Video se připravuje ...
Expert o síle jaderných zbraní: Trumpův pokyn k testování je mocenský. Použité nebudou
Ochlazení mezi Čínou a USA? Podle experta se Trumpovi dostalo imperiálního přijetí
Vpředu zlaté příbory a mezinárodní politika, v pozadí tvrdý byznys. Americký prezident Donald Trump vyrazil na návštěvu vůdce komunistické Číny Si Ťin-Pchinga. Podle obou jsou čínsko-americké mezinárodní vztahy těmi nejdůležitěšími na světě. Kromě mnohamiliardových obchodních vazeb ale byly na stole i spor o Tchaj-wan a války ve světě.
Oba státníci se shodli, že vztahy mezi Spojenými státy a lidovou republikou jsou prý nejdůležitější mezinárodní relací na světě. „Čína i Spojené státy mohou ze spolupráce těžit a z konfrontace tratit,“ otevřel jednání Si. „Stejně jako dnes mnoho Číňanů miluje basketbal a džíny, v Americe dnes počet čínských restaurací více než pětkrát přesahuje počet největších fastfoodových řetězců,“ pronesl pro změnu Trump.
Toho do říše středu doprovázelo i velké množství byznysmenů v čele s nejbohatším mužem planety Elonem Muskem. Připojili se i šéfové firmy Apple nebo výrobce letadel Boeing.
Podle sinologa a vydavatele serveru Asiaskop.cz Víta Vojty nedošlo na setkání k žádnému zásadnímu průlomu, nicméně přineslo několik důležitých posunů. „USA a Čína potvrdily vůli udržet obchodní příměří a pokračovat v jednáních místo nové celní války. Poprvé se také vážně mluví o vytvoření stálých mechanismů typu „Board of Trade“ a „Board of Investment“, tedy trvalých kanálů pro obchod a investice obou zemí,“ vysvětlil Blesku, kde se podle něj nachází hlavní úspěch jednání.
„Jako dobrý hostitel naznačila Čína ochotu více nakupovat americká letadla, energii a zemědělské produkty, očekává se velká objednávka pro Boeing. Xi velmi tvrdě varoval Trumpa stran Tchaj-wanu; zazněla slova o možných „konfliktech“. To ukazuje, že Peking považuje Taiwan za hlavní bod celé návštěvy. Obě strany se snaží stabilizovat vztahy stran války s Íránem, dodávek energií a kritických surovin,“ míní.
„Symbolicky dala Čína Trumpovi téměř imperiální přijetí a zdůrazňovala osobní vztah Xi–Trump, protože to tento americký prezident v pokročilém věku má rád. Celkově jde ekonomicky spíše o uklidnění a otevření dalších obchodů, geopoliticky nenastal žádný kompromis kolem Taiwanu. Diplomaticky šlo o výrazné oteplení atmosféry oproti posledním letům. Buďme za to rádi i u nás,“ dodal.
Podle amerických médií Trump zamířil do mnohem ambicióznější země, než v roce 2017. „Pokud jde o postavení Číny v mezinárodním systému a postoj Pekingu vůči USA, musí se Trump a jeho tým připravit na to, že narazí na Velkou čínskou zeď sebevědomí,“ varoval deník Financial Times.
„Trumpovy nedávné zahraničněpolitické riskantní kroky, od únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, až po rozpoutání války s Íránem, jen posílily názor běžných Číňanů, že Spojené státy působí problémy,“ napsal zase server The Guardian.
Podle The New York Times zakolísala i důvěra Číňanů v americký politický systém. „Po celá desetiletí pohlíželi mnozí Číňané na Spojené státy se směsicí obdivu, závisti i zášti. Amerika představovala bohatství, technologickou vyspělost a institucionální jistotu. I kritici Washingtonu, kteří americký systém hanili, často předpokládali, že funguje. Trumpův vzestup a jeho bouřlivé druhé funkční období tento obraz rozbily,“ napsali.
Řeč ale v Pekingu přišla i na ožehavá mezinárodní témata. „Musíme zajistit, aby fungoval, a nikdy ho nepokazit,“ řekl Si k Hormuzskému průlivu. Na tom se státníci shodli. Zásadní neshoda ale dál panuje v otázce Tchaj-wanu, který pekingská vláda považuje za součást lidové republiky. „Chybný americký postup může vést ke střetu,“ varoval. I tak ale podle Trumpa panuje mezi politiky přátelství. Během státní večeře pozval Siho na návštěvu Bílého domu 24. září.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.