Vystrčil po kritice Macinky: Česká ústava odmítá označování za parazity či méněcenné
Česká ústava odmítá, aby byla skupina lidí nazývána parazity nebo byl někdo považován za méněcenného, řekl na dnešním pietním aktu v Letech u Písku předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v narážce na nedávná slova představitelů Motoristů Filipa Turka a Petra Macinky. Shromáždění uctilo památku obětí koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942. Zahynulo v něm přes 300 lidí. Od předloňského roku je na jeho místě památník.
„Česká ústava odmítá, aby skupina lidí byla nazývána parazity. Česká ústava odmítá, aby někdo byl považován za méněcenného,“ prohlásil Vystrčil během piety v Letech.
Přestože nikoho přímo nejmenoval, připomněl tak nedávná slova poslance a čestného prezidenta Motoristů Turka o potřebě deratizace parazitů ve státní správě a ministra zahraničí a předsedy téže strany Macinky, který mluvil o svých odpůrcích jako o méněcenných.
Macinka se hájil za méněcenné
„Já jsem řekl: některé lidi rozčiluju a já také některé z nich považuji za méněcenné. Takhle myslím jsem to přesně řekl. Já myslím, že to je poměrně milý a neagresivní termín. Já ho používám normálně,“ uvedl dnes Macinka v Nedělní debatě na ČT.
Vládní zmocněnec Filip Turek pro změnu na narozeninové oslavě XTV uvedl, že na resortech, které vedou ministři za Motoristy, je plno „progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů“ a že Motoristé se je rozhodli „postupně deratizovat“, což se jim dle jeho mínění poměrně daří.
Vystrčil uvedl, že v minulosti také vůči některým lidem použil výrazy, které se používat nemají. „Omlouvám se za to, je to chyba a nebylo to správné. Pokud chceme jít dál, tak musíme uznat chybu a musíme se umět omluvit,“ vyzval šéf Senátu.
Připomněl také, že v Letech byl dříve pracovní a kárný tábor zřízený na počátku československou vládou a že i v pozdějším koncentračním táboře pracovali jako dozorci Češi. „Máme v minulosti události, na které můžeme být hrdí, a potom jsou události, kde tomu tak není,“ dodal.
Nezapomenout
Vystrčil v projevu uvedl, že tehdejší události by si lidé neměli jen připomínat, ale brát je i jako odkaz a jako zprávu pro dnešní dobu. Na setkání citoval z preambule ústavy, v níž se píše o svobodném a demokratickém státě založeném na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti.
„Památka obětí v Letech u Písku připomíná utrpení Romů a Sintů za druhé světové války i nutnost čelit rasismu a nenávisti i dnes. V letech 1942–1943 prošlo táborem v Letech asi 1 300 Romů a Sintů. Pietní akt připomíná jejich utrpení i 335 obětí, převážně dětí, které ztratily život kvůli nelidskému chování dozorujících četníků a nacistické perzekuci. Jsem rád, že roky našeho boje za uznání hrůz, které zde byly páchány, a důstojnost tohoto místa měly smysl. Proto jako každý rok si zde připomínáme s přáteli nejen zločiny páchané na Romech a Sintech v naší zemi, ale i vůli, oddanost a sounáležitost těch, kteří ani dnes rasismu a nenávisti neustupují,“ uvedl Pirát Ivan Bartoš, který vyrazil do Letů i s malým synem.
Mezi účastníky pietního aktu, jichž se sešla více než stovka, byl i spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. ČTK řekl, že podobné události je potřeba si připomínat, protože paměť je děravá a lidé z ní většinou vytěsňují to, o čem by nejraději neslyšeli. „Toho se snažíme vyvarovat,“ podotkl Sidon. Připomínka vyvražďování Romů a Sintů je podle něj důležitá, protože většinová společnost si nepřipomíná něco, co sama spáchala. „Na Letech se podepsali Češi, jakkoliv je nepříjemné si to uvědomit,“ dodal Sidon.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku vznikl předloni na jaře na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak déle než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Stát ho vykoupil v roce 2018 za 450 milionů korun. V druhé polovině roku 2022 byla stavba srovnána se zemí a mohlo začít budování areálu památníku. Výstavba vyšla na 102 milionů korun.
Přes 1300 Romů
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 000 až 500 000.
Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v ČR Jana Kokyová uvedla, že těla obětí byla ukládána často jen 20 centimetrů pod zem a zasypávána vápnem. Vzhledem k tomu, že většina obětí nemá svůj důstojný hrob, je podle ní potřeba zabránit šlapání po jménech lidí vězněných v táboře uvedených na pietním chodníku.
Mluvčí Muzea romské kultury Karolína Spielmannová ČTK řekla, že vznikly pracovní skupiny, které řeší, jak to zajistit. „Momentálně vzniká projektová dokumentace a je schválený návrh úpravy pietního kruhu,“ dodala Spielmannová.
proč se pořád opozice rozčiluje ? vždyť Macinka nejmenoval ani jednoho z nich za méněcenného , tak proč jsou tak vztahovační ??? anebo že by - potrefená husa nejvíce kejhá ???