Astronauti po návratu od Měsíce: Láska i sranda musí být

Návrat na Zemi byl podle slov posádky jedním z nejintenzivnějších zážitků celé mise. Kabina vstoupila do atmosféry rychlostí skoro 40 000 km/h.

„Když z okna vidíte tu zesilující záři, uvědomíte si, jak neuvěřitelně výkonný stroj pod sebou máte,“ popsal sestup Victor Glover. „Byl to neuvěřitelný pocit důvěry v technologii a v tisíce lidí na Zemi, kteří nás dostali bezpečně domů.“ 

Během své cesty posádka obletěla Měsíc a dostala se dál od Země než kterýkoli jiný člověk - 406 771 km daleko. Christina Kochová dříve držela rekord v délce pobytu ženy ve vesmíru, na Mezinárodní kosmické stanici byla neplánovaně 328 dní v kuse. Teď si do životopisu přidala “jen” deset dalších dní v kosmu, zato se zapsala do dějin jako první žena, co opustila nízkou oběžnou dráhu Země. 

„Vidět Měsíc takhle blízko, v celé jeho drsné kráse, a zároveň sledovat Zemi jako malou modrou kuličku v dálce, vám změní perspektivu,“ uvedla. „Neletěli jsme tam jen jako jednotlivci, ale jako zástupci celého lidstva.“ 

Pro takto náročné mise bývá důležité, aby se členové týmu naladili na stejnou vlnu. Pomáhá humor. Obojí předvedli i na tiskovce. „Takhle daleko jsem od Reida už dlouho nebyl,“ deklamoval na relativně velkém pódiu Kanaďan Jeremy Hansen. V lodi Orion měli místa asi jako v karavanu, těsné kontakty byly nevyhnutelné. Na tiskovce to velitel hned napravil, přesedl na Hansenovu židli a poplácal ho láskyplně po zádech, pohladil po noze. „Díky, to je lepší,“ odtušil Kanaďan.

„Tato mise ukázala, čeho jsme schopni, když spojíme síly napříč hranicemi,” dodal Hansen coby první Neameričan, který se vydal k Měsíci. „Je to vzkaz pro příští generaci vědců a průzkumníků: Cesta ke hvězdám je otevřená.“

Evropský i český podíl

Velký podíl na misi měla i Evropská vesmírná agentura, dodala servisní modul kosmické lodi Orion. Konkrétně z Česka pak pocházela šestice čipů pro měření kosmické radiace – dodala je pražská firma Advacam. V dalších misích Artemis by pak k Měsíci, ba na jeho povrch, měli létat i Evropané, ale také Japonci, Arabové,... Se Spojenými státy podepsalo tzv. Dohody Artemis zatím 60 zemí. 

Astronauti nyní podstoupí sérii lékařských prohlídek a budou pomáhat inženýrům NASA s analýzou dat z letu. Přestože se právě vrátili z hlubokého vesmíru, všichni čtyři potvrdili, že by se do lodi Orion okamžitě vrátili. 

Zpoždění přistávacích lodí

Mise Artemis II byla klíčovým testem systémů lodi Orion a rakety SLS (Space Launch System). Podle původních plánů měla na povrchu Měsíce přistát už ta další s číslem III, nedávno se však nový šéf NASA Jared Isaacman rozhodl pro reorganizaci. Skluz totiž má vývoj přistávacích lodí zvaných HLS (Human Landing Systém) – jak lunární varianty Starship firmy SpaceX Elona Muska, tak Blue Moon od Blue Origin Jeffa Bezose. Třetí Artemis se tak nově odehraje jen na oběžné dráze Země, otestovat má funkčnost jednoho nebo obou HLS a jejich připojení ke kosmické lodi Orion, která vynese astronauty. Zatím se plánuje na polovinu příštího roku.

Artemis IV pak konečně má být návratem astronautů na měsíční povrch. Nyní NASA doufá v začátek roku 2028. Oproti misím Apollo by Artemis IV a další měly trvat déle, astronauti budou mít k dispozici daleko víc vybavení díky dalším nepilotovaným misím na Měsíc a vybudovat se má i základna.

Rozbité WC, trička na oknech, spacák ze stropu a pokažený song: Jak se „kempuje“ astronautům Artemis II

Naopak se s reorganizací zrušila vesmírná stanice Gateway, jež měla obíhat kolem Měsíce a sloužit jako výzkumná i přestupní stanice. Její součásti už se přitom vyrábějí i v Evropě; některé vybavení by se mělo uplatnit i podle nových plánů, jiné se možná začalo vyrábět zbytečně.

„Měsíc je jen začátek,“ připomněl každopádně na tiskovce velitel  Wiseman. „Cílem je naučit se tam žít a pracovat, abychom jednoho dne mohli pokračovat dál – k Marsu.“