Video se připravuje ...
Babiš chce v Letňanech Vojenskou nemocnici. Ministr Zůna to vítá
Splníme závazky NATO? Obrana nejsou jen tanky, říká nový Babišův "hlídač" pro plnění Landovský
Pět let působil jako český velvyslanec při Severoatlantické alianci. I proto si premiér Andrej Babiš (ANO) Jakuba Landovského vytáhl do nové funkce – bude novým vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO! Blesk se tedy Landovského zeptal, kdy očekává, že se Česku podaří dávný alianční závazek - vydávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu - konečně podaří naplnit.
O jmenování Landovského do nové funkce Babiš promluvil v sobotním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité," uvedl. „Slibuji si od toho, že my minimálně ta dvě procenta naplníme, cílem je naplnit víc,“ řekl Babiš. To, jak řekl Blesku, si ostatně slibuje také nový zmocněnec, Jakub Landovský.
Kdy do funkce vládního zmocněnce nastoupíte a bude to vaše hlavní angažmá?
„Já už jsem obranné výdaje i dříve řešil, proto jsem tu nabídku přijal, to jenom na úvod. A pokud jde o přesné datum, tak to ještě nemáme určeno. Já jsem na ministerstvu obrany, které mne bude i nadále zajišťovat, a funkce vládního zmocněnce umožňuje tu agendu roztáhnout i mimo ministerstvo obrany na další centrální úřady státní správy, protože obrana a odolnost je věcí celé republiky, nejenom jednoho ministerstva.“
Byla tady již dříve obdobná funkce, nebo vznikla na základě kritiky od NATO, USA, že ČR závazky neplní?
„Ta funkce tady určitě nebyla. Ta logika vychází i ze změny započítávání obranných výdajů ze strany Severoatlantické aliance. Máme dneska dvě kategorie obranných výdajů: jedna jsou ty tradiční tvrdé, přímé, a tam je třeba ctít závazek 2 % přijatý už dávno, v roce 2014 - a jít nad něj. A pak jsou tady ty nepřímé výdaje, které jsou ale nesmírně zajímavé i investičně, a ty vlastně nemají žádnou hlavu, která by se jim věnovala. Někoho, kdo by tu agendu rozdrobenou na mnoha resortech pojal společně. A proto si myslím, že je rozumné to dělat společně, protože i pro spojence je to nakonec ten součet, těch 5 %, ke kterému postupně jdeme, a měli bychom jít cestou, která je sice uvážlivá, ale taky kredibilní, poněvadž kredibilita je to, co se dneska počítá.“
Mohl byste představit, jak tedy budete postupovat, co vlastně budete muset dělat, abychom cíle dosáhli?
„Tak to samozřejmě je vůle vlády. Na zmocněnci spíš bude, že pomůže, odhadne, co se tam přesně počítá, odhadne, jaké je riziko nějakého nezapočítání. Je schopen jednat se spojenci, protože v tom nejsme sami, to řeší 31 zemí, takže určitě velká část té agendy budou konzultace s ostatními spojenci o tom, co je rozumné udělat a jakým způsobem. A pak je to o tom, jak vlastně pracovat dovnitř tak, aby se i možná překonal nějaký resortizmus, který to někdy spíše ztěžuje, než aby tomu pomáhal. Takže čerstvý pohled na obranné výdaje se zájmem uspět a dokázat, že Česká republika to myslí se svojí obranou, ale i se svojí odolností vážně. To je prostě daleko širší problém a není možné ho redukovat pouze na tanky a stíhačky.“
Ostatně k cíli alianční závazky plnit se premiér Babiš hlásí. Kdy myslíte, že toho dosáhneme, i za vašeho přispění?
„To je otázka za milion. Já pevně věřím tomu, že tato vláda, vláda Andreje Babiše, bude tou, která poprvé historicky překoná 2 %. A doufám, že to bude co nejdřív. Ale jak rychle to bude, to skutečně se mě ptáte příliš brzo; to je otázka, která zatím teď není případná. Já si myslím, že vláda zdědila veřejné finance v nějakém stavu, z toho i potom plynulo rozpočtové provizorium a nějaké složité přepočítávání. Já věřím v to, že to bude tato vláda a ne jiná, ale na tu otázku, kdy, na to vám nejsem schopen teď odpovědět.“
Počítáte, že poletíte s politiky do Ankary na summit NATO?
„Ano, i o tom jsme s panem premiérem mluvili a je to jedna z variant.“
Česko neplní
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl nedávno ve videu na sociálních sítích premiér Babiš. Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Kabinet podle něj počítá s tím, že v budoucnu bude procento obranných výdajů navyšovat. Podle státního rozpočtu by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Předchozí vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš ale dříve řekl, že jeho vláda žádný takový závazek nemá. Po nedávném jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem uvedl, že vláda udělá vše pro to, aby své závazky vůči NATO splnila…
Témata:
Související
Přesně,