Středula obhájil křeslo šéfa odborářů. Varoval před likvidací ČT, na sněmu vystoupil i Pavel

Dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), začal v pátek. Odboráři a odborářky na něm stanoví svou strategii do roku 2030 a zvolili si na příští čtyři roky vedení. 

Na slavnostním zahájení sjezdu ČMKOS vystoupil prezident Petr Pavel, předsedové obou parlamentních komor Tomio Okamura (SPD) a Miloš Vystrčil (ODS), členové vlády i zástupci zaměstnavatelů.

ČMKOS jako největší odborová centrála podle svého webu zastřešuje 30 svazů. Loni sdružovala 230 000 odborářů a odborářek. Počet členů postupně klesá, příchod nových zájemců úbytek kvůli stárnutí nedorovnává. V roce 2018 bylo podle tehdejších údajů svazů 29 a členů 310 000.

O post předsedy se ucházeli dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.

Pavel zakončil návštěvu Pardubického kraje na hradě: Regulace cen benzinu je věcí vlády, vzkázal

Do dvou místopředsednických funkcí kandidují dlouholetá místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.

ČMKOS si před lety si za svůj hlavní cíl dala růst mezd a platů se sloganem Konec levné práce. Na minulém sjezdu zmiňovala snahu o zkracování pracovní doby při zachování stejného výdělku. V poslední době požaduje zastropování důchodového věku na 65 letech a dřívější penze pro co nejširší okruh lidí s rizikovou prací.

Pavel vyzdvihl sociální dialog

Odpovědný sociální dialog je přínosem nejen pro zaměstnance a zaměstnavatele, ale i pro celý stát, řekl na sjezdu ČMKOS prezident Pavel. Česko podle hlavy státu zůstane konkurenceschopné, jen pokud úspěšně transformuje své hospodářství od levné a kvalifikované pracovní síly a zaměří se na oblasti s vysokou přidanou hodnotou.

Role odborů podle Pavla není v Česku tak silná jako třeba v Rakousku, Švédsku, Dánsku nebo Velké Británii. „Pokud se podíváme na země, o kterých jsem se zmínil, kde je sociálnímu dialogu tradičně věnována velká pozornost, jsou to všechno země vyspělé, bohaté a prosperující. Je tak zjevné, že odpovědný sociální dialog je přínosem nejen pro samotné zaměstnance a zaměstnavatele, ale v konečném důsledku pro celý stát,“ dodal.

Česko podle Pavla potřebuje změnit strukturu své ekonomiky směrem k oblastem s vysokou přidanou hodnotou. „Cestou k tomu je vzdělaná populace, podpora vědy, výzkumu, inovací a rychlé a efektivní přenášení výsledků výzkumu vědeckých institucí a univerzit do firem,“ uvedl.

Neudržitelný systém?

Prezident se vyslovil také pro stabilizaci systému veřejné zdravotní péče. „V současné podobě je neudržitelný, kapacitou nedostačující a obtížně ufinancovatelný,“ řekl. Zdravotnictví podle něj musí být efektivnější. Varoval před stárnutím lékařů, zubařů, pediatrů, ale také psychologů a psychiatrů, a to především pro děti a mládež. „I tento problém je třeba usilovně řešit, stejně jako rozšíření kapacity dlouhodobé zdravotní péče,“ dodal.

ČMKOS prezident poděkoval za dlouhodobé úsilí o naplňování sociálního dialogu, který podle něj vede autenticky a důsledně. „Přeji odborům, aby byly sebevědomé, ale současně odpovědné. Aby nezklamaly zaměstnance, jejichž zájmy hájí, ale aby ve svých požadavcích braly v úvahu, co si stát nebo zaměstnavatelé mohou reálně dovolit,“ podotkl.

V pozdějším vyjádření pro novináře Pavel zdůraznil, že návrhy vlády, odborů i zaměstnavatelů musí vždy vycházet z reálných možností státu a zaměstnavatelů, ale především z reálných čísel. „Vždycky se bavíme o spojených nádobách, o limitovaném rámci zdrojů, ať už lidských nebo finančních a v rámci toho se musíme pohybovat,“ dodal Pavel.

Středula: Stojíme za Českou televizí a rozhlasem

ČMKOS stojí za zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a za jejich odbory, které tento týden vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Novinářům to dnes na sjezdu ČMKOS řekl předák odborů Josef Středula. Vládní návrh může být směrem k ČT a ČRo likvidační, je nutné zachovat svobodu slova a médií, dodal.

Návrh, který minulý týden představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.

Válka o média! Lidé v ulicích, odbory ve stávce a Klempíř jako kůl v plotě?!

Kvůli obavám z ohrožení nezávislosti a omezení financí pro obě média vyhlásily odbory ČT i ČRo stávkovou pohotovost, ke které se připojila i iniciativa Veřejnoprávně. Ta v únoru vydala prohlášení, ve kterém vyslovuje obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Pod prohlášení se podepsalo více než 3100 ze 4400 pracovníků televize a rozhlasu.

Středula dnes uvedl, že situace ohrožující veřejnoprávní média je neakceptovatelná. „Viním politiky z neskutečně dramatického a nebezpečného vývoje za posledních 15 let, kdy v podstatě dehonestačně nepřispěli k tomu, aby obě tyto organizace mohly tvořit, protože 15 let nezvýšení finančních prostředků je smrtící pro každého,“ uvedl. Je podle něj spíš zázrak, že bez růstu výše poplatků organizace přežily.

Plán na změny ve financování je podle Středuly pro ČT a ČRo ohrožující. „Jestliže něco potřebujeme, tak potřebujeme svobodu médií. Potřebujeme svobodu slova,“ uvedl. Média veřejné služby je podle Středuly potřeba podporovat a hýčkat. Aktuální návrh podle něj znamená likvidační snahu zredukovat rozpočty ČT a ČRo. „Za nás podpora stávkové pohotovosti je naprosto jednoznačná,“ dodal.