Pavel se shodl s hostem z Finska: Rusko zůstává nejvážnější hrozbou pro naši bezpečnost!

Video se připravuje ...
Aktualizováno -
4. května 2026
•
15:23
Autor: ČTK, Nikola Forejtová - 
4. května 2026
•
09:15

 Bez ohledu na to, kdy a jak skončí konflikt na Ukrajině, Rusko bude i nadále nejvážnější bezpečnostní výzvou pro Evropu. Prezident Petr Pavel se na tom dnes shodl se svým finským protějškem Alexanderem Stubbem na jednání v Praze. Podle Pavla je proto třeba v tomto směru podnikat společné kroky nejen na půdě EU, ale i NATO. Finský prezident dnes hovořil mimo jiné o ukrajinských zkušenostech s moderní válkou, které jsou podle něj unikátní a mohou pomoci Evropě.

  • Finský prezident Alexander Stubb dnes setkáním s českou hlavou státu Petrem Pavlem zahájil dvoudenní návštěvu ČR.
  • Prezidenti dnes debatovali o pokračující válce na Ukrajině a nutnosti napadenou zemi nadále podporovat a pracovat na mírovém řešení, řekl Pavel.
  • Stubb zároveň ocenil pokračování české muniční iniciativy, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřelecké munice.
  • Očekávala se i diskuse o situaci na Blízkém východě či o bezpečnosti strategických námořních tras.

Stubb s Pavlem spolu na nádvoří vyslechli finskou a českou hymnu. Následně prošli kolem nastoupené hradní stráže a odebrali se do útrob Hradu. Nejdřív byla v plánu soukromá schůzka prezidentů, na kterou navázalo jednání delegací. 

„Místo abychom hovořili o tom, co Ukrajina potřebuje od Evropy, možná bychom měli začít přemýšlet také o tom, co my v Evropě potřebujeme od Ukrajiny,“ řekl finský prezident na následné tiskovce s Petrem Pavlem po boku.

Evropa se podle Stubba musí vymanit z myšlení, že pouze ona pomáhá Ukrajině. „Není tu jiná armáda v Evropě nebo ve Spojených státech, která je schopna vést moderní válku tak, jako ji vede Ukrajina dnes,“ podotkl. Dodal, že její zkušenosti jsou využitelné i v jiných regionech, například v konfliktu na Blízkém východě.

Velmi dobrý spojenec

Pavel Stubba označil za jeden z nejhlasitějších i nejsrozumitelnějších hlasů v Evropě, co se týče budoucnosti Evropy, vztahů ke Spojeným státům, ale i k Rusku a Číně. „Finsko je pro nás nejenom velmi dobrým spojencem, dnes už i v NATO, ale zároveň je také zemí, se kterou sdílíme mnoho společných názorů na současný vývoj,“ řekl český prezident.

Tématem byla i Evropská unie, podle Pavla musí státy pracovat na tom, aby byla konkurenceschopnější a bezpečnější, ale také aby byla schopna rychle a efektivně reagovat na změny.

„Shodli jsme se i na tom, že evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách a schopnostech, ale také na mnohem silnější vůli se bránit se samostatně, případně i bez účasti Spojených států, pokud by taková situace nastala“ řekl Pavel. Neznamená to podle něj oslabení transatlantické vazby, ale posílení evropských schopností. Také podle Stubba je nutné více spolupracovat v evropském rámci a posilovat evropský pilíř NATO.

Danuše Nerudová v Hráčích: Turek jako zmocněnec v Bruselu nikoho nezajímá. A půjde zase do boje o Hrad? Danuše Nerudová v Hráčích: Turek jako zmocněnec v Bruselu nikoho nezajímá. A půjde zase do boje o Hrad?
Hráči Danuše Nerudová po hádce s Pavlem: Kandidovat na Hrad už nebudu! Prozradila další plány

Stubb by se měl během návštěvy ČR vedle Pavla sejít také s předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) a prvním místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem (za STAN). V úterý spolu s českým prezidentem přednese hlavní projev na konferenci Evropa jako úkol. Setkají se i s českými studenty College of Europe a se stážisty v institucích Evropské unie.

S předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) se Stubb setká v úterý v jedenáct dopoledne. Tématem bude spolupráce v obranném průmyslu a projekty v oblasti Smart Cities. 

Severská země je podle Hradu v Evropě vnímaná jako vzor v připravenosti na krize, ochraně kritické infrastruktury a odolnosti společnosti vůči hybridním hrozbám. Přispívá rovněž do české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Spolupracovat a sdílet zkušenosti by země podle prezidentské kanceláře mohly i při zavádění letounů F-35, které Finsko i Česko pořizují.

Andrej Babiš a finský prezident Alexander Stubb (21.1.2026) Andrej Babiš a finský prezident Alexander Stubb (21.1.2026) | FB Andrej Babiš

Poslední prezidentská návštěva mezi oběma zeměmi se uskutečnila v červnu 2005, kdy se ve Finsku s tamní prezidentkou Tarjou Halonenovou setkal Václav Klaus. Stubb byl v ČR jako prezident už v roce 2024, kdy se zúčastnil konference Globsec.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Pete Petan ( 5. května 2026 05:47 )

To je nám už dávno známo, nemáš něco nového noku?

