Šichtařovou nahradil Nerušil, Sněmovna je opět kompletní. A úleva ve spoření pro důchodce?

Vojtěch Krňanský (Motoristé) do programu prosadil debatu o příjmech předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba. Pražský zastupitel Hřib předloni pobíral několik měsíců neoprávněně odměny z firmy Pražská Energetika Holding, kde byl členem představenstva společnosti. Předseda Pirátů se hájil tím, že odměny v celkové výši 178.000 korun považoval za přeplatek za energie.

Předseda Pirátů chtěl ve Sněmovně neúspěšně probrat nejasné informace ohledně přípravy zákona o zahraničních vazbách neziskových organizací. Reagoval tak na rozdílná tvrzení zástupců ANO. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil přípravu zákona zaměřeného na kontrolu financování neziskových organizací se zaměřením na politiků, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pondělí uvedl, že zákon nechystá ani jeho úřad, ani vláda.

Sněmovna odmítla i návrh předsedkyně pirátských poslanců Olgy Richterové, aby přednostně projednala zvýšení slevy na dani z příjmů v případě, že ceny pohonných hmot přesáhnou cenu 50 korun za litr. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel nezískal dostatečnou podporu pro žádost, aby vláda informovala poslance o stavu zásob ropy kvůli rostoucím cenám pohonných hmot.

Spotřebitelé by měli být víc chráněni při sjednávání finančních služeb na dálku, typicky po internetu, po telefonu nebo prostřednictvím aplikací. Ochranu jim má přinést předloha, kterou dnes v úvodním kole Sněmovna podpořila. Mění několik zákonů a do českého zákona převádí pravidla evropské směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku (DMFS). Návrh rozšiřuje informační povinnosti poskytovatelů, posiluje právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy a stanovuje požadavky na srozumitelnou prezentaci podmínek finanční služby. Účinnost vláda navrhla na letošní 19. červen.

Jednou z novinek bude například takzvané tlačítko pro odstoupení od smlouvy, které má tento krok spotřebitelům výrazně usnadnit u smluv sjednaných on-line. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde zřejmě o nejviditelnější prvek přebírané směrnice. Týkat se bude i e-shopů. Ujistila, že návrh je čistou transpozicí evropské směrnice a neobsahuje žádnou národní právní úpravu navíc.

Poskytovatelé finančních služeb dostanou povinnost zajistit, aby jejich webové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Směrnice s tím počítá kvůli klamavým nebo manipulativním praktikám v on-line rozhraních, takzvaným dark patterns.

Poslanecká sněmovna dnes v úvodním kole také podpořila novelu představitelů vládní koalice, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, ho mohli bez sankce ukončit. Důchodci, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají získat kompenzaci. Koalice původně navrhovala, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně již v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby TOP 09, ODS a KDU-ČSL.

Projednávaná novela předpokládá, že klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023 a je jim již přiznán starobní důchod, budou moct spoření ukončit bez sankce i bez splnění pětileté minimální doby spoření. Podle ministerstva financí je takových klientů zhruba 150.000.

Návrh rovněž umožní důchodcům, kteří penzijní spoření předčasně ukončili a přišli kvůli tomu o státní příspěvky nebo i o vlastní vložené prostředky, aby požádali o vrácení ušlých peněz. Týká se to zhruba 16.000 lidí. Náklady na státní rozpočet podle dřívějšího vyjádření ministryně financí budou zhruba 60 milionů korun.

Předseda Starostů Vít Rakušan jménem opozice navrhoval, aby se Sněmovna zabývala snahou vlády ohrozit fungování a nezávislost veřejnoprávních médií. Poukázal na návrh koaličních poslanců ještě letos zrušit rozhlasové a televizní poplatky pro příjmově slabší skupiny obyvatel, což by ohrozilo financování České televize a Českého rozhlasu. Podle místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) návrh ještě není hotov.

„Vy chcete zestátnit média veřejné služby. Tohle je zlovůle a libovůle vládní garnitury, tohle je arogance moci v přímém přenosu,“ kritizoval koaliční snahy Rakušan. Poukázal na to, že záměr nebyl s oběma médii veřejné služby probrán, stejně jako úmysl zrušit poplatky do budoucna úplně. Avizoval, že opozice udělá všechno pro to, aby koalice tento projekt neuskutečnila.

