Írán „přepálil“ podmínky k příměří: Chce zavření základen USA, odškodnění a konec sankcí
Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.
USA podle médií předaly islámské republice patnáctibodový plán k ukončení války. Teherán ale veřejně tvrdí, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají, a mluvčí íránské armády ve dnes zveřejněném prohlášení uvedl, že USA vyjednávají jen samy se sebou.
Podle WSJ Írán také požaduje nový systém v Hormuzském průlivu, který by mu umožnil vybírat poplatky od proplouvajících lodí, podobně jako to dělá Egypt v Suezském průplavu. Hormuzský průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. Teherán podle WSJ dále žádá záruky, že Izrael zastaví také útoky na hnutí Hizballáh v Libanonu a že USA zruší všechny sankce, které na Írán uvalily mimo jiné kvůli jeho jadernému programu.
Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února mimo jiné se zdůvodněním, že se mu snaží zabránit v získání jaderné zbraně. Teherán ale popírá, že by o to usiloval, a tvrdí, že jeho jaderné ambice jsou mírové. Americký prezident Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu také vyzvali Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli teokratický režim, který podle Netanjahua představuje hrozbu pro Izrael. Írán v odvetě útočí na země v regionu, kde jsou americké základny, a na tamní ropnou infrastrukturu.
WSJ dnes také s odvoláním na své zdroje napsal, že během této války si íránské revoluční gardy upevnily pozice ve vedení země a v jednání s USA zaujmou tvrdší postoj než před tímto ozbrojeným konfliktem. I před ním totiž USA s Íránem jednaly o jeho jaderném programu. Arabští a američtí představitelé podle WSJ uvedli, že nový tvrdší postoj Teheránu ztěžuje návrat k jednání.
Spojené státy podle médií předaly Íránu, zřejmě prostřednictvím Pákistánu, plán k ukončení války. Diplomaté údajně diskutují o možnosti uspořádat jednání ve čtvrtek v Islámábádu.
Většina íránského vysoce obohaceného uranu se pravděpodobně stále nachází v jaderném komplexu v Isfahánu. Satelitní snímky ukazují kontejnery s uranem, které tam byly převezeny před loňskou 12denní válkou, kdy Spojené státy a Izrael útočily na íránská jaderná zařízení a další cíle. Upozornil na to podle agentury AP šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Uvedl, že MAAE vlastní satelitní snímky, které zachycují následky posledních izraelsko-amerických úderů proti Íránu zahájených koncem února, a nadále shromažďuje další informace.
Íránská měna je nejslabší v historii, za jeden dolar se platí 1,8 milionu ríjálů, uvedla dnes agentura AP. Měna se na minimu ocitla i přesto, že křehké příměří se Spojenými státy a Izraelem stále trvá. Uvedený kurz je reálný, jaký se ke směně peněz v Íránu používá, oficiální kurz je jiný. Před rokem stál dolar na ulici podle odhadů 800.000 až jeden milion ríjálů.
Ríjál byl od začátku eskalace konfliktu několik týdnů stabilní, částečně proto, že ekonomická aktivita je v zemi výrazně ochromena, což se týká i dovozu. Konflikt se vyhrotil poslední únorový den, kdy na Írán zaútočily Spojené státy a Izrael.
Izraelský vzdušný úder na jihu Libanonu dnes zabil v oblasti Bint Džbajl libanonského vojáka a jeho bratra, uvedla podle agentury AFP libanonská armáda. Jeden libanonský voják zahynul při izraelském útoku v okrese Nabatíja také v úterý. Libanonská armáda přitom stojí mimo konflikt mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh a nezapojuje se do něj. V Libanonu navíc platí od 17. dubna dočasné příměří, z jehož porušování se ovšem Izrael i Hizballáh pravidelně vzájemně obviňují.
Voják a jeho bratr se podle armády stali oběťmi cíleného útoku, když jeli na motocyklu z vojenského stanoviště domů do obce Suvána. Při úterním útoku v okrese Nabatíja zahynuli kromě vojáka další čtyři lidé, včetně dvou žen. Zraněno při něm bylo podle libanonské agentury NNA 21 lidí včetně čtyř dětí. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při úterních izraelských úderech zahynulo celkem 11 lidí. Jeden z těchto úderů zabil i tři členy civilní obrany. Libanonský premiér Naváf Salám tento útok podle AFP označil za válečný zločin.
No tak asi ty elektrárny soudruzi ...