Hvězdy Páralových (†94) erotorománů Žilková a Homolová: Mokrý sex s Bartoškou a tovární chtíč

Homolová a Bartoška ve filmu Katapult

Autor: abl

S Vladimírem Páralem jsem se osobně nikdy nesetkala, ale jeho tvorbu jsem vnímala. Na Kladně jsem totiž hrála v jeho divadelní hře Romeo & Julie 2300. Vzpomínám si na to i po čtyřiceti letech velmi živě, protože jsme z toho textu byli všichni nešťastní – to se jednoduše nedalo hrát. Dialogy byly sestavené z těžko zapamatovatelných scifi novotvarů. Doteď si ten nesmyslný text pamatuji: „Vrtul Bušo Dihaš Kliha!“ Měli jsme se podle scénáře hádat u stanu a zvedat hlas, ale naučit se to bylo utrpení. Hru jsme považovali za blábol a hrát ji pro nás bylo utrpením. Chudák Míša Dolinová z toho měla obrovské nervy, protože přišla do divadla a hned musela jít kozy ven.

Jinak jsem se objevila ještě ve filmové adaptaci jeho románu Katapult, kde jsem měla vteřinku s Jiřím Bartoškou. K té milostné scéně se váže hezká historka. Měli jsme předstírat, že souložíme, a řešilo se, jak to udělat. Režisér Jaromil Jireš trval na tom, abych se svlékla, což jsem rázně odmítla. Vymysleli tedy kompromis: Jirku položili na záda, já si na něj sedla jako na koníčka a kamera nás snímala přes zrcadlo, přičemž tam, kde jsem měla kalhotky, dali kytku.

A co s podprsenkou? Řekla jsem si: „Já prostě ty kozy nevyndám ani omylem, nepovažuji to za nutné.“ Když po mně Jirka v té scéně jel na prsa a říkal: „Sundej si podprsenku,“ vymyslela jsem z fleku větu: „Za přírodní krásy by byl příplatek.“ Tím jsem se svlékání vyhnula a ve filmu to nakonec zůstalo.

Točili jsme v podkroví jednoho hotelu v Jevanech a bylo tam příšerné vedro, snad šílených čtyřicet stupňů. Když režisér scénu připravoval, dává mi pokyny: „Sedni si na něj, jdi kousek dopředu, kousek dozadu. Ne teď koncentrovat.“ Takže jsem tam po Jirkovi chvíli rejtovala. Režisér pak zavelel: „Tak slezte dolů, my to připravíme a natočíme.“ Vtom měl Jirka úplně mokré slipy a před celým štábem prohlásil: „Homolová se buď pochcala, nebo udělala, já jsem celej mokrej!“

Vladimír Páral a Veronika Žilková

Autor: Blesk:Jiří Rubeš

„Vladimír Páral je pro mě zakázaná literatura mého dospívání. Neučili jsme se o něm ve škole a knížky mi dával číst brácha. Pro mě to byl vždycky takový drsný sever – kombinace průmyslu, fabriky a sexu. Šlo o erotiku bez příkras a bez iluzí, odehrávající se v prostředí chemických závodů a továrních hal. Myslím si, že to severočeské průmyslové prostředí je v jeho podání nabité sexem mnohem víc než třeba jakékoli povídky z jižních Čech.V české literatuře je Páral nepostradatelný. Obrovskou radost jsem měla, když jsem si mohla zahrát ve filmové adaptaci jeho románu Milenci a vrazi. Hrála jsem tam podnikovou lékařku, takovou nadrženou starou pannu. Chodí k ní mladí, zdatní chemici, z kterých se jí zatočí hlava, a pak prožije neuvěřitelný sex na skládce mezi rajčatama. Byla to sice menší role, ale patří k mému osobnímu zlatému fondu a dodnes na ni neuvěřitelně ráda vzpomínám.“

Vladimír Páral

Autor: Blesk:Jiří Černohorský

Za socialismu se stály fronty na Hrabala a Párala. Já byl tým Hrabal. Ale Páralovu živočišnost, humor a vypravěčskou energii jsme měli rádi taky. Kundera byl tehdy někde výš, dál, intelektuálně téměř nedostupný. Páral byl mnohem víc „mezi lidmi“ — tělo, vztahy, práce, touha, ironie, život. Po revoluci se ještě snažil nastartovat novou kariéru a někdy sklouzl do trochu příliš devadesátkového erotična. Ale i to k němu vlastně patřilo. Páral nikdy nebyl asketa. Žil stejně výrazně, jako psal. Měl jsem to štěstí, že jsme spolu několikrát mluvili. A nakonec jsme našli i společnou vášeň: Mariánské Lázně. Nedotkl se světové nesmrtelnosti tak jako Kundera a není pro cizince synonymem české literatury jako Hrabal. Ale byl to velký český spisovatel. A jeden z těch, jejichž knihy měly vlastní tep. To není málo.

Richard Sacher a Vladimír Páral

Autor: abl

„Vaše TROJKA je skvělá megaoriginální studie milostného trojúhelníku! Váš Vladimír Páral“

Tuhle SMS mi poslal spisovatel Vladimír Páral 8. dubna 2014 poté, co si přečetl moji desátou knihu Trojka. Za několik dní byl hostem oslavy mých 40. narozenin v klubu Solidní jistota (viz foto). V minulosti jsme spolu zažili spoustu legrace nejen na našich společných akcích, ale i na večírcích, kam jsme byli zváni. Odmoderoval jsem s ním několik besed, pokaždé tam panovala skvělá atmosféra. Vladimír Páral byl výraznou a současně svéráznou osobností, která uměla zpestřit každou společenskou událost svými hláškami a jadrným humorem. Jsem vděčný za to, že jsme se znali a že jsme toho nemálo zažili.

Kateřina Macháčková

Autor: Blesk:Czech News Center / Pavel Machan

"S Vladimírem Páralem jsme se setkali, když jsme točili s Jirkou Bartoškou film Katapult podle jeho románu. Hodně to setkání s oběma a režisérem Jaromilem Jirešem pro mne znamenalo. Mimochodem, původně se hlavní hrdina při skoku z balkonu zabil. To nevyhovovalo, tak se konec přetáčel."

Fotogalerie

36 fotografií

Vladimír Páral a Jaroslav Beneš

Autor: Jaroslav Beneš