Čína ve velkém rozšiřuje jadernou hrozbu. Podaří se Trumpovi sjednat atomovou dohodu?
Nedávné satelitní snímkování podpořilo tvrzení administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa o tom, že Peking provádí jednu z nejvýznamnějších modernizací jaderného arzenálu za poslední dekády. Konkrétně v provincii S'-čchuan byla zaznamenána nová zařízení sloužící k výrobě jaderných zbraní, uvedla televizní stanice CNN.
Americký prezident by se další měsíc měl vydat na návštěvu Pekingu, kde se podle očekávání pokusí zahájit dialog o dohodě, která by omezila jaderné ambice jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. Platnost poslední dohody USA s Ruskem (New START neboli Pražská smlouva) vypršela na začátku tohoto roku. Trump plánuje s Moskvou uzavřít novou dohodu, do níž bude zahrnuta také Čína.
Lidová osvobozenecká armáda však podle nejnovějších zjištění evidentně v rychlosti jaderného zbrojení nevykazuje známky zpomalení, spíše naopak. Snímkování provincie S'-čchuan odhalilo například obrovskou kupoli na břehu řeky Tongjiang.
Zpevněná kupole o rozloze asi 13 tenisových kurtů je obklopena betonovou a ocelovou konstrukcí s monitory radiace a dveřmi proti výbuchu. Podle řady odborníků jsou prvky okolo areálu navrženy tak, aby uvnitř kupole udržely vysoce radioaktivní materiály, jako je uran a plutonium.
„Tato budova je téměř jako Rorschachův test, který odráží nejhorší noční můry lidí ohledně toho, co Čína chystá,“ nechal se slyšet Jeffrey Lewis, renomovaný odborník na globální bezpečnost z Middlebury College.
Síť základen
Nově zrekonstruované silnice spojují tzv. lokalitu 906 s nejméně třemi dalšími jadernými základnami, které se táhnou úzkými údolími v okrese C'-tchung a jeho okolí. Stavební projekt kupolovitého zařízení uvnitř lokality 906 byl podle dokumentů čínské vlády označen jako XTJ0001, informovala CNN. Rozšíření dalšího výrobního zařízení, lokality 931, vedlo k vystěhování a zbourání několika vesnic v oblasti.
V okrese C'-tchung došlo od roku 2021 také rozšíření logistického zázemí. Rekonstrukcí prošla zejména silnice umožňující přístup k rozsáhlému železničnímu překladišti.
Podle Pentagonu je Čína nejrychlejším výrobcem jaderných zbraní na světě. Z pohledu celkového arzenálu však s přibližně 600 hlavicemi stále výrazně zaostává za USA a Ruskem. V únoru obvinil náměstek ministra zahraničí USA pro kontrolu zbraní Thomas DiNanno Čínu z porušení zákazu jaderných zkoušek. Peking toto tvrzení důrazně popřel.
„Všem je známo, že Čína prosazuje jadernou strategii sebeobrany a řídí se jadernou politikou, podle níž jako první nepoužije jaderné zbraně,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin. „Čína se zavazuje nepoužít ani nehrozit použitím jaderných zbraní proti státům, které jaderné zbraně nevlastní, a proti zónám bez jaderných zbraní,“ ujistil.
Zvýšené riziko vlivem Íránu
Postoj Pekingu k jaderným zbraním se podle expertů stal v poslední době agresivnějším. Podle Pentagonu Čína například vyvinula i pokročilé systémy včasného varování. V případě, že Čínská lidová armáda zahájí invazi na Tchaj-wan, bude posílený čínský jaderný arzenál pravděpodobně působit jako odstrašující prostředek proti západním silám.
„Vedení Číny se zřejmě domnívá, že budování a demonstrace strategických kapacit, včetně jaderných zbraní, může mít silný psychologický dopad na západní země,“ uvedl Tchung Čao (Tong Zhao), vedoucí výzkumný pracovník programu pro jadernou politiku a Čínu v nadaci Carnegie Endowment for International Peace.
Panují zároveň obavy, že momentální přístup Číny by mohl vyvolat nový závod ve zbrojení. USA však zároveň mohou přeceňovat schopnosti Číny, což by v krajním případě mohlo vést k výraznému rozšíření jaderných kapacit dalších mocností.
Podle odborníků mohla odhodlání Číny rozšiřovat svůj jaderný zbrojní program posílit také probíhající válka USA a Izraele proti Íránu. „Jedním z důsledků toho, co Trumpova administrativa dělá v Íránu, nebude zastrašit nebo odradit Číňany, ale vyděsit je natolik, že budou vyrábět více jaderných zbraní,“ konstatoval Lewis.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.