Kolaps životního odkazu Havla: Boj o peníze a moc? Topol se pustil do Sedláčka kvůli Knihovně

Tomáš Sedláček nastoupil do čela Knihovny Václava Havla v březnu loňského roku. Přišel s energií, velkými slovy a vizí, kterou nyní v médiích pojmenovává jako Havel Revival. Chce otevřít odkaz exprezidenta nové generaci, propojit ho s umělou inteligencí, nabídnout ho světu.

Tým knihovny nové vedení podle Jáchyma Topola přivítal. „Ze začátku jsem byl rád, říkal jsem si - usměvavý chlapík, čerstvý, bude to dobrý vítr." Jenže za čtrnáct měsíců se z dobrého větru stala spíš bouře… a v instituci nezůstal kámen na kameni.

Odchází všech sedmnáct zaměstnanců, rezignovala téměř celá správní rada, největší sponzor Zdeněk Bakala oznámil konec podpory a podobný krok zvažuje i Karel Komárek. Sedláček ale zůstává a tvrdí, že je to tak dobře.

Tomáš Sedláček | Martin Hykl

Sedláček nicméně od dubna formálně knihovnu řídit nemůže. Je totiž na takzvaných „překážkách“. Správní rada mu znemožnila instituci řídit. Ze zápisu z posledního zasedání rady, který má k dispozici iRozhlas, vyplývá, že ředitel „dlouhodobě a opakovaně porušoval své povinnosti", bránil zaměstnancům v kontaktu se správní radou, vykazoval „výraznou nepřítomnost na pracovišti" a svým jednáním vystavoval knihovnu „finančním i reputačním rizikům". 

Přesto od vypuknutí krize obchází média a komentuje situaci ze všech stran. „Jsem ředitel, ale nesmím ředitelovat," shrnuje sám svou pozici. 

Svou roli ale vidí jasně, přišel s vizí, ne aby řídil provoz. „Nepředpokládal jsem, že mojí rolí bude babysitting správní rady i početného personálního obsazení," řekl pro iRozhlas.

Za zády Sedláčkovi nicméně stojí významná autorita: Dagmar Havlová, spoluzakladatelka instituce a vdova po exprezidentovi, která se za ředitele veřejně postavila. Konflikty uvnitř organizace podle ní měla řešit správní rada, která ho ostatně sama vybrala.

„Divím se, že místo hledání řešení od problému utíkají," napsala na Instagramu. Sedláček to kvituje, knihovna podle něj přestane být tažena dvěma koňmi a konečně dostane jasné směřování.

Sedláček krizi komentuje s překvapivým klidem. Pro iRozhlas prohlásil, že ho rychlý kolaps těší, protože má teď volné ruce začít znovu s novými partnery. V DVTV dodal, že jako manažer byl dobrý; zaměstnance, kteří jeho vizi nevěří, nahradí jinými.

Na otázku, zda se bude bránit proti tomu, že je nyní na překážkách, odpověděl Deníku N: „Lev se nepotřebuje bránit. Já to nechám dějinám."

Řidičák na Havla

A na adresu těch, kteří dosud o Havlův odkaz pečovali, prohlásil: „Jestli je tady nějaká skupinka porcelánových lidí, kteří se toho samozvaně ujali s tím, že budou chránit a umrtvovat odkaz Václava Havla, na tom se podílet nebudu. Nikdo tady na Václava Havla nemá řidičák."

Komu přesně to míří, neřekl. Jáchyma Topola nicméně tato jeho slova zaskočila. „To jsou takové výroky na hranici podivného humoru, který bych bral v hospodě, kdybychom v sobě měli pár kusů. Ale když jde o takhle vážnou věc jako osud knihovny, tak prostě krčím obočí. Je to strašná neúcta k lidem, kteří tady vytvořili tisíce programů, vydávali knihy, jezdili za lidmi po celé republice."

Obzvlášť ho vytáčí rétorika o „pražské kavárně", která podle Sedláčka Havla drží v zajetí. „Je to bláznivina, která vrací do hry podivné zemanovské řeči," podivil se a dodal, co mu ze Sedláčkova přístupu dělá největší starost: zacházení s Havlem jako se značkou. „Mám pocit, že z Václava Havla začíná být Mickey Mouse nebo něco podobného," řekl v rozhovoru pro iRozhlas.

