Video se připravuje ...
Šéf úřadu práce v Blesku nejen o nezaměstnanosti: Nabízíme i kurzy na pilota dronů!
Věková diskriminace na trhu práce: Začíná už od 40 let! Rozeslali do firem 4000 životopisů
Věková diskriminace se na trhu práce projevuje mnohem dříve, než si většina z nás myslí. Nový výzkum Masarykovy univerzity (MUNI) a ombudsmanky ukázal, že šance na pozitivní reakci zaměstnavatele klesá už po čtyřicítce. Výsledky překvapily i samotné vědce. A co je horší – diskriminaci v praxi skoro nejde prokázat ani se jí bránit.
Rovnou do praxe, nikoliv dotazníkem ani průzkumem – tak výzkumníci z MUNI a kanceláře ombudsmanky diskriminaci zjišťovali. Rozeslali přes čtyři tisíce fiktivních životopisů na reálné inzeráty zveřejněné v databázi Úřadu práce. Všechny životopisy odpovídaly požadavkům inzerátu. Sledovali jediné – zda zaměstnavatel odpoví pozitivně, tedy pozve uchazeče na pohovor nebo ho vyzve k dalšímu kontaktu.
A výsledky? Jsou jednoznačné. Uchazeči ve věku 40–44 let dostali pozitivní odpověď v 28,9 procentech případů. U uchazečů ve věku 51–55 let to bylo ještě o něco méně, 26,1 procenta. Podle zprávy mapující výzkum snižuje každý další rok věku šanci na odpověď o 0,3 procentního bodu.
„Věková diskriminace v předdůchodovém věku je velmi dobře dokumentovaná. Zajímalo nás, jestli nenastupuje už dříve – ve středním věku,“ vysvětlil Blesku ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity a jeden z autorů studie. „Detekovaná diskriminace již od 40 let pro mě trochu překvapivá je. Očekávali jsme její nástup až v trochu vyšším věku,“ dodal. Diskriminace se přitom projevuje napříč většinou odvětví a profesí. Výjimkou je pouze zdravotnictví a sociální péče.
Zákon na praxi nestačí
Věková diskriminace při přijímání do zaměstnání je v Česku zákonem zakázána. Zaměstnavatel by dokonce neměl rok narození uchazeče ani zjišťovat. Jenže věk lze ze životopisu odhadnout poměrně snadno, i když není uveden. Třeba podle data ukončení studia. V případě, že by uchazeč pojal podezření, že ho odmítli kvůli věku, prokázat to je skoro nemožné.
„Zaměstnavatelé jen zcela výjimečně sdělují uchazečům, jejichž životopisy vyřadili, důvody svého rozhodnutí,“ upozorňuje výzkumná zpráva. Takzvaný ghosting, kdy zaměstnavatel neodpoví vůbec, je přitom běžnou praxí.
Mikula upozorňuje, že ani legislativní řešení není jednoduché. „Pokud by uchazeči například nesměli věk v CV ani naznačovat, potom by je diskriminující zaměstnavatel odmítl až po osobním kontaktu,“ řekl Blesku. Zákon ale podle něj může hrát roli i nepřímo – jako společenská norma, která jasně říká, že diskriminovat se nesmí.
Co říká ombudsman
Zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm upozorňuje, že diskriminace na trhu práce poškozuje celou společnost. „Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu,“ říká v tiskové zprávě.
„Pokud se ale zaměstnavatel rozhodne pro diskriminující postup, je jen velmi obtížné mu v tom zamezit,“ přiznává Schorm. Diskriminace přitom mnohdy není motivována zlým úmyslem. Jde často o opomenutí či neznalost. Ombudsman proto vydal pro zaměstnavatele doporučení, jak se diskriminaci vyhnout.
Schorm usiluje i o změnu zákonů. „O úpravu zákonů, která by lidem poskytovala lepší ochranu před diskriminací, se zasazujeme dlouhodobě. Chceme, aby bylo snazší diskriminaci u soudu prokázat a aby lidem v cestě ke spravedlnosti nestály vysoké soudní poplatky,“ napsal Blesku. Ombudsman se podle něj připravuje i na zapojení do přípravy mezinárodní Úmluvy na ochranu starších lidí, která vzniká na půdě OSN.
Úřad práce: Víme o tom, pracujeme na tom
Výsledky výzkumu nepřekvapily ani úřad práce. „Zveřejněná vědecká zjištění korespondují s dlouhodobými poznatky úřadu práce,“ řekla Blesku mluvčí Jaroslava Balleková. Od roku 2023 proto ÚP provozuje projekt Věk není překážkou pro uchazeče od 55 let – nabízí rekvalifikace a poradenství. Zároveň s ním běží i projekt Nová etapa zaměřený přímo na skupinu 40–54 let.
„Tito lidé se ocitají pod tzv. skleněným stropem, kdy je zřejmé, že právě věk brání této věkové skupině uspět na trhu práce,“ vysvětlila Balleková. ÚP k tomu uzavřel memorandum s katedrou personalistiky Vysoké školy ekonomické – společně se zaměří na oslovování zaměstnavatelů a změnu jejich pohledu na starší uchazeče.
Data ÚP přitom ukazují, jak moc se situace s věkem zhoršuje. Zatímco člověk do 34 let hledá práci průměrně 275 dní, ve věkové skupině 45–54 let je to už 555 dní. Lidé nad 55 let čekají v průměru 777 dní, tedy více než dva roky. A přesto se nevzdávají: věková skupina 55–64 let tvořila desetinu všech účastníků vzdělávacích aktivit ÚP. Nejčastěji se učili umělou inteligenci a digitální dovednosti.
Co dělat, když máte podezření na diskriminaci?
Pokud máte pocit, že vás zaměstnavatel odmítl kvůli věku, máte tři možnosti. Obrátit se na ombudsmana – zdarma, rychle, ale bez možnosti vymáhat. Podat podnět inspektorátu práce – ten může zaměstnavateli uložit pokutu až milion korun, ale nemůže ho přimět, aby vás přijal. Nebo podat antidiskriminační žalobu – nejsilnější nástroj, ale nejdražší a může se táhnout roky.
„V případech, kdy k diskriminaci dojde, je vždy důležité pokusit se shromáždit důkazy – e-mailovou komunikaci, inzerát, pozvánky na pohovor nebo jiná svědectví," radí Schorm. „Důležité je nebát se nebo nestydět se říct si o pomoc.“
Témata:
Související
To je novinka? Pamatuji si výrok jednoho ředitele banky, který veřejně prohlásil, že si nedokáže představit ženu po 40-tce s návaly do hlavy na přepážce. A to už je hezkých pár let.