Jeho obměna probíhá na základě technického stavu, stáří, využití, klinických potřeb jednotlivých pracovišť a také s ohledem na aktuální ekonomické možnosti nemocnice,“ napsal s tím, že detailnější informace nechce kvůli současným jednáním poskytovat. Další pražské fakultní nemocnice na dotazy ČTK neodpověděly.
Témata:
Související
Mr. Pandemian 🙂