Klempíř má problém: „Nevypadá to dobře,“ vzkázal Babiš při dotazu na jeho návrh o ČT

• Česká televize předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby.
• Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií.
• Podle předlohy by ČT a Český rozhlas měly místo poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu.
• Z něj návrh ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) stanovuje pro ČT na příští rok 5,74 miliardy korun.
• Letos televize hospodaří s částkou 8,5 miliardy korun, z toho 6,73 miliardy jsou z poplatků. ČRo by měl získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než v tomto roce z poplatků.

„Včera snad poprvé v tomhle roce, tady mluvím na Českou televizi, jsem si otevřel ČT 24, Newsroom jsem viděl a viděl jsem ta ty připomínky těch resortů,“ uvedl na tiskovce po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). 

„Nevypadá to dobře, no,“ uvedl k návrhu z dílny ministerstva kultury Oto Klempíře (Motoristé). „Já teďka chci, aby koaličně nám pan Klempíř odprezentoval ten návrh, vyjádřil se ke všem těm připomínkám, kterých není málo,“ podotkl Babiš. 

Uvedl, že chce o návrhu dál diskutovat se šéfy České televize a Českého rozhlasu Hynkem Chudárkem a René Zavoralem. „Když to vláda odsouhlasí, tak to půjde do Sněmovny a tam můžeme vést tu debatu,“ říkal Babiš. 

ČT dnes uvedla, že navrhovaný rozpočet nestačí k zajištění hlavních úkolů veřejné služby. Navrhuje proto částku navýšit. „Aby reflektovala reálné potřeby České televize a odpovídala minimálně výši příjmů stanovené ve schválených Dlouhodobých plánech na roky 2026 až 2030,“ uvedla ČT.

Mohutný protest na podporu ČT: „Ruce pryč od médií!“ Klempíř jednal s odboráři

Valorizaci příspěvku ze státního rozpočtu televize vítá, vadí jí ale její zastropování. „Neodpovídá reálnému vývoji inflace, což vede k faktickému snižování rozpočtu, a tím i snižování principu přiměřeného financování veřejné služby,“ sdělila televize s tím, že navrhuje zastropování ze zákona vypustit.

Slabá místa

Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT vymezení veřejné služby. „Úkoly veřejnoprávní mediální služby je třeba jednoznačně stanovit. Je to důležité nejen pro Českou televizi, ale i pro širší veřejnost, aby mohlo být účinně sledováno jejich dodržování, a rovněž i pro soukromé provozovatele mediálních služeb, aby mohli plánovat své činnosti,“ uvedla televize. V návrhu podle ní chybí řada úkolů veřejné služby, které jsou zakotveny v platném zákoně o České televizi, a ty je třeba ponechat.

Za zásadní nedostatek považuje i nezajištění kontinuity existence České televize. Návrh ruší zákon o České televizi, aniž by podle ČT jednoznačně upravil přechod práv, závazků a majetku, nebo řešil, jak je to s majetkem, který přešel na Českou televizi z Československé televize. „Důvodová zpráva k této otázce opět mlčí,“ podotkla ČT.

Tiskovka vládní koalice k plánu ohledně financování ČT a ČRo: Oto Klempíř a Filip Turek (duben 2026) | ČTK / Šimánek Vít

Upozorňuje také na to, že zákon opomíjí vymezení kmitočtů pro terestrické vysílání a provozování multiplexu veřejné služby. Vadí jí i údajně neurčité a legislativně neukotvené pojmy, vnitřní rozpory a vágní formulace, které podle ČT znemožňují předvídatelný výklad.

Nevyloučili nepřímé vlivy státu

Televize zároveň zdůraznila, že zákon nedostatečně garantuje nezávislost médií veřejné služby. „...když nevylučuje nepřímé vlivy státu či jiných subjektů a když mění zásadním způsobem formu financování České televize, a přitom neobsahuje pojistky nezávislosti České televize,“ uvedla ČT.

Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila. Klempíř v sobotní debatě televize Nova Za pět minut dvanáct uvedl, že s prosazením zákona počítá.

V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Ministerstvo kultury v minulosti uvedlo, že cílem návrhu zákona není oslabit nebo poškodit veřejnoprávní instituce, ale naopak nastavit stabilní, transparentní a dlouhodobě udržitelný systém jejich fungování.