Velká zpráva „sociálky“ o příjmech seniorů: Průměrná penze byla 21 tisíc Kč

Za sedm let se laťka výrazně posunula. Ještě v roce 2018 se nad hranici 15 700 korun dostalo jen deset procent nejvyšších penzí. Loni tuhle hranici překonalo přes 90 procent všech českých důchodů. Za skokem stojí hlavně mimořádné valorizace z minulého volebního období, ruku v ruce s tím šly nahoru i výdaje státu – loni poprvé přesáhly 589 miliard korun, meziročně o 5,2 miliardy víc. Penzi si měsíčně vybíralo přes 2,35 milionu Čechů.

A na kolik si penzisté doopravdy přijdou? Průměrný starobní důchod loni činil 21 094 korun. Polovina důchodců brala přes 21 020 korun. Nejlépe zajištění sáhli na víc než 26 153 korun měsíčně. Naopak nejnižší desetina penzí nedosáhla ani na 15 854 korun.

Ekonom Štěpán Křeček ale upozorňuje, že relativně vysoké číslo má jeden háček. „Důchody šly v posledních letech v nominální úrovni výrazně nahoru, což bylo dáno především valorizacemi. Kromě těch řádných tam kvůli té inflační epizodě byly i mimořádné valorizace, a ty vedly k tomu skokovému zvýšení,“ řekl Blesku. 

Penzisté se tak stali jednou z mála skupin, kterým stát inflaci dorovnal celou. „Ale koupí si za něj jenom o trochu víc než v minulosti, protože všechno ostatní v ekonomice zdražilo,“ dodává. Zaměstnanci na tom byli v době inflace hůř, teď ale mzdy rychle rostou a rozdíl se srovnává.

Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím? „Čeští penzisté jsou velice závislí na tom prvním pilíři, na té státní penzi,“ vysvětluje Křeček. Na západ od nás, v Německu a Rakousku, je běžnější si na penzi spořit navíc. Češi jsou na tom sice lépe než Poláci nebo Slováci, ale s Rakouskem či Německem srovnání neobstojí. „Vidíme, že i třeba mnozí Němci z pohraničí jezdí právě tu německou penzi utrácet do Čech, kde přece jenom je levněji,“ říká ekonom.

Ekonom Štěpán Křeček byl hostem pořadu Epicentrum na Blesk.cz (10.5.2023). | Foto Blesk - Martin Pekárek

Rozdíl mezi penzemi mužů a žen je pořád citelný: muži v průměru berou 22 347 Kč, ženy 19 912 Kč. Rozdíl tak činí nezanedbatelných 2 435 Kč měsíčně.

Křeček vidí důvod hlavně na trhu práce. „Muži, kteří mají v průměru vyšší mzdy než ženy, mají i vyšší odvody, a proto pak mají i vyšší tu penzi,“ vysvětluje. Roli hrají kariérní pauzy kvůli rodičovské i to, že ženy častěji pracují na zkrácený úvazek. Za „zjevně nespravedlivou“ praxi označuje ekonom situace, kdy muž na stejné pozici se stejnou kvalifikací dostává vyšší výplatu než žena.

Zajímavý je ale dovětek: „I když teda ženy celkově do toho systému míň odvedou, tak nakonec z toho systému penzí vyčerpají více peněz než muži,“ říká Křeček. Důvodem je delší dožití – ženy sice berou měsíčně o zhruba 2 500 korun méně, ale pobírají penzi o řadu let déle.

MPSV k rozdílu dodává, že výše důchodu má odpovídat celoživotní mzdě, ale systém má zabudované solidární mechanismy – náhradní a vyloučené doby, příjmovou solidaritu, takzvané výchovné či sdílení vyměřovacích základů –, které rozdíl zmírňují ve prospěch žen.

