Pavel: Na NATO nechci kvůli hezkým fotkám! Třetí světová? Svět se blíží ke konfliktu

„Situace ve světě rozhodně není bezpečná, mnoho lidí trpí pocitem nejistot, obav,“ upozorňuje prezident Petr Pavel. 

Na konferenci Money, Money, Money pořádané CNN Prima News Pavel, původní profesí voják, upozornil, že právě vojáci mají tendenci pracovat s nejhorším možným scénářem, což je ale podle Pavla dobře – protože když voják bude pracovat s tím nejhorším, může být překvapen jen pozitivně, ale bude také připraven reagovat na cokoliv. 

„My ve společnosti bohužel děláme opak, my se snažíme lidem předstírat ty možná lepší scénáře a tím je vystavujeme riziku, že nastane-li nějaký horší, tak tím budeme v šoku, budeme tím zaskočeni, nebudeme vědět, jak na to reagovat a budeme zastiženi nepřipraveni i mentálně,“ upozornil Pavel. 

Žádné strašení

Nejhorší scénář je přitom podle Pavla „otevřený, velký konflikt“. Pavel přitom odmítl, že by scénáře o hrozbě světového konfliktu byly strašením lidí.

„Vidím, že žijeme trochu v setrvačnost a v tom, jak bychom chtěli svět vidět. Já si myslím, že to tak bylo vždycky. Když se dívám zpátky do historie, tak si říkám, možná lidé ve 30. letech minulého století taky nechtěli vidět přicházet válku a snažili se si všechny možné indicie vykládat jinak, jenom aby se nemuseli přiznat, že ta válka bude asi nevyhnutelným důsledkem všeho, co se děje. A stejně tak i dnes mnoho indicií naznačuje, že svět se spíše blíží ke konfliktu, než aby se mu vzdaloval,“ podotkl Pavel.

Petr Pavel trvá na účasti na summitu NATO: Zeman jako vzor, ZZ Top jako náplast

„My chceme žít v bezpečí. Nakonec slýcháme velice často: My chceme mír, my nechceme válku. Což je samozřejmě krásné, přejeme si to všichni, ale tím, že budeme mír pouze chtít a nic pro to neuděláme, tak sám o sobě nebude,“ pokračoval Pavel v rozhovoru s Terezií Tománkovou pro CNN Prima News.

„Občas slyšíme ve světě, že situace spěje ke třetí světové válce. Já bych to asi neřekl takhle, ale pravdou je, že od druhé světové války jsme velkému konfliktu nejblíž, že ty podmínky opravdu nejsou nastaveny dobře,“ míní Pavel.

Odradit protivníky

Podle Pavla je nutné být dostatečně silný, aby se takovému vývoji podařilo zabránit. „Tím, že budeme svoje případné protivníky odrazovat. V NATO funguje termín odstrašování,“ podotkl.

„My nechceme nikoho zastrašovat, my mu chceme dát najevo, že jakákoliv agrese vůči nám se mu nevyplatí. A to znamená opravdu být připraven, ale se vším všudy. Nejenom mít připravenou armádu, ale mít i připravený stát, ekonomiku, finance, ale i připravené lidi, kteří jsou ochotni se bránit,“ uvedl Pavel. 

Vydržet agresora? Strašná filozofie, varuje Pavel

„Po dlouhou dobu jsme se nebránili přímo nebezpečí, měli jsme spíš takovou tendenci nějak se tomu nebezpečí vyhnout a přečkat ho. Já když jsem poslouchal nedávno vystoupení slovenského ministra obrany, který říkal: ‚Při konfliktu umírají lidé, my umírat nechceme. Když agresor přijde, tak to vydržíme, on zase odejde.‘ To je opravdu strašná filozofie,“ říkal na konferenci Pavel.

„Jsme po dlouhou dobu obklopeni přáteli, spojenci a nemáme přímý pocit hrozby. Válka na Ukrajině je přece jenom vzdálená a její dopady cítíme pouze zprostředkovaně. I proto máme tendenci věřit, že se nás konflikty a problémy vlastně netýkají a že se jim můžeme vyhnout. Bohužel i někteří politici tomu přispívají, protože takovou tu planou naději v lidech budí a snaží se jim říct, že nás nic neohrožuje, že my se přece domluvíme. Ale historická zkušenost ukazuje, že tomu tak není,“ varoval Pavel. 

Na summit chce. A vysvětlil proč

Na červencový summit NATO do turecké Ankary Pavel stále letět chce. Nevidí důvod, proč by najednou vládní představitelé měli chtít, aby na summitu zastupoval Česko někdo jiný, než dle historických zvyklostí prezident. 

„Za prvé: z Ústavy prezident zastupuje zemi navenek. Za druhé tady více než po tři desetiletí platila určitá dělba práce, zvyklosti, kdy si ústavní činitelé rozdělili role, kdo bude zastupovat stát kde. Tradičně od Václava Havla na summitech NATO zastupoval republiku prezident republiky a já nevidím jediný racionální důvod, proč by tomu mělo být jinak. Alespoň jsem žádný racionální neslyšel. Slyšel jsem od předsedy vlády, případně od ministra zahraničí, že mají obavu, že by prezident vyjadřoval jiné názory, než má vláda. Na to mohu říct dvě věci. Za prvé: prezident se řídí mandátem, který mu schválí vláda, a to já jsem nikdy nezpochybnil. Za druhé: vláda, pokud jsem si všiml posledních vyjádření Andreje Babiše (…), má úplně stejné názory jako já. To znamená – obrana je prioritou, jsme připraveni naplnit spojenecké závazky,“ říkal Pavel. 

Varoval však zároveň před tím, že „na obranu opravdu nedáváme dost“. „Posouvá nás to na poslední místa, teď už jsme na tom posledním, sdíleném možná s Albánií. A samozřejmě summit NATO nebude příjemnou schůzkou, protože nás tam nebude nikdo chválit,“ uvedl prezident.

Vysvětloval přitom, proč tolik stojí o to na summit vyrazit. „Můj zájem jet na summit NATO není proto, že bych měl hezké fotky s čelními představiteli Evropy a světa, ale je o tom, že to považuji za důležité, že kromě toho jednání, které se bude věnovat procentům, nejenom procentům HDP, které dáváme na obranu, ale i procentům, podle jakých plníme ty konkrétní schopnosti, které jsou naším příspěvkem do kolektivní obrany, ale bude tam… tam i neformální část a v rámci té neformální části proběhne debata o evropské i globální bezpečnosti se všemi lídry. A tam si myslím, že bude důležité být, protože jakým směrem se bude bezpečnost ubírat, jak na ni budeme reagovat, to se právě bude probírat tady při těch neformálních jednáních. V tom formálním se už budeme bavit v naprosté většině spíše o číslech,“ vysvětloval Pavel.