Na typu tuku záleží více než na množství
Lékaři již delší dobu vědí, že strava s vysokým obsahem tuku může zvyšovat riziko vzniku duktálního adenokarcinomu pankreatu. Dosud však nebylo jasné, zda se účinky liší podle toho, z jakého zdroje tyto tuky pocházejí. Výzkumný tým se proto rozhodl otestovat vliv různých druhů tuků na laboratorních myších, u kterých byl navozen genetický sklon k tomuto onemocnění. Zvířata dostávala stravu se stejným množstvím kalorií, rozdíl byl pouze v typu podávaného tuku. Závěry studie ukázaly, že dopad jednotlivých mastných kyselin na rozvoj nemoci se zásadně liší.
Překvapení u kyseliny olejové
Nejvíce překvapivým zjištěním byl vliv mononenasycených mastných kyselin (MUFA), konkrétně kyseliny olejové. Ta je hlavní složkou například olivového oleje a bývá velmi často spojována s prospěšnými účinky pro kardiovaskulární systém.
V případě slinivky břišní ale vědci zaznamenali opačný efekt. Ukázalo se, že strava bohatá na kyselinu olejovou urychluje tvorbu nádorů. Důvodem je skutečnost, že tyto tuky zabudované do buněk fungují jako buněčný štít. Chrání totiž rakovinné buňky před procesem zvaným feroptóza – přirozeným typem buněčné smrti, při kterém by se jinak poškozená buňka vlivem vnitřní oxidace zničila sama.
Ochranný vliv vlašských ořechů a ryb
Naopak strava bohatá na polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), které nacházíme hojně v tučných mořských rybách, lněném semínku nebo vlašských ořeších, měla ochranný efekt. Nádory u myší krmených touto dietou rostly mnohem pomaleji. Polynenasycené tuky po zabudování do buněčných stěn zvyšují jejich citlivost vůči oxidaci. Rakovinné buňky se tak stávají zranitelnějšími a snadněji podléhají feroptóze a zanikají.
Co to znamená pro člověka?
Ačkoliv výzkum probíhal primárně na zvířecích modelech, vědci svá zjištění ověřili i na datech od lidských pacientů. Potvrdilo se, že vyšší poměr polynenasycených tuků vůči mononenasyceným v krevním oběhu je u lidí skutečně spojen se změnou rizika rozvoje rakoviny slinivky. Tato studie vyzdvihuje význam takzvané „precizní výživy“. Ukazuje se, že neexistuje univerzální pravidlo, podle kterého by byl jeden typ rostlinného oleje vhodný jako stoprocentní prevence všech nemocí.
Tipy pro vyvážený jídelníček
Pestrost je klíčem: Ačkoliv je olivový olej výborný pro zdraví srdce a cév, neměl by být jediným zdrojem tuku ve vaší stravě. Zkuste tuky střídat.
Nezapomínejte na omega-3: Pravidelně zařazujte do jídelníčku zdroje polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Patří sem tučné mořské ryby (losos, makrela), vlašské ořechy, chia nebo lněná semínka.
Zlatá střední cesta: Vyhýbejte se extrémům v dietách a dbejte na to, aby vaše strava byla vyvážená a obsahovala dostatek zeleniny, vlákniny i zdravých tuků v přiměřeném množství.