Babišova vláda už má jasno: Prozradila, o kolik zvedne penze! Částka mnohé překvapí

Lidé nečekají na řádný důchodový věk, který je dnes kolem 64 let. Do předčasného důchodu loni v průměru odcházeli v 62 letech (muži) a 61 letech (ženy). Počet vyplácených předčasných důchodů vzrostl od roku 2005 (270 892) na 764 281 v loňském roce, tedy téměř na trojnásobek. Výdaje na ně vzrostly z 21,5 mld. Kč na 174,2 mld. Kč, tedy víc než osmkrát.

Křeček vysvětluje, že za prudkým nárůstem stála i chyba v nastavení systému. „Lidé, kteří odešli dříve do důchodu a stihli tím odchodem ty mimořádné valorizace, tak potom paradoxně mohli brát i vyšší penzi v těch mimořádných valorizacích, jako kdyby čekali až na ten řádný termín a pracovali déle,“ popisuje.

Kdo pracoval déle, měl nakonec nižší důchod než ten, kdo odešel dřív a stihl mimořádné přidání – nespravedlnost systém později opravil. Mnozí lidé ale díru stihli využít.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí byl podíl odchodů do předčasného důchodu dlouhodobě do roku 2021 stabilní, kolem 30 procent, s průměrnou dobou předčasnosti asi rok. Mimořádná inflace v letech 2022 a 2023 podíl výrazně zvýšila.

Proto přišly dvě legislativní úpravy: zákon č. 270/2023 Sb. zavedl od října 2024 podmínku 40 let potřebné doby pojištění a od října 2023 možnost odejít do předčasného důchodu maximálně tři roky před řádným důchodovým věkem se sjednoceným krácením 1,5 procenta za každých 90 dní. Zákon č. 417/2024 Sb. pak zmírnil dopad na 0,75 procenta krácení pro ty, kdo splní 45 let přispěvatelské doby. Další úpravy MPSV aktuálně nepřipravuje.

Postoj úřadu je jasný: předčasný odchod by neměl být preferovanou volbou, ale výjimečným rozhodnutím. V důvodové zprávě k zákonu, který zkrátil dobu předčasnosti z pěti na tři roky, MPSV cituje: „Analýzy ukazují, že většina seniorů ohrožených rizikem příjmové chudoby jsou současně příjemci trvale krácených předčasných starobních důchodů.“

Jak si Češi spoří na důchod? | Profimedia.cz

Křeček upozorňuje, že výraznější problémy přijdou kolem roku 2035, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky. „Systém se velice rychle začne propadat do hlubokého deficitu,“ varuje. Nejsilnější a nejkvalifikovanější ročníky, které dnes platí největší odvody, přestanou do systému přispívat a naopak z něj začnou čerpat – platit na ně budou početně slabší generace.

K tomu podle Křečka přispívají i aktuální politické diskuze – o zvýšení podílu růstu reálných mezd ve valorizačním vzorci z třetiny na polovinu, nebo o tom, že důchodový věk se má nakonec zvyšovat jen na 65 let místo plánovaných 67. „To jsou všechno opatření, která prohlubují ten deficit toho důchodového účtu,“ říká. „Spíš to vypadá, že všechno tak nějak rozdáme a ty horší časy budeme řešit, až přijdou.“

MPSV samo demografický vývoj označuje za „jeden z rozhodujících faktorů“ pro stabilitu systému a přiznává, že výraznější tlak a zvýšené náklady lze očekávat po roce 2030. Kromě parametrických změn chce podporovat i tvorbu úspor v doplňkových důchodových systémech.

Zdeněk Pernes, bývalý předseda Rady seniorů, je k současné výši starobní penze skeptický. „Určitě to nestačí, pokud senioři žijí sami v nájemních bytech a ještě v krajských městech, nebo dokonce v Praze, tak určitě nestačí,“ řekl Blesku. Nejhorší situace je podle něj pro seniory, kteří žijí sami – dvojice to mají o něco snazší.