Sedláček svůj záměr popisuje konzistentně. A velkoryse. Pro iRozhlas mluvil o čerstvé, moderní, na AI založené instituci. V Deníku N přirovnal Havlův odkaz k odkazu Reného Descarta ve Francii a oznámil plán připojit ke knihovně ještě Masaryka a Schwarzenberga. „Odkaz Václava Havla je větší poklad, než kdybychom v Česku našli nové naleziště lithia," řekl. 

Topol tato slova ale vnímá jinak. Podle něj za nimi není nic konkrétního. Žádný projekt, žádný program, žádní noví návštěvníci. „Tým nepochopil jeho vizi? Za ten rok se ta vize vůbec neprojevovala. Absolutně nic konkrétního nepřibylo."

A zatímco Sedláček hovoří o otevření knihovny mladým lidem, Topol připomíná, co instituce skutečně dělala. Za patnáct let to byly tisíce pořadů, desítky vydaných knih, výjezdy do Telče, Českého Krumlova, Liberce a dalších měst, kde byl podle něj vždy plný sál.

A připomněl také další klíčovou roli knihovny: podporu disidentům. Nedávno například knihovna hostila čínského spisovatele Liao I-wu. „Bylo to strašně silné a otřásající, a taky vlastně v Havlově odkazu. Pomoc lidem ze zemí, kde svoboda není samozřejmostí," vzpomíná Topol.

Sponzoři prezidentské knihovny vycouvali kvůli Sedláčkovi. Nedůstojná válka o Havlův odkaz!

Právě proto mu Sedláčkova slova o otevření knihovny mladým lidem připadají absurdní. Instituce má kontakt s 3200 učiteli, dopoledne přijíždějí na debaty středoškoláci, večer se debatuje o NATO, program je podle něj směřovaný právě na mladé. „Když jsem četl ta vyjádření, fakt jsem se jenom smál. On chce otevřít knihovnu, která tu už je."

Umělou inteligenci jako nástroj Topol neodmítá. Odmítá ji ale jako základ. „Jako fanoušek Raye Bradburyho a Asimova se AI vůbec nebráním," říká. „Ale všichni přece víme, že občas produkuje tlachy.“ A právě to ho na Sedláčkových mediálních výstupech znepokojuje - neschopnost rozlišit, kdy AI přináší hodnotu a kdy jen halucinuje. „Mám pocit, že ten rozdíl mezi kvalitním obsahem a tlacháním úplně nerozlišuje. Nejdůležitější věc je živé setkávání lidí. AI je možná zajímavý doplněk."

Uvnitř instituce panuje podle Topola atmosféra černého humoru. Pořady běží dál, program pokračuje do konce června. Co bude na podzim, není jasné. Připouští ale, že kdyby Sedláček odešel, situace by mohla vypadat jinak. Avšak Sedláčkova slova zatím žádnou pochybnost o setrvání nenaznačují.

Sedláček mezitím avizuje nový tým, nové sponzory a velkolepé oslavy Havlových devadesátin na podzim. Knihovna podle něj nekončí, začíná znovu a lépe. 

Předávání cen Knihovy Václava Havla | Ondřej Němec, Knihovna Václava Havla

Spor o Knihovnu Václava Havla nerezonuje jen uvnitř instituce. Na sociálních sítích se ozvala řada osobností. Spisovatel a historik Jiří Padevět to shrnul s ironií: „Václav Havel, vyrván pražské kavárně, slouží všemu lidu. Je to zároveň smutné a vtipné, když odkaz dramatika absurdního divadla pokračuje jako absurdní divadlo."

Šéfredaktor Respektu Erik Tabery, který s knihovnou dlouhodobě spolupracoval, odmítl obraz zaprášené instituce, který Sedláček v médiích buduje. „V různých koutech Česka mi říkali: nedávno tu byli z Knihovny Václava Havla a bylo to skvělé. Teď to ve veřejném prostoru vypadá, že seděli v kanceláři a čekali, až je někdo přebalí. To není fér. Moje zkušenost je úplně jiná," napsal.

Historik a filosof Petr Hlaváček pak přímo pojmenoval, co mu na Sedláčkově rétorice vadí nejvíc. Tvrzení o nutnosti „vyrvat Havla pražské kavárně" označil za „nesmysl, který musí pramenit z neznalosti fungování této instituce".

Instituci, která dvaadvacet let pečovala o odkaz prvního polistopadového prezidenta, čeká nejistý podzim. Pořady běží do konce června. Co přijde v září, neví nikdo. A právě v říjnu by Václav Havel slavil devadesátiny.