Video se připravuje ...
Nejlepší nápoj do veder? Domácí limonády podle Margit Slimákové
Problémy s fotosyntézou, padání listů i plodů: Vlny veder poškodí i zemědělce
Současná vedra nesnášejí zemědělské plodiny na polích či trvalé kultury dobře; kdyby aspoň přišla až později v červenci či v srpnu, napáchaly by méně škody než teď. Navíc jak ukazuje web Vlny veder, extrémní teploty se kumulují několikátým dnem do jevu nazývaného horká vlna. Rostliny podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe takové teploty přežijí, ale musejí tomu věnovat značné úsilí, což se projeví na kvalitě i kvantitě produkce. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl ČTK.
Kdyby přišla vedra těsně před žněmi či při nich, zemědělcům by toto počasí tolik nevadilo, protože by nemuseli obilí dosušovat. Nyní se však ještě v mnohých oblastech plní zrno, ale rostlina není schopná kvůli vysokým teplotám ani efektivně projít procesem fotosyntézy, často je navíc v extrémním stresu suchem. „Takže nemá z čeho zrno plnit. Kvůli vysoké teplotě navíc extrémně rychle probíhají fenologické fáze a dá se říci, že rostlina stárne. Další reakcí je opadávání listů, což rostlině šetří vodu, ale ztrácí zelenou plochu pro fotosyntézu. U řepky překotně dozrávají šešule. To vše bude mít dopad do velikosti výnosu,“ řekl Trnka.
Pšenici s nadsázkou označuje za kaktus mezi obilovinami, je schopná tolerovat velké horko i sucho, ale s pochopitelným dopadem do výnosu. „Španělská pšenice může dát dvě tuny na hektar, při dobrém roce na Hané deset tun. Jenže zemědělec je placený za výnos, takže mu současné počasí škodí a těžko může pšenici něčím nahradit,“ řekl Trnka.
Postižené jsou i pícniny, které jsou po první seči. Tím jsou relativně zranitelné a potřebovaly by vláhu k regeneraci, ale nemají ji kde brát. Už první seč byla mnohde poznamenaná suchem a nynější podmínky budou mít dopady i do té druhé.
Trvalé kultury, jako jsou ovocné sady a vinice, také nejsou podle Trnky z této teploty nadšené. „Mnohé jsou na vrcholu svého růstu, přičemž ideální teploty pro fotosyntézu jsou mezi 20 a 25 stupni. V teplotách přes 30 stupňů jsou fyziologické náklady na udržení fotosyntetického aparátu velmi vysoké a čím víc rostou, tím se čistý výtěžek fotosyntézy blíží nule. Navíc vysoké teploty poškozují fotosyntetický aparát a rostlina jej musí opravit. Proto neprodukuje, co od ní očekáváme,“ vysvětlil Trnka.
Ovoce nyní překotně dozrává a může se stát, že strom předčasně shodí plody, aby přežil. „Záleží také na tom, kde se stromy nacházejí. Někde si ještě mohou v hloubce na vláhu sáhnout, na sušších stanovištích jsou na tom špatně,“ míní Trnka.
Podle Trnky se zemědělci snaží diverzifikovat pěstované plodiny, aby eliminovali riziko výkyvů počasí. Mnohde mají na polích čirok, sóju, na Vysočině kukuřici, ale neomezené možnosti nemají. „Podívejme se, jak vypadají pole v létě v Itálii, Španělsku či Chorvatsku, kde tyto teploty zažívají běžně. Pokud tam nejsou závlahy, pole zejí prázdnotou. Je zřejmé, že aktuální počasí bude mít určitě negativní dopad do výnosů a vzhledem k průběhu letošní sezony zemědělci opravdu moc důvodů k radosti nemají,“ řekl Trnka.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.