Video se připravuje ...
Hádka o poplatky v Blesku: Ničíte ČT, zuřil exministr Baxa. Nacher: Bráníme seniory.
Spor o poplatky ČT: Úder na Kavčí hory uprostřed roku! Z návrhu mi oči přecházely, říká exministr
Spor o budoucnost veřejnoprávních médií dál eskaluje. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) pro Blesk ostře zkritizoval oba předkládané legislativní návrhy. Zákon ministra Oty Klempíře (za Motoristy) označuje za „paskvil“, návrh poslance Patrika Nachera (ANO) za „výkop vůči opozici“.
Skupina vládních poslanců v čele s Patrikem Nacherem přišla s návrhem na osvobození určitých skupin obyvatel od koncesionářských poplatků. Chce poplatků zprostit seniory nad 75 let či menší firmy do padesáti zaměstnanců. Veřejnoprávní média by tak přišla o stamiliony, se kterými už v rozpočtech počítají. Návrh tak ještě více rozvířil chaotickou situaci kolem plánů ministra kultury Klempíře, jehož reforma počítá od ledna příštího roku s financováním veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu. Jak se na turbulentní spor o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu dívá bývalý ministr kultury Martin Baxa?
Blesk: Jak hodnotíte postup svého nástupce Oty Klempíře a jeho problémy při přípravě zákona o médiích veřejné služby, zejména s ohledem na rozsah kritiky a množství připomínek, které návrh vyvolal?
Martin Baxa: „Já jsem ve Sněmovně navrhl bod, aby vláda okamžitě zastavila veškeré kroky vůči médiím veřejné služby, a ministr Oto Klempíř na tom má zásadní „zásluhu“. Ten jeho návrh si správně zaslouží označení paskvil. Je to zákon, který vznikl podle mého názoru mimo ministerstvo kultury. Expertky a experti na ministerstvu by takovou věc nikdy ven nevypustili. Znamená velký útok na média veřejné služby, ohrožení jejich nezávislosti, protože ruší jejich nezávislé financování. A společně s tím návrhem, který předložil Patrik Nacher vytváří Lex Nacher a paskvil jedovatý koktejl, který opravdu ohrožuje média veřejné služby. Takže já počínání Oty Klempíře hodnotím mimořádně kriticky. Myslím, že nastoupil cestu k útoku na média veřejné služby a k jejich omezení a marginalizaci a zrušení jejich nezávislosti, a to je jednoznačně špatně.“
Měl by podle Vás být pan Klempíř odvolán, jak k tomu vyzývá iniciativa Milion chvilek i část opozice?
„Já považuji za důležité říct, že Oto Klempíř nevykonává funkci ministra kultury zodpovědně a správně. Rolí ministra kultury je mimo jiné zachovávat jak nezávislá média veřejné služby, to znamená tu legislativu, která tu nezávislost zajišťuje, tak rovnováhu médií veřejné služby s médií soukromými, to znamená ten duální mediální trh. A v tom Oto Klempíř selhává. Ta veřejná kritika, která vůči němu směřuje, je taková, že on sám by měl zvážit, zda je jeho působení v čele ministerstva kultury užitečné a prospěšné.“
Klempířův návrh zákona jste označil za „paskvil“. Mohl byste prosím stručně shrnout, v čem vidíte jeho největší rizika z hlediska fungování a nezávislosti médií veřejné služby?
„Ten zákon ruší nezávislé financování médií veřejné služby. Není žádná objektivní potřeba ten stávající systém měnit. Tady je fungující systém poplatků, které jsou v únosné výši, nahrazován financováním ze státního rozpočtu, a to vždy znamená ohrožení nezávislosti. A vedle toho obsahuje celou řadu závažných chyb. Neobsahuje regionální studia, základní podmínky pro vysílání, kmitočty. Velmi nejasně jsou definovány kompetence mediálních rad. Prostě dohromady je to opravdu paskvil, který nemá spatřit světlo světa a nemá být schválen.“
Vláda chce návrh projednat už v polovině června. Do té doby by se měl pan Klempíř vypořádat s celou řadou připomínek a zákon přepracovat. Jde vůbec stihnout za tři týdny opravit okolo 400 připomínek? Bude podle Vás pan ministr připomínky reflektovat?