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) pro příští rok prosazoval výraznější valorizaci, hovořilo se o dvojnásobku zákonné částky. Na dotaz Blesku, o kolik konkrétně a z jakého rozpočtu by měla nadstandardní valorizace být pokryta, MPSV odpovědělo vyhýbavě: „Zda a případně o kolik bude valorizace navýšena rozhodnutím vlády při projednávání nařízení nad rámec zákona, o tom bude ještě probíhat politická debata.“ Než ale odpověď dorazila, ministerstvo už mezitím rozhodlo – v pátek oznámilo, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se měly od ledna zvýšit jen o 300 korun. Zvednout se má solidární pevná část penze z letošních 4900 na 5200 korun. Zásluhová část, v níž se odrážejí odpracované roky, výše výdělků či počet dětí, se zvyšovat nebude.

Pernes už předem pochyboval, že by nepomohla ani ta avizovaná výraznější varianta. „To nebude stačit. Vláda může maximálně valorizovat o 2,7 procentního bodu, to bude asi 591 Kč. Lidem to nepomůže, zejména v té Praze,“ řekl Blesku.

Sám si na výpočet valorizace troufá – je jejím spoluautorem. „Tady ta automatická valorizace, to je moje dítě,“ řekl s úsměvem. Mechanismus funguje od roku 2001 a automaticky zvyšuje důchody podle inflace. Podle Pernese se dřív k tomu přidávala i polovina růstu reálných mezd, což ale předchozí vláda zrušila. „Doufejme, že nová vláda to vrátí,“ dodává.

Bývalý předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes | Rada seniorů

Pernes v souvislosti s podporou od státu upozorňuje na takzvanou superdávku, která od 1. srpna nahradila čtyři předchozí sociální dávky včetně příspěvku a doplatku na bydlení. „Bylo publikováno, že 95 500 lidí nebude novou dávkou ošetřeno. Pokud jsou mezi nimi i důchodci, tak to bude obrovský problém,“ varuje.

Podle Pernese navíc čelí riziku nízkých důchodů i OSVČ, kteří si celý život platili nízké pojistné – pokud nemají naspořeno, může to podle něj být „obrovský problém“.

Navzdory obecnému dojmu počet starobních důchodců v Česku v posledních letech podle Pernese neroste, ale dlouhodobě klesá – podle jeho slov už šestým rokem. Data z ročenky to potvrzují: počet vyplácených starobních důchodů dosáhl vrcholu v roce 2019 a od té doby s výkyvy klesá až na loňských 2 346 030. Za začátkem poklesu vidí Pernes covid – v Česku na něj zemřelo přes 42 tisíc lidí, z toho podle něj 85 procent byli důchodci.

Kde je seniorů nejvíc?

Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírají penzisté v Moravskoslezském kraji – 21 160 Kč, naopak nejnižší v Karlovarském kraji – 20 187 Kč. Nejvíce důchodců má Středočeský kraj (342 927) a Praha (281 487). Nejméně Karlovarský kraj (76 962).

Invalidní důchody

U nejtěžšího, 3. stupně invalidity, jsou nejčastěji nádorová onemocnění (3 494 nových případů loni). U lehčích stupňů (1. a 2.) jde nejčastěji o nemoci pohybového aparátu (přes 6 500 nových případů dohromady).

Dožití důchodců

Senioři se dožívají čím dál vyššího věku. Průměrný věk dožití důchodce byl loni 83,09 let (muži 80,82, ženy 84,82), což je nejvyšší hodnota v historii statistiky. Průměrná doba pobírání starobního důchodu je 24,11 roku.

Čeští důchodci v cizině

Penze míří i za hranice, do zahraničí se loni posílalo 115 631 důchodů pro 111 116 lidí. Za 20 let (2005–2025) jde o víc než trojnásobný nárůst. Nejvíc příjemců je na Slovensku, v Německu a v Polsku. MPSV to vysvětluje jednoduše – jde o důsledek volného pohybu osob, zejména v rámci EU. Důchodové nároky lidí pracujících v zahraničí jsou chráněné tak, aby při migraci za prací nedošlo ke ztrátě získaných dob pojištění.

Video se připravuje ...

Ministr Juchelka v Hráčích: Češi zneužívají ve velkém legálně dávky a kde vezme na důchody.

Zdroj: hrc/ Genlive/Vera Renovica