Trumpova vláda zatím nenechá Kongres hlasovat o válce s Íránem. Demokraté mají „vážné obavy“
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím nepočítá s tím, že by předložila Kongresu ke schválení válku s Íránem. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministra války Petea Hegsetha při slyšení v americkém Senátu. Podle něj nyní neplyne šedesátidenní lhůta, se kterou počítá zákon. Takovou interpretaci kritizovali opoziční demokraté, píší agentura AP a další média.
Zákon z roku 1973 o pravomocích při válce počítá s tím, že maximálně po 60 dnech od začátku konfliktu musí Kongres schválit použití síly či vyhlásit válku. V případě války s Íránem, která začala v sobotu 28. února, lhůta vyprší v pátek.
Administrativa ale zatím nemá v plánu předložit Kongresu válku ke schválení. „Nyní trvá příměří, a my to vnímáme tak, že odpočet šedesátidenní lhůty se během příměří pozastavuje,“ uvedl Hegseth. Příměří platí od začátku dubna. S takovým výkladem zákona ale nesouhlasí demokratický senátor Tim Kaine, který vyjádřil „vážné ústavní obavy“.
Hegseth se dnes druhým dnem zúčastnil slyšení v Kongresu. Na některé zákonodárce zaútočil, protože válku zahájenou administrativou spolu s Izraelem kritizují. „Jak jsem řekl včera (ve čtvrtek), a dnes to říkám znovu, největší protivník, kterému nyní čelíme, jsou bezohlední kritici a defétistické výroky demokratů i některých republikánů v Kongresu,“ uvedl Hegseth. Podle něj defétističtí demokraté zamlžují mysl Američanům, pokud jde o „historický vojenský úspěch v Íránu“.
Demokraté v Senátu ostře kritizovali válku proti Íránu, která podle nich stála život 13 amerických vojáků a vedla ke zničení některých zařízení armády a k nárůstu cen paliv. „Není prokázané, že jsme díky válce ve větším bezpečí,“ uvedla demokratická senátorka Kirsten Gillibrandová. Opoziční zákonodárci také poukazovali na to, že většina Američanů konflikt nepodporuje, což v minulých týdnech ukázaly průzkumy veřejného mínění. Podle Hegsetha však válka podporu Američanů má.
Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine dnes při slyšení uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „vyvíjí snahu podkopat naše snahy o úspěch v Íránu“. Potvrdil tak informace médií či politiků, že Rusko vojensky pomáhá Íránu. Obě země v posledních letech posílily vojenskou spolupráci.
Írán pohrozil Francii a Británii útokem, pokud rozmístí své vojenské lodě v Hormuzském průlivu. Teherán tak učinil po oznámení obou evropských zemí, že vysílají své vojenské lodě do oblasti, uvedla agentura AFP. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie se nezúčastní žádné blokády a usiluje o obnovení volné plavby v průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy a plynu.
Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí dnes uvedl, že rozmístění francouzských a britských lodí by vyvolalo „odhodlanou a okamžitou odezvu“ ze strany Íránu. Dodal, že je jen na Íránu, aby zajistil bezpečnost v Hormuzském průlivu, který leží mezi Íránem a Ománem.
Macron po prohlášení Teheránu uvedl, že Francie odmítá námořní blokády a také platbu mýtného za plavbu průlivem, což navrhoval právě Teherán. „O rozmístění (lodí) nebyla řeč, ale jsme připraveni,“ uvedl Macron. Podle něj by se Francie mohla zapojit do mezinárodní mise, která by se souhlasem Íránu, Spojených států a zemí v regionu zajistila volnou plavbu v průlivu.
Izraelská armáda v neděli oznámila nové údery v jižním Libanonu a ve svém prohlášení uvedla, že zasáhla „infrastrukturu“ patřící proíránské militantní skupině Hizballáh.
Podle zdroje agentury Reuters Pákistán, který je zprostředkovatelem jednání, íránské sdělení převzal a předal ho Spojeným státům. Washington záležitost zatím nekomentoval. Íránská média tvrdí, že odpověď se zaměřuje na ukončení války a na plavbu v Hormuzském průlivu. Další podrobnosti neuvedla.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.