„Podle mě je nemožné zákon podle těch připomínek upravit, protože jsou to stovky a stovky připomínek. A paradoxní je, že ty nejvážnější směřují od vládních kolegů Klempíře. Oto Klempíř vždycky cítí potřebu zdůraznit, jak je spolupráce ve vládě výborná, jak tvoří skvělý tým, ale sami jeho vládní kolegové mu ten jeho návrh zákona rozcupovali. Alena Schillerová, Jeroným Tejc a další napsali úplně zdrcující připomínky. Takže podle mě ten úkol je nesplnitelný. Jediné řešení je návrh zákona stáhnout a jít od téhle věci pryč.“
Vláda počítá s účinností zákona od 1. ledna 2027. Považujete tento harmonogram za realistický s ohledem na legislativní proces i možné ústavní či právní spory?
„To určitě není možné. Ten zákon podle mě je neopravitelný, ale vedle toho my jsme jednoznačně deklarovali, myšleno jako opoziční strany, říkám to i já jako bývalý ministr kultury, který prosadil úspěšnou mediální legislativu, úspěšnou proto, že podle ní média veřejné služby v současné době dobře fungují a je zachována rovnováha i se soukromými médii, tak my nepřipustíme, aby ten zákon hladce procházel Poslaneckou sněmovnou. My budeme ten návrh zákona obstruovat. Pokud se vláda rozhodne, navzdory všem připomínkám expertů i vlastních ministerstev, ten paskvil do Sněmovny poslat.“
Jak se díváte na návrh poslance Nachera, který počítá s osvobozením seniorů nad 75 let či menších firem od mediálních poplatků? Jsou tato kritéria vůbec ospravedlnitelná?
„Četl jsem obsáhlejší mediální vyjádření místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera k tomu návrhu zákona a musím říct, že mi oči přecházely, protože on veřejně sdělil, že ten návrh zákona je takový výkop vůči opozici a že kdybychom se bývali chovali slušně, tak by ten návrh zákona nepředložil. Vůbec nechápu, jak může takhle argumentovat. Ten návrh je nesystematický, není tam nikde vysvětleno, proč by už neměly platit domácnosti se seniory ve věku 75 let plus, ale senioři ve věku 74 let by platit měli. Ten návrh je bezpochyby legislativně, technicky napsaný lépe než paskvil ministra Klempíře, ale věcně moc smyslu nedává. A co je na něm nejhorší, je to, že to bude znamenat výpadek příjmů pro obě média veřejné služby, pokud bude přijat vlastně velmi rychle uprostřed období, ve kterém se řídí schválenými rozpočty.
Je to prostě návrh, kterému já nerozumím. Dohromady to vytváří obraz toho, že vláda chce zaútočit na média veřejné služby, destabilizovat je, zbavit je nezávislého financování, vystavit je velké nejistotě a zmenšit jejich roli ve společnosti. A to není jenom otázka nezávislosti těch médií, třeba zpravodajství a publicistiky, ale také to, že média veřejné služby poskytují obsáhlé služby pro všechny občany České republiky, pro různé menšiny, většiny, napříč zemí, napříč věkem, napříč sociálními skupinami s různými zájmy, a to prostě se po těchto útocích nebude moci dít.“
Jaká je nyní strategie opozice vůči vládnímu návrhu? Jak hodláte bojovat za to, aby vládní plán na zestátnění médií neprošel?
„Tak v tuto chvíli ten Klempířův paskvil je snad někde opravován, tak budeme sledovat, co se bude dít. A samozřejmě nevíme, jak rychle bude chtít vládní koalice prosadit na program jednání Sněmovny ten poslanecký návrh. Ten vlastně nemusí procházet žádnými složitými procedurami. Předpokládám, že dá k němu vláda souhlasné stanovisko a brzy budeme svědky pokusu Lex Nacher zařadit na program jednání Sněmovny a už tam proti tomu budeme bojovat. Naší hlavní arénou je dnes Parlament, budeme jako poslankyně a poslanci opozice plnit to, co se od nás očekává. To znamená hájit jeden z klíčových pilířů svobodné společnosti.“
Témata:
Související
ČT je zbytnělá organizace bez racionální organizace. Na přijímači mám naladěny vysílače pokrývající střední a západní Čechy. Tam sleduji regionální zprávy: příspěvky vysílané na Krašově jsou o deset minut dříve či později vysílány z Cukráku a naopak. Dvě studia, dva moderátoři - z Prahy a Plzně a navíc ještě další moderátor z Č. Budějovic. Peníze na několik studií vysílajících totéž = vyhazované oknem.