Šéf Vojenského zpravodajství exkluzivně v Hráčích: Česku hrozil vyšší stupeň nebezpečí!
Česko patří mezi nejbezpečnější země Evropy. Přesto bezpečnostní složky v uplynulém roce opakovaně zvažovaly zvýšení stupně ohrožení terorismem. V exkluzivním rozhovoru pro pořad Hráči to uvedl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Co k tomu vedlo a proč nakonec vláda ponechala varování na stávajícím stupni B?
Bartovský reagoval mimo jiné na červencový útok v Berlíně z minulého týdne, při němž útočník – islamista s německým občanstvím - pobodal několik lidí. Právě podobné incidenty znovu otevírají otázku, jak připravené je Česko na případnou teroristickou hrozbu. „Česká republika je i podle mezinárodních indexů jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě. K tomuto okamžiku navíc žádná z českých bezpečnostních složek neeviduje informace, které by naznačovaly, že bychom měli očekávat něco podobného, jako se stalo nedávno v Německu,“ uklidňuje. Přesto připouští, že všechny tři české zpravodajské služby se v minulosti zabývaly případy, které mohly vést k radikalizaci.
Nebezpečný je útok stejně jako panika
Bartovský také prozradil, že Česko stálo v uplynulém období na prahu zvýšení stupně nebezpečí ohrožení terorismem.
„V posledním minimálně 1 roce došlo opakovaně k zvažování a k návrhům zvýšení stupně ohrožení z toho stupně B na stupeň vyšší,“ reagoval ve studiu Hráčů. K žádnému zvýšení stupně nebezpečí ale vláda ať už Petra Fialy (ODS), tak aní Andreje Babiše zatím nepřistoupila, a v Česku tak i nadále platí stupeň ohrožení, na úrovní B – tedy mírné ohrožení.
„Děje se to (tyto diskuse – pozn. red.) zejména v obdobích, kdy očekáváme větší riziko mimořádných událostí nebo incidentů. Typicky jde o Vánoce nebo velikonoční svátky, kdy se na veřejných místech shromažďuje velké množství lidí,“ uvedl šéf VZ. Podle něho je právě chování davu lidí v nějaké složité situaci důležitým aspektem celé hrozby. „Případný útok by mohl mít mnohem vážnější následky nejen kvůli samotnému útoku, ale i kvůli následné panice. Vzpomínám si, že jsme byli s dětmi na vánočních trzích v Praze a zůstali jsme v jedné ulici úplně zablokovaní. Stačil by výbuch propanbutanové lahve u stánku s občerstvením a následná panika by mohla způsobit tragédii,“ popsal i vlastní zkušenost.
Vláda nakonec urgenci tajných služeb nevyslechla. Chyběly jí k tomu prý konkrétní zpravodajské informace. Bartovský zpětně chápe, proč to tak dopadlo, i když by sám byl opatrnější. „Pokud bychom chtěli stupeň zvýšit, měli bychom mít opravdu významné informace o tom, že se něco připravuje nebo že existuje konkrétní hrozba. Taková opatření navíc stojí značné peníze ze státního rozpočtu, takže je potřeba hledat rovnováhu mezi prevencí a reálnou mírou rizika,“ vysvětlil.
Ředitel Vojenského zpravodajství také připouští, že tam šlo o nesoulad optik Samotní zpravodajci bývají při hodnocení rizik opatrnější než politici. „My jsme s kolegy z BIS i z ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace - pozn. redakce) většinou zajedno. Máme tendenci, lidově řečeno, slyšet trávu růst. Raději doporučíme preventivní opatření, než abychom později čelili situaci, kdy se něco stane,“ řekl Bartovský. Podle něj přitom nemusí jít vždy o celostátní zpřísnění bezpečnostních opatření. Smysl mohou mít i krátkodobá preventivní opatření při velkých akcích nebo v obdobích zvýšeného rizika.
Ze stupně B na stupeň C
Česko je od loňského roku, kdy byla tato škála ohrožení terorismem zavedena, na stupni B, tedy na mírném stupni ohrožení terorismem. Čtyřstupňový systém (A až D) schvaluje vláda na návrh ministra vnitra, který vychází z hodnocení Společné zpravodajské skupiny sdružující bezpečnostní a zpravodajské složky. Stupeň B znamená, že neexistují informace o konkrétním připravovaném útoku v Česku, bezpečnostní situace ale vyžaduje zvýšenou ostražitost. Stupeň C naopak znamená „značné ohrožení terorismem“ a musí vyplývat z konkrétní informace. Bezpečnostní složky by pak přešly do pohotovosti a byly připraveny bezprostředně reagovat.
Petr Bartovský se narodil v červnu roku 1973. Vystudoval vojenskou školu pozemního vojska ve Výškově, roku 2015 pak absolvoval studijní program MPA na CEVRO institutu a 2016 kurz Generálního štábu Vojenského zpravodajství. Kariéru zahájil v Armádě ČR, roku 2001 byl přeložen k tehdejšímu Vojenskému obrannému zpravodajství, tam působil jako ředitel odboru, pak ředitel úřadu. Roku 2024 se stal ředitelem Vojenského zpravodajství. Je nositelem mnoha vyznamenání, baví ho turistika, historie a střelba. Je rozvedený, má tři děti.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají
00:00 - 09:34 O tom, jak bezpečno je v Česku a kdy se zvažovalo zvýšení stupně nebezpečí.
09:35 - 15:13 O koexistenci s BIS i o tom, kdy si mohou lidově řečeno "lézt do zelí".
15:14 - 24:40 O tom, jak vypadají dezinformační a informační kampaně, které vedou Rusko a Ukrajina, a jaký mají účel.
24:41 - 29:28 O tom, jaké nebezpečí představuje Rusko po skončení válečného konfliktu s Ukrajinou.
29:29 - 32:18 O tom, jestli je bezpečnostním ohrožením fakt, že současný kabinet mírní výdaje na pomoc Ukrajině.
32:19 - 39:55 O financování Vojenského zpravodajství i o tom, kdy znovu začnou vydávat výroční zprávu.
39:56 - 47:55 O scénáři Day After a o tom, kolik mužů by se z ukrajinské fronty mohlo přesouvat do Česka.
47:56 - 51:02 O tom, jak současní vrcholní představitelé USA ovlivňují bezpečnost ve světě.
51:03 - 55:16 Nové poznatky z teroristického útoku propalestinských aktivistů v Pardubicích.
55:17 - 1:00:34 O tom, jak vypadá nábor do Vojenského zpravodajství a na čem kandidáti často pohoří.
1:00:35 - 01:07:44 O jeho vlastní kariéře ve zpravodajské službě i o tom, čím vším si musel projít.
01:07:45 - 01:11:01 O odchodu gen. Koudelky z BIS i o tom, zda by měl dostat nárok ovlivňovat, kdo přijde po něm.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat i v létě! A to každé druhé pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Nejdříve zavřít Schengen a pak okamžitě Babiše!😂