Lidovecký předseda Marek Výborný neuspěl s požadavkem debatovat o koaličních změnách služebního zákona a bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který poukazoval na snižování výdajů na armádu ve prospěch dopravy, se od vlády nedozví, „jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn“.

V úvodu schůze složil slib nový poslanec vládního hnutí SPD Josef Nerušil. Ve Sněmovně nahradil Markétu Šichtařovou (SPD/Svobodní), která na poslanecký mandát rezignovala. Nerušil je předsedou pražské organizace SPD a městským zastupitelem.

Bez pokuty by podle koaličního návrhu mohli ukončit penzijní spoření důchodci, kteří si jej založili před rokem 2023. Penzisté, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají podle předlohy získat náhradu. Návrh reaguje na zrušení státní podpory pro důchodce, které prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v konsolidačním balíčku.

Na programu schůze jsou vedle novely o doplňkovém penzijním spoření i další předlohy v úvodním kole. Týkají se zejména převádění evropské legislativy do českého práva.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředložili. Novinářům to ve Sněmovně řekl místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané koaliční novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik médiím přidala poslední novela.

Dnešní předložení poslaneckého návrhu na zrušení poplatků pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením avizoval v pondělí šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Platit má od poloviny roku. Od příštího roku má v koalice v úmyslu systém financování ČT a ČRo změnit úplně a poplatky zrušit.

„Pracujeme na různých variantách tak, aby výpadek nebyl vyšší, než o kolik ČT a ČRo dostaly více peněz tou poslední novelou z dílny bývalé koalice,“ uvedl Nacher k chystané poslanecké novele. Nelze tak podle něj mluvit o útoku na veřejnoprávní média.

Navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec platit nebude. Sněmovna dnes záměrně nepřehlasovala senátní veto nadbytečné novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), která posun předpokládala. Zákonodárci přijali už dříve delší odklad v jiné, širší Juchelkově novele, která se týká zejména posunu první výplaty superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor.

Životní minimum upravila novela související se zákonem, která zavedla novou dávku státní sociální podpory. Takzvaná superdávka nahradila od loňského října příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky.

Novela o posunu první výplaty superdávky dosavadním příjemcům státních sociálních podpor o čtvrt roku na srpen, kterou zákonodárci přijali a podepsal ji prezident, obsahuje i odklad změn v životním minimu z května na říjen. Nyní zamítnutá novela o životním a existenčním minimu se proto stala bezpředmětnou.

Životní minimum pro samotného dospělého se zvýší od října ze 4860 Kč na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 korun na 5000 Kč, naopak u dalšího dospělého klesne ze 4040 Kč na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.

Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.

Výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků zřejmě budou muset hlásit výpadky dodávek do České republiky podobně, jako to dělají výrobci léků. Předpokládá to vládní novela, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním úvodním kole. Za nedodržení zákona jim bude hrozit pokuta až 15 milionů Kč. Jednací den Sněmovny tímto bodem dnes skončil a jednání bude pokračovat ve středu ráno.

Zdravotní pojišťovny dávají na zdravotnické prostředky miliardy korun ročně, velkou část z nich ze svých rozpočtů nakupují také nemocnice nebo ordinace. Část získávají pacienti na poukaz předepsaný lékařem.

Pokud výrobci předpokládají přerušení nebo ukončení dodávek prostředků, jejichž výpadek může přinést vážnou újmu pro pacienty nebo veřejné zdraví, budou muset nově informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), své velké odběratele a v určitých případech také zdravotnická zařízení. Nové pravomoci získá ministerstvo zdravotnictví.

„Nově se zavádí pravomoc ministerstva zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy, kterým bude moci v odůvodněných případech ve vztahu k prostředkům, jejichž snížená dostupnost nebo nedostupnost může ohrozit poskytování zdravotních služeb, upravit podmínky pro uvádění na trh, distribuci, uvádění do provozu, předepisování, výdej nebo používání prostředku při poskytování zdravotních služeb,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu. Ministerstvo tedy bude moci omezit okruh subjektů, kterým lze omezeně dostupný prostředek dodávek, například pouze na nemocnice či jen na vybrané diagnózy.