Kolik ukrajinští uprchlíci platí na odvodech? Juchelkovo ministerstvo chce zveřejnit data

Ministerstvo práce by mohlo brzy začít zveřejňovat údaje o tom, kolik uprchlíci z Ukrajiny platí v Česku na odvodech na sociální zabezpečení a důchody. Ve zveřejňování statistik, s nímž začalo minulé vedení úřadu, bude resort pokračovat. Vycházet chce ale jen ze získaných dat, ne z modelů o přínosech lidí s dočasnou ochranou. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).

Údaje o přínosu ukrajinských uprchlíků pro rozpočet a výdajích na pomoc začalo počítat ministerstvo práce v minulém volebním období pod vedením lidovce Mariana Jurečky. Využívalo k tomu matematické modely. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině ledna na tiskové konferenci po jednání vlády označil zjištění za „totální hausnumera“. Řekl, že vláda bude dál zveřejňovat počty lidí s dočasnou ochranou a výdaje na jejich podporu, ale ne data o jejich přínosu.

Ukrajinských tříd ubývá, víc uprchlických dětí je teď na středních školách

„My tu statistiku máme položenou přesně podle toho, kolik lidé odvedou na sociálním zabezpečení. Dokážeme přesně určit, kolik tu máme cizinců zaměstnaných a kolik OSVČ. Určitě statistiky vydávat budeme, to je jasné, ale budeme se opírat o skutečná data, která dokážeme dopočítat,“ řekl dnes Juchelka.

Odpověděl, že ministerstvo sdělí, kolik uprchlíci posílají státu ze svých výdělků na penze a sociální zabezpečení. „To určitě můžeme zveřejnit,“ uvedl ministr. Dodal, že díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů by brzy mohlo být možné údaje poskytovat měsíčně.

Ministerstvo do loňska zveřejňovalo čtvrtletně údaje o výdajích na uprchlíky i o jejich přínosech pro rozpočet. Data vznikla modelováním a dopočítáním. Výdaje byly na humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování, příjmy státu pocházely z odvodů na pojistné z výdělků, DPH a spotřební daně i daně z příjmů. Podle Juchelky je ale obtížné odhadovat, kolik uprchlíci v Česku utratí za zboží či kolik zaplatí na spotřební dani z benzinu. Modelování dopadů a přínosů se přitom využívá poměrně často, slouží třeba pro nastavení či hodnocení opatření.