Pete Petan ( 5. května 2026 05:28 )

Kecy jirik-ta, píšeš jen samé kecy z podvraťáckých prorusáckých zdrojů! Zapomínáš, že Putim ústy jeho podvraťáckéhk propagandisty Solovjeva už mnohokrát vyhrožoval všem státům EU zničením atomkami! Rusko samo se změnilo na válečnou mašinerii, kde hlavním cílem je co největší výroba všech zbrani, už i malé děti ve školkách pochodují s maketami samopalů, vychovávají je v duchu že je nutné bojovat za vlast. Sám Putin, žije prakticky v bunkrech, ze kterých ze strachu nevychází!

V této situaci je potřebné vybudovat ve všech demokratických zemích nové obranné armády, založené ne z počtu tanků a děl s vojáky, kteří jsou četaři buzerováni, ale z inteligentních zbraní, na které dohlíží vzdělaní důstojníci.

Stále platí starodávné heslo: Chceš li mír, chystej se na válku. Putin vyhrožuje zemím EU ústy svých mluvčích zničením atomkami. Už mnohokrát vyhrožovali. Stejně jako kdysi Hitler vyhrožoval okolním zemím. A protože jsme rozpustili armádu, je potřeba ji vybudovat znovu.

Jenže ne armádu dobyvačnou, založenou na počtech vojáků a tanků, ale na obranou, založenou na moderních zbraních, neviditelných inteligentních letadlech, dronech s operátory, autonomních vozidlech, robotech ovládaných na dálku, raketách, inteligentních výbušninách atd. Na armádu, která nepotřebuje gumy četaře, buzerující vojáky, ale vysokoškolsky vzdělané lidi, nebo aspoň s průmyslovkou, kteří by takové zbraně dokázali řídit. Při takovém enormním vzestupu techniky se válka brzy stane autonomní, možná dokonce i nemožnou. Samotní vojáci díky dronům budou zničeni v mlýncích na maso, jak to vidíme na dobyvačných rusácích ničených třeba v Bachmutu.

Jirik-ta ( 4. května 2026 23:43 )

Evropa tváří v tvář válce na Ukrajině a na Blízkém východě nepotřebuje zvyšovat už tak přebujelé výdaje na zbrojení. Naléhavě ale potřebuje emisaře, kteří budou umnou diplomacií v Moskvě, Kyjevě, Teheránu či Washingtonu aktivně prosazovat ideu vzájemně výhodné mírové spolupráce. Evropa potřebuje novou bezpečnostní architekturu, která bude respektovat fakt, že ke zkrocení ambicí nově vyvolaných démonů militarismu je nutné, aby součástí této architektury bylo i Rusko. To je mnohem obtížnější než vyhazovat peníze na zbrojení. Jenže právě tohle je cesta, na kterou by měla Evropu přivést nejen tradice evropského humanismu, ale i pud sebezáchovy. http­s://ca­sopi­sargu­ment­.cz/70­168

Jirik-ta ( 4. května 2026 23:23 )

Gdaňský pakt: Jaderný útok nanečisto? Koalice ochotných (sebe)vrahů. Francie a Polsko v první linii proti Rusku. Političtí zkrachovalci Macron a Tusk chtějí válkou s Ruskem odvrátit svůj konec. Simulované útoky na Petrohrad. Hry s ohněm
Politika
4. 5. 2026
Václav Danda se zamýšlí nad roztáčející se spirálou eskalace napětí kvůli evropským válečným štváčům, kteří se stále nevzdali svého dávného snu zaútočit na Rusko, a zmocnit se jeho zdrojů - i za cenu rizika jaderné apokalypsy

Západní Evropa kráčí mílovými kroky k otevřené válce s Ruskem. Váleční štváči si rychle rozdělují úlohy a připravují se na rozhodující střetnutí s Moskvou. (protiproud)

Jirik-ta ( 4. května 2026 23:19 )

20. srpna 1968, mezi 20:15 a 20:42 místního amerického času, (v Praze bylo v tu dobu 01:15–01:42 ráno 21. srpna, a sovětská vojska už dvě hodiny překračovala státní hranici ČSSR, nikoli 20.00 dne 20. srpna, jak uvádí ÚSTR), proběhla ve Washingtonu klíčová diplomatická schůzka mezi sovětským velvyslancem Anatolijem Dobryninem a americkým prezidentem Lyndonem Johnson, a na ní SSSR oficiálně informoval USA, že Československo bude obsazeno. Američané o tomto sovětském plánovaném invazním kroku věděli už od 22. července 1968 z jednání mezi ministrem zahraničí USA Deanem Rusk a velvyslancem Dobryninem, a Dobrynin se 20. srpna 1968, po pikantních úvodních diplomatických formalitách, důrazně Lyndona Johnsona zeptal, zda si Moskva může být jistá, že Washington svůj slib ze 22. července 1968 dodrží. http­s://ww­w.mi­chala­petr­.com/m­ap-2594

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa