Když internet slibuje jednoduché řešení
Představme si Petra. Svůj úvěr už řádně splatil a na půjčku pomalu zapomněl. Na internetu ale narazí na nabídku společnosti, která mu slibuje, že prověří jeho starou smlouvu a zkusí pro něj získat zpět zaplacené úroky. Stačí prý zjistit, jestli poskytovatel při sjednání úvěru nepochybil.
Argument zní lákavě – pokud poskytovatel nedostatečně prověřil, zda Petr bude schopen půjčku splácet, nebo při uzavření smlouvy nesplnil některou ze svých zákonných povinností, může mít Petr důvod se bránit.
V některých případech to skutečně může být relevantní právní argument. Z toho ale neplyne, že každá úvěrová smlouva je vadná nebo že soud automaticky „shodí úroky“. O výsledku rozhodují konkrétní okolnosti případu. Nabídka na vrácení úroků ze starého, již splaceného úvěru proto nemusí znamenat snadno získané peníze. Před podobným krokem je důležité vědět, co přesně bude poskytovatel nebo soud posuzovat a jaká rizika může takový postup přinést.
Napadení smlouvy spustí důkladnou kontrolu vaší žádosti
Pokud se Petr rozhodne úvěrovou smlouvu napadnout, musí počítat s tím, že poskytovatel detailně prověří, jaké údaje při žádosti o úvěr uvedl, a bude na ně nahlížet přísně. Tvrzení „špatně jste posoudili mou úvěruschopnost“ totiž v praxi znamená také „prověřte, co jsem vám v žádosti napsal“.
Nejde přitom jen o zjevnou nepravdu. Problémem může být i nepřesný údaj o příjmech, výdajích nebo dalších závazcích. Trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 trestního zákoníku může být dokonán už samotným uvedením takového údaje – nemusí vzniknout škoda ani nemusí být úvěr vyplacen. Pokud se věcí začne zabývat policie a následně soud, může řízení skončit odsouzením, v praxi typicky podmíněným trestem odnětí svobody.
Důsledky navíc nemusí skončit samotným sporem. Informace o klientech se mezi poskytovateli sdílejí prostřednictvím úvěrových registrů a dalších systémů. Kdo účelově napadá smlouvy nebo při jejich sjednávání uvádí nepravdivé údaje, může se stát nedůvěryhodným klientem nejen pro jednoho poskytovatele, ale napříč úvěrovým trhem. To může zkomplikovat jeho možnost získat další financování.
Kdo ve finále nese riziko?
Na trhu působí právní kanceláře a společnosti nabízející přezkum úvěrových smluv, často s tvrzením, že klienta nic nestojí. Odměnu si přitom zpravidla nárokují z vymožené částky, případně bez ohledu na to, jak případ dopadne. Klient za službu zaplatí, ale pokud poskytovatel v reakci na napadení smlouvy podá trestní oznámení, případné právní a trestní následky už řeší především on. Může být předvolán k výslechu a případně musí svou věc obhajovat i před soudem. V okamžiku, kdy přijde trestní oznámení a soudní řízení, může řada těchto kanceláří dát od klienta rychle ruce pryč.
Pokud klient při sjednávání úvěru uvedl pravdivé a úplné údaje, má samozřejmě právo svou smlouvu napadnout. Riziko ale vždy zůstává na něm, i když původní impuls k napadení smlouvy přišel od poradce. Proto je důležité nevnímat nabídky na „zrušení“ úvěru jako cestu bez rizika. Než se klient do podobného sporu pustí, měl by vědět nejen to, kolik za službu zaplatí, ale také co může následovat, pokud poskytovatel jeho postup odmítne a začne prověřovat okolnosti sjednání úvěru a údaje uvedené v žádosti.
Co si promyslet, než začnete konat?
Než Petr kontaktoval společnost, která mu slibovala vrácení úroků, měl si nejprve poctivě projít, jaké údaje při sjednávání úvěru uvedl, a ověřit, zda byly všechny pravdivé a úplné. Napadením smlouvy totiž může dojít k přezkoumání těchto údajů a Petr by se tak mohl dostat do problémů i kvůli tomu, co sám v původní žádosti uvedl.
Do podobné situace se ale může dostat i člověk, který svůj úvěr ještě nesplatil a začíná mít problémy se splácením. V takovém případě může nejprve kontaktovat společnost, u které má půjčku, a zjistit, jaké možnosti nabízí. V závislosti na situaci může jít například o úpravu výše splátek, změnu splátkového režimu, restrukturalizaci nebo refinancování. V některých případech může dávat smysl také předčasné splacení.
Důležité je proto vědět, s kým své finance řešíte. U poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů si lze ověřit, zda mají potřebné oprávnění od České národní banky. Pokud pak klient zvažuje napadení své smlouvy, měl by si ještě předtím poctivě projít, co v původní žádosti uvedl. Napadení smlouvy totiž může vyvolat přezkum poskytnutých údajů.
