Pavel sklidil potlesk před rozhlasem a kritizoval Putina: „Zkušenost s počínáním Ruska se opakuje!“

„I když od invaze vojsk Varšavské smlouvy do našich zemí uběhlo už 58 let, trauma ze zrady a také ponížení ze strany našich tehdejších spojenců je v naší společnosti stále hluboce zakořeněné. Jejich tanky tehdy rozbily naděje na uvolnění poměrů a na svobodu si naše země musela počkat dalších 21 let,“ uvedl prezident Petr Pavel v projevu. 

Podle něj bychom měli být vnímavější a citlivější „k agresivním a rozpínavým tendencím dnešního Ruska a snad i odolnější vůči jeho propagandě“. „Bohužel se stále najde mnoho lidí, kteří pro Vladimíra Putina a ruský režim hledají pochopení a ospravedlnění za jeho akce. Tito lidé jsou obvykle obětí manipulací, které, podobně jako v případě událostí 21. srpna, překrucují realitu,“ varoval Pavel.

Pavel: Je v našem zájmu stát po boku Ukrajiny

Invaze měla podle něj mnoho společného s invazí na Ukrajinu před čtyřmi lety. „Obě společnosti se nacházely v období naděje na svobodný rozvoj, obě se chtěly vyvázat z přílišného vlivu Sovětského svazu, respektive Ruska,“ uvedl. Moskva v obou případech porušila mezinárodní právo, aby si silou vynutila sféru svého vlivu, dodal. Obě invaze, plánované původně jako bleskové operace, doprovázela lživá rétorika, uvedl.

„Je zřejmé, že historická zkušenost s počínáním Ruska se opakuje, ale někteří to z různých důvodů nechtějí vidět,“ upozornil Pavel. 

„Na Ukrajině ale Rusko narazilo na nečekaně silný odpor statečných obránců. A zatímco ve zlomeném Československu Sovětský svaz svých cílů dočasně dosáhl, na Ukrajině k nim Rusko dnes není o nic blíže než v únoru 2022, a to i díky vytrvalé solidaritě západních spojenců. To vše, bohužel, za cenu stovek tisíc obětí na lidských životech. Ukrajina už pátým rokem brání nejenom svoji svobodu, ale nepřímo i svobodu a bezpečnost Evropy. Je v našem zájmu stát po jejím boku tak dlouho, jak bude třeba, nejen kvůli její svobodě, ale hlavně pro naši bezpečnou a svobodnou budoucnost,“ podotkl Pavel.

Nezávislá média základním pilířem demokracie

Zastal se i svobody nezávislých médií. „Nezávislá média jsou ale jedním ze základních pilířů nejenom naší, ale jakékoli demokracie. Nedovolme proto, abychom o ně v důsledku jejich postupného rozkladu přišli. Postavme se na jejich obranu, až to budou potřebovat.,“ upozornil prezident.

Pavel také řekl, že Československý rozhlas sehrál v roce 1968 zásadní roli v informování obyvatel o vpádu sovětských vojsk. „Český rozhlas, ale také Česká televize dnes sehrávají zásadní roli v českém mediálním prostoru nejenom v oblasti zpravodajství, ale i investigativy nebo vzdělávání, kultury a sportu,“ dodal. 

Veřejnoprávní média podle něj dnes čelí tlaku na omezení jejich svobody a nezávislosti, byť je plíživější, než jaký představovali rusky hovořící vojáci se samopaly.

„Jsou s námi - buďme s nimi,“ parafrázoval závěrem projevu dobovou výzvu pracovníků rozhlasu Jsme s vámi, buďte s námi.

Národy se tolik nemění! Lidé si s vedením Prahy 1 připomněli oběti okupace

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet, koaliční kabinet schválil v polovině června. Návrh přiznává oběma médiím zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků.

Rozpočty obou institucí se mají snížit proti letošku celkem o 1,4 miliardy korun a podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a propuštění 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. Plán kritizují samotná média, jejich zaměstnanci kvůli němu byli v červnu v jednodenní výstražné stávce. Opozice avizovala, že bude projednávání návrhu ve Sněmovně obstruovat.

