Do občanského zákoníku míří novinka: Náhrada škody za AI? Advokát vysvětlil, co to znamená
Debata po posledním zasedání kabinetu Andreje Babiše (ANO) se točila hlavně kolem sucha. Ministři ale na prvním jednání po vládních prázdninách schválili i další materiály, které si zaslouží pozornost. Třeba novelu občanského zákona, která mění definici toho, co je považováno za výrobek. Nově pod to budou spadat i digitální technologie včetně umělé inteligence. Co to v praxi bude znamenat? To Blesku vysvětlil Jaroslav Kuba, advokát ze společnosti Rödl.
Novela vznikla kvůli nutnosti zařadit do českého práva evropskou směrnici z roku 2024 o odpovědnosti za vadné výrobky. Ta nahrazuje jinou, téměř 40 let starou směrnici, která už neodpovídala současné digitální době.
Dosud digitální technologie za výrobek považovány nebyly, tudíž u nich ani neplatila klasická pravidla týkající se vad. Ta jsou v kostce tato – občanský zákoník za vadu označuje nedostatek bezpečnosti; pokud se člověk setká s vadným výrobkem, má právo u výrobce žádat náhradu škody.
Podle Kuby se jedná o tzv. objektivní odpovědnost. „Tedy nezávislou na zavinění – poškozený nemusí prokazovat, že výrobce něco zanedbal, musí ale prokázat existenci vady výrobku, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi,“ vysvětluje advokát.
Je to samozřejmě trochu složitější, občanský zákoník zdůrazňuje, že právo na náhradu škody v určitých situacích neplatí, například tehdy, když vada vznikne používáním výrobku v rozporu s manuálem nebo pokud výrobek byl po koupi nějakým způsobem upraven.
To už jsou ale detaily. Klíčové je, že novela tento rámec zachovává a nově jej přizpůsobuje digitálním výrobkům. „Za ‚výrobek‘ se dle novely výslovně považuje i software, tedy i systémy umělé inteligence, a to bez ohledu na to, zda běží v zařízení, v cloudu nebo je poskytován jako služba,“ říká Kuba.
Zákon podle něj navíc počítá s tím, že se AI po uvedení na trh dál mění. „Při posuzování vadnosti se zohledňuje schopnost výrobku učit se a získávat nové vlastnosti, i jeho slabiny v kybernetické bezpečnosti,“ podotýká advokát.
Zásadní změna v dokazování
Nejde přitom jen o nové vymezení pojmů. Zásadní je podle Kuby změna v dokazování. „Je-li prokázání vady nebo příčinné souvislosti pro poškozeného nepřiměřeně obtížné kvůli technické či vědecké složitosti, soud je nově bude za určitých okolností předpokládat,“ vysvětluje.
Právě tato důkazní nouze byla podle něj u AI překážkou. Protože jak lze zjistit, že model odpověděl tak, jak odpověděl? Jen velmi těžko, spíš vůbec. A technologičtí giganti typu OpenAI nebo Meta, miliardové korporace se sídlem za oceánem, které za AI stojí, v tomto ohledu nejsou příliš vstřícné.
Výrobce se podle Kuby také nově nezbaví odpovědnosti tvrzením, že vada vznikla až po uvedení na trh, pokud ji způsobila aktualizace softwaru nebo naopak chybějící bezpečnostní aktualizace. „Nově se výslovně hradí i poškození nebo ztráta dat a ruší se dosavadní ‚spoluúčast‘ ve výši 500 eur u škody na věci,“ popisuje další změnu advokát.
Záleží na škodě
Znamená tedy přijetí novely, že lidé se budou moci bránit, když jim AI poradí nějakou pitomost? Třeba když na její radu špatně investují peníze, o které pak přijdou? Podle Kuby ne tak zcela.
„Novela omezuje škodu pouze pro fyzické osoby, a kromě zmíněné ztráty dat jen na případy usmrcení a újmy na zdraví, či poškození věci. Tedy, na finanční ztrátu ze špatné rady novela nedopadá,“ podotýká advokát.
Jedním dechem ale dodává, že to neznamená, že v jiných případech se nebude možné odpovědnosti za škodu domáhat vůbec. Jen to půjde podle odlišných pravidel a zpravidla složitějším způsobem. „Celkově lze říci, že ve vztahu ke škodám způsobeným umělou inteligencí nebude novela nejspíše představovat příliš významnou změnu,“ shrnuje Kuba.
EU chtěla ještě další směrnici
Zároveň není jisté, že nová úprava projde tak, jak ji schválila vláda. Teď míří do parlamentu, kde může projít ještě změnami. „Novela by měla být přijata tak, aby byla účinná od 9. prosince 2026, nicméně nebývá výjimkou, když jsou tyto termíny překročeny,“ připomíná advokát.
Zajímavé rovněž je, že Evropská unie původně pro odpovědnost za umělou inteligenci chystala zcela samostatnou směrnici, která byla navržená právě společně s touto směrnicí o vadných výrobcích. Nakonec však byla stažena.
„Odpovědnost za škody způsobené umělou inteligencí se tak bude řešit kombinací pravidel o vadných výrobcích a obecné národní úpravy náhrady škody,“ konstatuje advokát.























Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.