Zemřel Milan Knížák (†86), někdejší šéf Národní galerie. „Sbohem, pane profesore,“ napsal Macinka

Milan Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity byly široké, zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. 

O jeho úmrtí informoval v neděli vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Informaci potvrdil ČTK. 

Knížák stál u zrodu českého undergroundu a po změně režimu byl rektorem pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a několik let vedl Národní galerii (NG). Profesor, který řídil Ateliér intermediální tvorby AVU, se v minulosti pokoušel prosadit i v politice.

V širší známost veřejnosti vešel Knížák v době, kdy řídil NG (1999 až 2011). Jeho éru vedle úspěchů provázely i konflikty. Podařilo se mu vyrovnat deficitní hospodaření, zasloužil se o zvládnutí následků povodní v roce 2002 či o rozšíření galerie o další prostory.

Část odborné veřejnosti byla ale k jeho způsobu řízení NG kritická. K výtkám patřilo omezení výstavní činnosti, autoritativní řízení, údajné protěžování některých umělců či nedostatečná spolupráce se zahraničím.

Zemřel Milan Knížák. | Blesk:Pecak

Evergreenem se pak stal Knížákův spor s pozdějším šéfem NG Jiřím Fajtem. V roce 2015 napsal Knížák v otevřeném dopise tehdejšímu ministru kultury Danielu Hermanovi, aby Fajta z čela NG odvolal. Tvrdil, že Fajt nerozumí provozu muzea umění, zbavuje se dlouholetých pracovníků a galerii zadlužuje. Fajt patřil ke Knížákovým velkým kritikům, jejich spory skončily u soudu. Ústavní soud v roce 2018 zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti NG zruinoval.

Slova chvály si Knížák vysloužil za své působení ve funkci rektora AVU. Do čela školy byl zvolen aklamací v roce 1990 a ve funkci zůstal až do ledna 1997. Na akademii přinesl nové impulzy a otevřel ji světu. Také celých 25 let vedl Ateliér intermediální tvorby, který založil. K jeho studentům patřili například Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová nebo Milan Mikuláštík. V roce 2015 ale Knížák neuspěl u konkurzu, který se na místo vedoucího ateliéru konal. Mezi jeho studenty to vyvolalo bouři nevole.

Zemřel Milan Knížák. | Blesk:sken papír

Příznivec Klause, Zemana i Pavla kritizoval

Umělec byl znám jako příznivec ODS (v roce 1998 za ni neúspěšně kandidoval do Senátu) a bývalého prezidenta Václava Klause. Naopak s jeho nástupcem Milošem Zemanem se v minulosti dostal do konfliktu.

Například v roce 1996, kdy byl tehdejší předseda ČSSD Zeman zvolen šéfem Poslanecké sněmovny, mu zaslal dopis, ve kterém mimo jiné stálo: „Vaše způsoby, vaše nezamaskovatelná touha po moci mne děsí. Pociťuji tuto situaci jako osobní křivdu“. Kriticky se vyjadřoval i k současnému prezidentovi Petru Pavlovi.

Václav Havel se podle Knížáka „dobře hodil k Sametové revoluci, poněvadž působil jako kontrast k bolševickým potentátům“. Podle Knížáka se ale Havlovi „zalíbilo být prezidentem, jezdit po světě a tvářit se důležitě“. Kritický je k současné vládní koalici i k hnutí ANO. „Nečeká nás zářivá budoucnost. Letošní rok završený volbami nenabízí řešení. Není koho volit,“ píše na svých stránkách.

Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Studoval na Vysoké pedagogické škole, na AVU a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, svá studia však nedokončil. Až v letech 1997 až 1998 absolvoval doktorandské studium na AVU. Na přelomu 60. a 70. let byl Knížák znám jako zakladatel Klubu Aktual a stejnojmenné beatové skupiny. Ta je považována za jednu z nejvýznamnějších undergroundových kapel komunistického režimu.

Přednášel v USA

V letech 1968 až 1969 přednášel na dvou univerzitách v USA. Byl také příznivcem mezinárodního hnutí výtvarníků Fluxus, jehož akcí se zúčastnil zejména při svém pobytu v USA a které vzniklo na principech dadaismu, kdy názor či postoj umělce byl důležitější než tradiční výstava. Oblíbené prostředky byly proto akce, happening, instalace, performance, objekt, hudba, zvuk, vůně, vizuální představa či jen prožitek.

Do roku 1970 vykonával Knížák různá příležitostná zaměstnání, poté působil jako samostatný umělec.

Nepřítel státu

V 80. letech znovu přednášel v zahraničí, v Hamburku a v Salcburku. Za normalizace byl šikanován policií, několikrát zadržen a jako „nepřítel státu“ opakovaně skončil ve vězení.

Knížák vystavoval v tuzemsku, v Evropě, v USA, Japonsku, Kanadě i Austrálii. Jeho dílo je zastoupeno v Muzeu moderního umění v New Yorku, britské Tate Gallery, francouzském The Centre Pompidou a dalších institucích. Je autorem básní, vydal desítky knih, katalogů a hudebních nosičů. Jako sběratel loutek je autorem Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku. Za svoji práci získal řadu ocenění, mimo jiné medaili Za zásluhy (2010).

Video se připravuje ...

Milan Knížák v Institutu Václava Klause

Zdroj: Lukáš Červený