Proti zrušení poplatků protestovala i část účastníků dnešního pietního aktu. Na začátku projevů zvedli transparenty s hesly jako Ruce pryč od médií, Poplatky nedáme, Média nepatří politikům či Už zase útočí na rozhlas. Prezidenta uvítal potlesk a pokřik hesla Ať žije Pavel, ale také pískot. Ředitel ČRo René Zavoral v projevu zmínil roli rozhlasu v roce 1968 a jeho obranu jako zdroje informací. „Svoboda a nezávislost je zásadní podmínkou plnění našeho poslání,“ uvedl.

Okamura i Schillerová vypískáni

Šéf Senátu Miloš Vystrčil uvedl, že nezávislá média a odvaha jsou jedním z prvních terčů moci, která chce normalizovat. Vyzval k odvaze a nesklánění páteře.

Následný projev předsedy Parlamentu České republiky Tomia Okamury účastníci narušili pískáním a skandováním ‚Hanba‘. Promluvil o ctění pravdy a demokracie.

„Více než půl století si připomínáme nejen tragédii onoho dne, ale také odvahu obyčejných lidí. Jejich příběhy nám připomínají, že svoboda není samozřejmostí,“ řekl Okamura.

Pískot a skandování doprovázely u Českého rozhlasu i projev místopředsedkyně vlády Schillerové. Premiér Babiš se omluvil kvůli návštěvě jižních Čech.

Babiš: Před 58 lety nastala doba útlaku

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy před 58 lety nastala doba nesvobody a útlaku, ale i statečných lidí, kteří nepřestali bojovat. Na síti X to dnes v den výročí okupace Československa ze srpna 1968 napsal premiér Andrej Babiš (ANO), který byl v období takzvané normalizace členem tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ). Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost, uvedl předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan, který ve svém sdělení zmínil nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.

Lidé by si podle Babiše měli vážit svobody. „Před 58 lety vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa a začala okupace naší země, která trvala více než 20 let. Bylo to období nesvobody, útlaku, ale i obrovských příběhů statečných lidí, kteří po celou dobu za svobodu nepřestali bojovat. Na ty bychom dnes měli vzpomínat především,“ napsal premiér, který byl podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) od roku 1982 také agentem komunistické Státní bezpečnosti (StB). Babiš to ovšem popírá a obrátil se kvůli tomu dříve na slovenskou justici. Slovenské ministerstvo vnitra předloni v říjnu oznámilo, že s Babišem uzavřelo ve věci smír, který následně schválil soud.

Rakušan poukázal na to, že Rusko i dnes usiluje o obsazení jiných zemí. „Pro nás je ruská okupace historií, pro Ukrajince bolestnou přítomností. Díky všem, kteří pomáhají. Je potřeba ukazovat, že jsme se z historie poučili, a dělat všechno pro to, aby se neopakovala. Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost,“ uvedl. Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu, který byl vůdčí silou Varšavské smlouvy.

Poslanec ODS a bývalý premiér Petr Fiala vidí hlavní poučení z okupace v tom, že se Česko znovu nesmí dostat do situace, kdy bude řešit, zda se má bránit, až když budou cizí vojska na jeho území. „O svou bezpečnost se musíme starat mnohem dříve. Dnes to znamená být pevnou součástí Západu, investovat do vlastní obrany, podporovat Ukrajinu a bránit Rusku, aby silou posouvalo hranice svého vlivu směrem do Evropy,“ uvedl na síti X. „Musíme dělat vše pro to, aby se útok proti nám nikomu nevyplatil,“ dodal.

Předseda lidovců Jan Grolich vyjádřil respekt lidem, kteří za normalizace neuhnuli. „Já tu zkoušku podstoupit nemusel a jsem za to vděčný. Jakmile totiž začnete dělat ústupky svědomí, většinou to neskončí u jednoho. Někdo se ke své minulosti dokázal postavit čelem, jiný to nesvede ani po letech,“ napsal na síti X.

Výročí zahájení okupace dnes v řadě měst v Česku připomenou pietní akty. Památku padlých dopoledne uctí představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Zúčastní se prezident Petr Pavel, šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Kvíz: Rok 1968 navždy změnil dějiny naší země. Jak dobře znáte okolnosti srpnové okupace? Plný počet nedají ani pamětníci

Invaze začala v noci na 21. srpna 1968. Vojska z rozhodnutí sovětského vedení obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V celém Československu bylo už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.